Putin vyhlásil velikonoční příměří! Minuty na to útočil. Zelenskyj je skeptický, chce ho delší
Ruský prezident Vladimir Putin dnes vyhlásil velikonoční příměří a oznámil, že Rusko zastaví boje od dnešního večera do půlnoci na 21. dubna. Podle agentur Reuters a TASS očekává, že Ukrajina udělá to samé. Putin se v Kremlu sešel s náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem, který zároveň uvedl, že ruští vojáci osvobodili drtivou většinu Kurské oblasti, jejíž část loni v létě obsadila Ukrajina. Kyjev toto tvrzení nekomentoval. Krátce před tím, než příměří mělo vstoupit v platnost, ale informoval o ruském dronovém útoku.
Putin se v Kremlu sešel s náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem a při této příležitosti oznámil, že Moskva veškeré bojové akce zastaví dnes v 18:00 místního času (17:00 SELČ) a přerušené zůstanou do 00:00 21. dubna (23:00 SELČ 20. dubna).
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ale v reakci na to na X psal o dalším pokusu Putina zahrávat si s lidskými životy. Ještě v 17:15 místního času (16:15 SELČ) musela být nasazena protivzdušná obrana proti ruským dronům, což podle něj ukazuje na skutečný postoj Putina k Velikonocům a lidským životům. Také ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl, že Ukrajina Putinovi nemůže věřit. Kyjev je podle něj nadále připraven na třicetidenní příměří, s nímž na návrh Spojených států souhlasil už v březnu.
Později Zelenskyj uvedl, že navrhuje, aby trvalo déle. Kyjev je podle Zelenského vyjádření na X připraven zrcadlit ruské akce a reagovat „mlčením v odpovědi na mlčení, obrannými zásahy v odpovědi na útoky“.
Zelenskyj nyní poznamenal, že Rusko ponechalo 39 dnů bez odezvy americký návrh na bezpodmínečné třicetidenní příměří, zatímco Ukrajina na něj reagovala pozitivně. „Pokud je nyní Rusko náhle opravdu připraveno přistoupit na formát úplného a bezpodmínečného klidu zbraní, Ukrajina bude jednat podle toho - zrcadlově vůči krokům Ruska,“ napsal ukrajinský prezident.
„Pokud se úplné příměří skutečně plně ujme, Ukrajina navrhuje jeho prodloužení i po velikonoční neděli 20. dubna,“ podotkl také. Je přesvědčen, že by to ukázalo skutečné ruské záměry, protože třicetihodinové příměří je dostatečné pro mediální titulky, ale ne na skutečné budování důvěry.
Šéf ukrajinského centra pro boj proti dezinformacím Andrij Kovalenko večer podle Reuters na telegramu uvedl, že Rusko navzdory proklamovanému příměří nadále útočí na ukrajinské jednotky. „Rusové se snaží předstírat, že jsou 'mírové jednotky', ale...bez přestávky pokračují ve střelbě,“ sdělil s tím, že cílem je pak obvinit Ukrajinu.
Vojska připravena
„Naše vojska by měla být připravena odrazit případné porušení příměří a provokace ze strany nepřítele, jakékoliv jeho agresivní akce,“ zdůraznil ruský prezident. Ruské ministerstvo obrany krátce poté uvedlo, že už dalo příkaz k zastavení palby jednotkám na frontě. Příměří zavedené z „humanitárních důvodů“ prý bude dodržovat za předpokladu, že tak učiní i Kyjev.
Putin, jehož pokyn na Ukrajinu vyslal ruskou armádu, také znovu tvrdil, že jeho země je připravena jednat a vítá odhodlání Spojených států, Číny a dalších států dosáhnout „spravedlivého řešení“.
Putin sabotuje každý krok k míru, míní Lipavský
„Skutečnost, že jen pár minut po ohlášení údajného velikonočního příměří zní po Ukrajině letecké poplachy, ukazuje, jak moc to Putin myslí vážně. Nenechme se oklamat jeho propagandou, realita je taková, že Ukrajina návrh na příměří přijala už před měsícem, zatímco Putin sabotuje každý krok k míru,“ reagoval na zprávu ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).
