Hrozí Ukrajině v Kursku obklíčení? Rusové nebezpečně postupují

Autor: DVL, lig, ČTK - 
4. března 2025
•
05:00

Podle ruského prokremelského blogera hrozí, že Moskva Ukrajinu v Kurské oblasti odřízne od životně důležitých zásobovacích linek. Panují rovněž obavy, že dojde k obklíčení ukrajinského vojenského personálu, píše server Newsweek. Podle analýzy AFP pak postup Rusů přímo na Ukrajině naopak v únoru dále zpomalil.

Hrozí, že ruské síly v Kurské oblasti odříznou ukrajinské vojáky od životně důležitých zásobovacích linek. Informoval o tom jeden z vlivných ruských prokremelských vojenských blogerů. Rovněž uvedl, že Ukrajině zde hrozí „operativní obklíčení“.

Ruské ministerstvo obrany ve středu uvedlo, že jeho síly dobyly kurské vesnice Orlovka a Pogrebki, obě severně od Sudže.

Moskva uvedla, že „narušila logistiku“ zásobující ukrajinskou armádu v Kursku zavedením palebné kontroly nad silnicí spojující Sudžu a osadu Yunakivka v ukrajinské Sumské oblasti.

Jeden prokremelský vojenský bloger napsal, že Rusku se podařilo přiblížit ke „trase zásobující nepřátelské jednotky v oblasti Malaja Lokňa“. Malaja Lokňa je jižně od Orlovky a Pogrebki.

Hrozí obklíčení?

Ukrajinští vojáci riskují „operační obklíčení“, napsal také bloger, který je údajně spojený s ruskými bezpečnostními silami. Dále uvedl, že zbývá zhruba 3,5 kilometru vzdálenosti, než „budou moci být obklíčeny až 4 tisíce ukrajinského vojenského personálu“.

Jan Jireš, vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany
Válka na Ukrajině Ředitel z ministerstva obrany: USA nepomáhají Ukrajině víc než my. A zmínil lži a nesmysly

Účet tvrdil, že ruské jednotky „nyní kontrolují cestu“ ze Sudži do Yunakivky, přičemž ruští výsadkáři „aktivně postupují“. Poté byly sdíleny záběry, které údajně ukazovaly dálnici posetou „zničeným nepřátelským vybavením“, včetně bojových vozidel pěchoty Bradley a Humvee dodaných USA.

Americký think-tank Institut pro studium války (ISW) na začátku února vyhodnotil, že Rusku se podařilo získat zpět nejméně 57 procent ukrajinské půdy v Kursku.

Vysoký ruský vojenský velitel ale minulý týden státním médiím řekl, že Rusko získalo zpět 64 procent oblasti.

AFP: V únoru se postup Rusů zpomalil

  • Ruské armádě se v únoru podařilo obsadit dalších 389 čtverečních kilometrů ukrajinského území.
  • Pokračuje ale trend zpomalování ruského postupu z posledních měsíců, jak vyplývá z analýzy, kterou na základě dat ISW zveřejnila agentura AFP.
  • Moskva okupuje přibližně 20 procent Ukrajiny a v poslední době invazní síly na východě země trvale postupují.
  • V lednu podle AFP zabralo Rusko na Ukrajině 431 kilometrů čtverečních, zatímco loni v prosinci to bylo 476 kilometrů čtverečních.
  • Dosavadním maximem představoval listopad 2024, kdy se pod ruskou kontrolu dostalo 725 kilometrů čtverečních ukrajinského území.
  • Zimní zpomalení následuje po podzimu 2024, který se vyznačoval nejrychlejším ruským postupem na frontové linii od roku 2022, poznamenala AFP.
  • Ruská armáda nyní pokračuje v postupu hlavně kolem Pokrovska, logistického centra v Doněcké oblasti. Město se snaží obejít z jihu.
  • Za uplynulých 12 měsíců, tedy od března 2024 do února 2025, ruská armáda zabrala dohromady 4500 kilometrů čtverečních, což představuje 0,75 procenta ukrajinského území. Je to téměř dvacetkrát více než v předchozích 12 měsících - od března 2023 do února 2024 činily ruské územní zisky 231 kilometrů čtverečních, zatímco Ukrajina získala zpět území o rozloze 1440 kilometrů čtverečních. Za poslední rok Ukrajinci osvobodili 52 kilometrů čtverečních.
  • V srpnu 2024 zahájila ukrajinská armáda rozsáhlou ofenzivu v ruské příhraniční Kurské oblasti a podařilo se jí zde obsadit přibližně 1300 kilometrů čtverečních. V následujících měsících část tohoto území Rusové získali zpět, přičemž k 28. únoru Ukrajina stále drží 407 kilometrů čtverečních ruského území.
  • O zpomalení tempa ruského postupu dříve informovala také britská rozvědka, podle níž v lednu Rusové dobyli asi 320 kilometrů čtverečních ukrajinského území, zatímco v prosinci to bylo přibližně 400 a v listopadu více než 700 kilometrů čtverečních.

9:26
Dnes

V ruské Kaliningradské oblasti poprvé od vpádu Ruska na Ukrajinu zněly poplašné sirény, uvádějí média. Protivzdušná obrana prý pracovala v Baltijsku.

9:16
Dnes

Ruská armáda v noci na dnešek zasáhla pětipodlažní panelový dům v obci Dymer severně od Kyjeva, informuje velitel vojenské správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko. Dva lidé utrpěli zranění a podle záchranářů se dalších osm může nacházet pod troskami poničené budovy.

Po zásahu dronu v domě vznikl požár a zničené jsou byty od prvního po páté podlaží, uvedl Tkačenko. Záchranáři evakuovali jeho obyvatele. Tlaková vlna poškodila i nedalekou budovu mateřské školy. Jedním ze zraněných je teenager, druhým mladá žena. V troskách domu může být sedm lidí, uvedli záchranáři. Rozebírají je a hledají v nich pohřešované. 

8:28
Dnes

Dobré ráno, vážení čtenáři.

V pondělí uplyne 20 let od smrti bývalého ruského agenta Alexandra Litviněnka. Zemřel 23. listopadu 2006 ve svém londýnském exilu na otravu radioaktivním poloniem 210. Ještě před smrtí obvinil ze své vraždy ruského prezidenta Vladimira Putina, také podle britského vyšetřování z roku 2016 Putin pravděpodobně schválil operaci tajných služeb s cílem zavraždit bývalého ruského agenta. Odpovědnost Ruska za Litviněnkovu vraždu potvrdil v roce 2021 Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku.

Litviněnko, kterému bylo v době smrti 43 let, pracoval jako agent již pro sovětskou tajnou službu KGB a v její ruské nástupnické organizaci Federální bezpečnostní službě (FSB) to dotáhl až na plukovníka. Postupně ale začal kritizovat poměry uvnitř FSB a kriticky se vyjadřoval i k politice Kremlu. Poté byl několikrát zatčen a v roce 2000 v obavách o svůj život uprchl do Británie, kde získal politický azyl. Litviněnko přijal britské občanství a pracoval pro tajnou službu MI6.

Zobrazit celý online

Video se připravuje ...

Zobrazit celý článek
Video se připravuje ...
Další videa