Putin vyhlásil velikonoční příměří! Minuty na to útočil. Zelenskyj je skeptický, chce ho delší
Ruský prezident Vladimir Putin dnes vyhlásil velikonoční příměří a oznámil, že Rusko zastaví boje od dnešního večera do půlnoci na 21. dubna. Podle agentur Reuters a TASS očekává, že Ukrajina udělá to samé. Putin se v Kremlu sešel s náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem, který zároveň uvedl, že ruští vojáci osvobodili drtivou většinu Kurské oblasti, jejíž část loni v létě obsadila Ukrajina. Kyjev toto tvrzení nekomentoval. Krátce před tím, než příměří mělo vstoupit v platnost, ale informoval o ruském dronovém útoku.
Putin se v Kremlu sešel s náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem a při této příležitosti oznámil, že Moskva veškeré bojové akce zastaví dnes v 18:00 místního času (17:00 SELČ) a přerušené zůstanou do 00:00 21. dubna (23:00 SELČ 20. dubna).
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ale v reakci na to na X psal o dalším pokusu Putina zahrávat si s lidskými životy. Ještě v 17:15 místního času (16:15 SELČ) musela být nasazena protivzdušná obrana proti ruským dronům, což podle něj ukazuje na skutečný postoj Putina k Velikonocům a lidským životům. Také ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl, že Ukrajina Putinovi nemůže věřit. Kyjev je podle něj nadále připraven na třicetidenní příměří, s nímž na návrh Spojených států souhlasil už v březnu.
Později Zelenskyj uvedl, že navrhuje, aby trvalo déle. Kyjev je podle Zelenského vyjádření na X připraven zrcadlit ruské akce a reagovat „mlčením v odpovědi na mlčení, obrannými zásahy v odpovědi na útoky“.
Zelenskyj nyní poznamenal, že Rusko ponechalo 39 dnů bez odezvy americký návrh na bezpodmínečné třicetidenní příměří, zatímco Ukrajina na něj reagovala pozitivně. „Pokud je nyní Rusko náhle opravdu připraveno přistoupit na formát úplného a bezpodmínečného klidu zbraní, Ukrajina bude jednat podle toho - zrcadlově vůči krokům Ruska,“ napsal ukrajinský prezident.
„Pokud se úplné příměří skutečně plně ujme, Ukrajina navrhuje jeho prodloužení i po velikonoční neděli 20. dubna,“ podotkl také. Je přesvědčen, že by to ukázalo skutečné ruské záměry, protože třicetihodinové příměří je dostatečné pro mediální titulky, ale ne na skutečné budování důvěry.
Šéf ukrajinského centra pro boj proti dezinformacím Andrij Kovalenko večer podle Reuters na telegramu uvedl, že Rusko navzdory proklamovanému příměří nadále útočí na ukrajinské jednotky. „Rusové se snaží předstírat, že jsou 'mírové jednotky', ale...bez přestávky pokračují ve střelbě,“ sdělil s tím, že cílem je pak obvinit Ukrajinu.
Vojska připravena
„Naše vojska by měla být připravena odrazit případné porušení příměří a provokace ze strany nepřítele, jakékoliv jeho agresivní akce,“ zdůraznil ruský prezident. Ruské ministerstvo obrany krátce poté uvedlo, že už dalo příkaz k zastavení palby jednotkám na frontě. Příměří zavedené z „humanitárních důvodů“ prý bude dodržovat za předpokladu, že tak učiní i Kyjev.
Putin, jehož pokyn na Ukrajinu vyslal ruskou armádu, také znovu tvrdil, že jeho země je připravena jednat a vítá odhodlání Spojených států, Číny a dalších států dosáhnout „spravedlivého řešení“.
Putin sabotuje každý krok k míru, míní Lipavský
„Skutečnost, že jen pár minut po ohlášení údajného velikonočního příměří zní po Ukrajině letecké poplachy, ukazuje, jak moc to Putin myslí vážně. Nenechme se oklamat jeho propagandou, realita je taková, že Ukrajina návrh na příměří přijala už před měsícem, zatímco Putin sabotuje každý krok k míru,“ reagoval na zprávu ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).
„Beru na vědomí, že Vladimir Putin vyhlásil velikonoční příměří. Jenomže já tomu člověku nevěřím, ani kdyby začal říkat pravdu. Svou příležitost dávno propásl. Naposledy o Vánocích, kdy smrtelný útok proběhl na Boží hod, tedy 25. prosince. Tehdy vypálil na civilní obyvatelstvo Ukrajiny 78 raket a 106 dronů. Tehdy byly 'všechny cíle úspěšně zasaženy', jak hlásilo vedení ruské armády,“ sdělil Pavel Fischer (za TOP 09), předseda senátního zahraničního výboru.