„Beru na vědomí, že Vladimir Putin vyhlásil velikonoční příměří. Jenomže já tomu člověku nevěřím, ani kdyby začal říkat pravdu. Svou příležitost dávno propásl. Naposledy o Vánocích, kdy smrtelný útok proběhl na Boží hod, tedy 25. prosince. Tehdy vypálil na civilní obyvatelstvo Ukrajiny 78 raket a 106 dronů. Tehdy byly 'všechny cíle úspěšně zasaženy', jak hlásilo vedení ruské armády,“ sdělil Pavel Fischer (za TOP 09), předseda senátního zahraničního výboru.
Také on připomněl, že Putin nepřistoupil na dohodu o příměří vyjednanou Američany, místo toho podle něj všechny „vodí za nos“. „Je to velmi nebezpečný muž, jehož chorobné ambice destabilizují celý kontinent. Vždyť kdyby Putin opravdu chtěl, válka by už dávno skončila,“ míní Fischer.
Místopředseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) napsal, že jde o první takovéto příměří po více než třech letech války a je nepochybně výsledkem trpělivého úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa. „K tomu možná není třeba nic dodávat. Snad bude brzy více dobrých zpráv,“ uvedl.
Kurská oblast osvobozena
Gerasimov s Putinem řešili i aktuální postoj vojsk. Náčelník ruského generálního štábu uvedl, že ruské síly osvobodily drtivou většinu Kurské oblasti, jejíž část obsadila Ukrajina. Jde podle něj o 99,5 procenta.
Kazachstán v květnu vyvezl první ropu do Německa prostřednictvím ruského ropovodu Družba - 100 000 tun. Zájem o kazachstánskou ropu mají v době sankcí vztahujících se na fosilní paliva z Ruska také další evropské země, před dvěma týdny o jejích dodávkách jednal v Astaně slovenský premiér Robert Fico.
Kazachstánská ropná společnost TCO, kterou z poloviny vlastní americká energetická společnost Chevron a ve které má 25 procent akcií další americká společnost ExxonMobil, v poslední době zvyšuje produkci. Pětiprocentní podíl v TCO má ruská společnost Lukoil.
Kazachstán leží ve vnitrozemí. Při vývozu energetických surovin je tak silně závislý na sousedním Rusku, které bylo zasaženo západními sankcemi kvůli invazi na Ukrajinu.
Při dnešním ruském raketovém útoku na ukrajinské město Samar zahynulo pět lidí a dalších 23 utrpělo zranění. Na síti Telegram to napsal šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. Zpřesnil tak původní bilanci. Jeden z těžce zraněných v nemocnici zemřel, čímž počet mrtvých vzrostl na pět. Stav čtyř zraněných označil Lysak za vážný.
Zástupci členských států Evropské unie dnes na jednání v Bruselu potvrdili shodu na prodloužení platnosti stávajících sankcí proti Rusku o dalších šest měsíců. ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. Nyní bude spuštěna takzvaná písemná procedura oficiálního konečného schválení, která by měla skončit v pondělí. Politické shody bylo dosaženo už při čtvrtečním jednání unijních prezidentů a premiérů.
Hospodářské sankce v jednotlivých balíčcích i sankce proti ruským a běloruským občanům se musejí prodlužovat každých šest měsíců a je potřeba souhlas všech členských států EU. Maďarsko toto prodloužení už v lednu blokovalo, nakonec ale Budapešť ustoupila, když od Evropské komise získala ujištění týkající se „budoucí energetické bezpečnosti Maďarska“. Sankce byly tehdy prodlouženy do 31. července.
Očekávalo se, že podobné to bude i nyní, vzhledem k vyjádřením premiérů Maďarska a Slovenska. Ti měli k veškerým omezujícím opatřením vůči Moskvě výhrady. Bez dohody by přestaly platit veškeré sektorové sankce v dosud schválených 17 sankčních balíčcích. Zároveň by to znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv zadržovaných v Belgii.
