Mírové jednání bez Zelenského a Putina: Další odklad. Ruská delegace odešla do hotelu
Ukrajinskou delegaci na jednání se zástupci Ruska v Istanbulu povede ministr obrany Rustem Umerov. Delegace má mandát jednat o uzavření příměří, oznámil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj novinářům po jednání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v Ankaře. Zelenskyj podle agentury Reuters řekl, že on osobně by v Istanbulu neměl co dělat a že ukrajinská strana nyní čeká, až od Turecka a Spojených států dostane informace ohledně začátku jednání. Později podle BBC doplnil, že delegace už je na cestě a jednání s ruskou stranou by mohlo začít dnes či v pátek. Ruská média nejdříve přinesla zprávu, že ruská delegace již čeká v paláci v paláci Dolmabahçe, pak se ale podle ruských zpráv přesunula do hotelu. Poslední zprávy agentury TASS je, že jednání se uskuteční v pátek.
Přímé rozhovory s Ukrajinci navrhl v neděli ruský prezident Vladimir Putin a Zelenskyj ho následně vyzval, aby se setkali osobně. Ve středu však vyšlo najevo, že šéf Kremlu do Turecka nepřijede. Podle agentury AFP Zelenskyj dnes ujistil, že je stále připraven k „přímým jednáním“ s ruským prezidentem, která by ale nemusela být nutná, pokud by se delegacím na nižší úrovni podařilo domluvit na klidu zbraní. Přístup Ruska ale podle ukrajinského prezidenta svědčí o tom, že Moskva to s jednáním o míru nemyslí vážně.
Ukrajinský prezident dnes v Ankaře opět naléhal na vyvinutí silnějšího tlaku na Moskvu a zpřísnění sankcí, pokud se ukáže, že Rusko není ochotno vážně jednat. Přístup Ruska k nynějším jednáním v Turecku podle Zelenského ukazuje neúctu Moskvy vůči hostitelské zemi a také americké administrativě prezidenta Donalda Trumpa.
„Rusko necítí, že musí (válku) ukončit, což znamená, že na Rusko není vyvíjen dostatečný politický, ekonomický a další tlak, a proto žádáme o odpovídající sankce, pokud nedojde k příměří, pokud nebudou přijata žádná závažná rozhodnutí,“ prohlásil Zelenskyj.
Nejmenovaný ukrajinský diplomatický zdroj už dříve dnes Reuters řekl, že Kyjev uvažuje o tom, že do Istanbulu pošle tým, aby zjistil, zda je ruská delegace ochotná vést „seriózní diskuzi“ a zda má vůbec pravomoc činit nějaká samostatná rozhodnutí.
Pokud nicméně vyjde najevo, že Rusové k nynějšímu jednání nepřistupují vážně, „budeme mít právo si myslet, že jde o ruskou šarádu, a ne smysluplnou práci ve prospěch míru“, dodal tento ukrajinský představitel.
Rusové odešli do hotelu
Šéf ruské delegace, Putinův poradce Vladimir Medinskij podle ruských médií novinářům uvedl, že ruská delegace je při jednáních s Ukrajinci připravená jednat o možných kompromisech.
„Cílem přímých rozhovorů s ukrajinskou stranou je dříve či později nastolit dlouhodobý mír odstraněním základních příčin konfliktu,“ řekl později Medinskij. Ujistil, že delegace má všechny nezbytné kompetence a pravomoci pro vedení jednání.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes vyjádřil přesvědčení, že Trump je vystaven nevhodnému tlaku ze strany Evropské unie a NATO, které „bez okolků podporuje požadavky Zelenského“. Lavrov také podotkl, že by rád porozuměl tomu, co amerického prezidenta k jeho aktuálním vyjádřením vedlo. Je podle něj jasné, že si Rusko poradí s jakýmikoliv novými sankcemi.
Paměť není jen otázkou historie, ale aktivní silou, která ovlivňuje, jak společnosti reagují na válku, komu vyjadřují solidaritu a jak si vytvářejí kolektivní identitu. Shodli se na tom odborníci na přednášce během konference Asociace pro paměťová studia s názvem Za krizemi. Podle nich historická zkušenost, lokální trauma i symbolické příběhy hrají zásadní roli v tom, jak jednotlivé státy a společnosti vnímají současné konflikty - včetně války na Ukrajině či situace na Blízkém východě.
Litevská politoložka Dovilé Budrytéová zmínila koncept takzvané zástupné identifikace s Ukrajinou, který je patrný zejména ve státech východní Evropy. V Pobaltí a dalších zemích podle ní vzniká sdílená identita, která Ukrajinu vnímá jako nás a Rusko jako kolonizátora. Proces podle Budrytéové nezačal až po roce 2022, ale už po ruské anexi Krymu v roce 2014.
Donald Trump v rozhovoru s BBC vyjádřil přesvědčení, že Británie by v případě potřeby pomohla USA s obranou a zároveň zpochybnil, zda totéž platí i pro unijní členy NATO, a to i poté, co souhlasili s navýšením výdajů na obranu. To také podle něj sehrálo roli v jeho rozhodnutí nepodepsat obchodní dohodu s EU.
„Jedním z problémů NATO, jak jsem řekl, je, že my za ně musíme bojovat, ale budou oni skutečně bojovat za nás, pokud by jsme byli ve válce?“ tázal se Trump a vzápětí si odpověděl: „Nejsem si jistý, zda to mohu říct, ale řeknu toto, věřím, že Spojené království by s námi (po našem boku) bojovalo.“ „Myslím, že by byli s námi. Nemyslím si to o spoustě dalších zemí,“ dodal šéf Bílého domu. Řada zemí Evropské unie, včetně vojáků z České republiky, se přitom po boku Spojených států v minulých letech podílela například na operacích v Afghánistánu či v Iráku.
Ruská delegace se po Medinského odpoledního prohlášení odebrala do istanbulského paláce Dolmabahçe, kde se jednání mají konat. Večer ale ruská agentura Interfax s odvoláním na nejmenovaný zdroj uvedla, že delegace již nečeká v paláci, ale v hotelu. „Delegace je v hotelu, kde čeká, jak se situace vyvine,“ řekl zdroj.
Agentura TASS později napsala, že přímá jednání se dnes neuskuteční kvůli logistice, ale začnou v pátek 16. května.
Medinskij se před třemi lety podílel na jednáních s Ukrajnou, které zkrachovaly. Rusko podle něj považuje naplánované rozhovory v Istanbulu za pokračování těchto neúspěšných rozhovorů z roku 2022. Kyjev tvrdí, že podmínky, které mu Rusko v roce 2022 nabízelo, byly nepřijatelné a znamenaly by kapitulaci.
Putin v neděli navrhnul, aby se přímé rozhovory s Ukrajinou uskutečnily právě v Istanbulu. Zelenskyj šéfa Kremlu opakovaně vyzýval, aby spolu jednali osobně a do Turecka proto skutečně odcestoval. Ve středu večer však vyšlo na najevo, že Putin do Istanbulu nepřijede, ruskou delegaci vede jeho poradce Medinskij.
Ruská armáda v únoru 2022 na Putinův rozkaz vpadla do sousední země. V Istanbulu se krátce po začátku války uskutečnilo rusko-ukrajinské jednání, zastavení konfliktu to však nepřineslo. Ruská strana dnešní možné setkání interpretuje jako pokračování právě tohoto dialogu.