Také on připomněl, že Putin nepřistoupil na dohodu o příměří vyjednanou Američany, místo toho podle něj všechny „vodí za nos“. „Je to velmi nebezpečný muž, jehož chorobné ambice destabilizují celý kontinent. Vždyť kdyby Putin opravdu chtěl, válka by už dávno skončila,“ míní Fischer.
Místopředseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) napsal, že jde o první takovéto příměří po více než třech letech války a je nepochybně výsledkem trpělivého úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa. „K tomu možná není třeba nic dodávat. Snad bude brzy více dobrých zpráv,“ uvedl.
Kurská oblast osvobozena
Gerasimov s Putinem řešili i aktuální postoj vojsk. Náčelník ruského generálního štábu uvedl, že ruské síly osvobodily drtivou většinu Kurské oblasti, jejíž část obsadila Ukrajina. Jde podle něj o 99,5 procenta.
Evropské mocnosti daly minulý týden Spojeným státům najevo, které aspekty případné mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem jsou pro ně nepřijatelné, uvedl dnes francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Podle agentury Reuters to řekl v rozhovoru s rozhlasovou stanicí FranceInfo, aniž evropské požadavky upřesnil.
Zástupci USA, Francie, Británie, Německa a Ukrajiny spolu jednali minulý týden v Paříži, ve středu se mimo jiné za účasti amerického ministra zahraničí Marka Rubia sejdou znovu, tentokrát v Londýně.
„Jediným cílem, který nás zajímá, je obrana francouzských zájmů a evropské bezpečnosti. To je důvod proč - když se USA rozhodly postavit do role prostředníka - jim jasně dáváme najevo, jaké jsou naše nepřekročitelné linie,“ uvedl Barrot v narážce na oblasti, v nichž evropští lídři nehodlají ustupovat.
Na otázku, jestli považuje tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa o možnosti oznámení mírové dohody v tomto týdnu za důvěryhodné, Barrot poznamenal, že to záleží na ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi. K proklamovanému ruskému velikonočnímu příměří uvedl, že to podle něj byla marketingová operace, jejímž cílem bylo zabránit tomu, aby se Trump stal netrpělivým. (ČTK)
Konkrétní jednání Ruska s Ukrajinou o zastavení útoků na civilní cíle se zatím neplánují, uvedl dnes mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina, Dmitrij Peskov. Upozornil taky, že pokud by si Ukrajina přála jednat s Ruskem, musela by nejprve odstranit právní překážky, které takovým jednání brání.
Kyjev zakázal vést jednání s Ruskem za Putinova vedení už na jaře 2022, kdy po ústupu ruských vojsk od Kyjeva vyšly najevo válečné zločiny, kterých se podle ukrajinských a západních zdrojů dopustili ruští vojáci během okupace měst a obcí v okolí ukrajinské metropole. Symbolem těchto zvěrstev se stalo město Buča u Kyjeva, kde jsou ruští vojáci podezřelí ze zavraždění stovek civilistů.
„Konkrétní plány nejsou, je pouze připravenost posoudit tuto otázku, jak potvrdil prezident Putin, a to s přihlédnutím k analýze zkušeností s velikonočním příměřím. Ale nic konkrétního v tomto směru není,“ řekl Peskov podle agentury TASS.
„Pokud by si ukrajinská strana přála (vést jednání), pak určitě by musely být podniknuty kroky, aby se právně vyřešily překážky bránící kontaktům. Tedy pokud je k tomu ochota,“ upozornil mluvčí podle agentury Interfax. Ta dodala, že Putin nedávno nevyloučil možnost bilaterálních jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, ale upozornil, že tato otázka vyžaduje nejprve posouzení. (ČTK)
Rusko minulou zimu zaútočilo na 34 zařízení tamního největšího ukrajinského producenta plynu ze skupiny Naftogaz, což vedlo ke ztrátě téměř 50 % produkce plynu, informuje portál Kyiv Independent.
Nejkritičtější byla energetická situace ve městech Kryvyj Rih, Mykolajiv a Cherson. Neustálé ruské útoky a současný stav plynové sítě mohly způsobit, že více než 1 milion lidí zůstal bez tepla a elektřiny, uvádí se v prohlášení společnosti z 21. dubna.
