Zelenskyj: Čína dodává do Ruska zbraně! A nerostná dohoda s USA blíž k podpisu
Ukrajina má podle prezidenta Volodymyra Zelenského informace, že Čína dodává zbraně do Ruska a že zástupci Číny jsou v Rusku zapojeni do výroby některých zbraní. Zelenskyj to dnes řekl na tiskové konferenci. Podle agentury Reuters uvedl, že Čína dodává Rusku dělostřelectvo a střelný prach. Neupřesnil ale, zda jde o dělostřelecké systémy nebo o dělostřeleckou munici.
Minulý týden Zelenskyj oznámil, že v ruské armádě proti ukrajinským silám bojuje nejméně 155 čínských vojáků, které Rusové rekrutují hlavně přes sociální sítě a že Peking si je toho vědom. Čínské ministerstvo zahraničí následně uvedlo, že Peking „není iniciátorem ukrajinské krize, ani zúčastněnou stranou“ a že je „pevným zastáncem a aktivním propagátorem mírového urovnání krize.“
Ukrajinský prezident také dnes obvinil zvláštního amerického vyslance Steva Witkoffa, který před několika dny o urovnání konfliktu na Ukrajině jednal v Petrohradě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, že šíří ruský pohled na věc. „Domnívám se , že pan Witkoff převzal strategii ruské strany. Myslím si, že je to velmi nebezpečné, protože vědomě nebo nevědomky šíří ruský pohled na věc, “ uvedl Zelenskyj.
Podpis dohody v USA?
Spojené státy v březnu uzavřely s Ukrajinou a Ruskem samostatné dohody o tom, že přeruší vzájemné útoky na energetickou infrastrukturu. Obě strany se však obviňují z porušování tohoto moratoria. Dnes Zelenskyj řekl, že Rusko sice snížilo počet útoků na energetické objekty, místo toho však podniká více úderů proti civilní infrastruktuře. Ruská armáda podle něho k útokům proti cílům na Ukrajině používá stejný počet dronů a raket jako před uzavřením částečného příměří.
Ukrajina a Spojené státy by ještě dnes mohly podepsat memorandum ke smlouvě o strategických surovinách, řekl Zelenskyj. Reuters připomíná, že americký prezident Donald Trump chce, aby Spojené státy získaly podíl na zisku z ukrajinského nerostného bohatství. Mluví o tom jako o splátce za vojenskou pomoc, kterou Washington Kyjevu poskytl za administrativy předchozího prezidenta Joea Bidena.
Protipěchotní miny měly v loňském roce nejvíce obětí od roku 2020, uvádí zpráva Mezinárodní kampaně za zákaz protipěchotních min. Spolu s nevybuchlou municí způsobily vloni 6279 mrtvých a zraněných, což je skoro o deset procent více než v roce 2023. Přes 80 procent obětí jsou civilisté. Skoro třetina obětí připadá na Barmu, následují Sýrie, Afghánistán a Ukrajina.
Protipěchotní miny používaly podle zprávy v loňském roce Írán, Barma, Severní Korea a Rusko, což jsou země, které se nepřidaly k Ottawské úmluvě, která používání těchto zbraní zakazuje. Protipěchotní miny podle autorů dokumentu využívá v bojích proti ruské armádě zřejmě i Ukrajina, která dříve Ottawskou úmluvu ratifikovala.
„Rusko rozsáhle využívá protipěchotní miny na Ukrajině,“ uvádí zpráva. Podle organizace se jedná o „nejrozsáhlejší využití protipěchotních min za dekády“. V současnosti však není možné systematicky zdokumentovat využívání protipěchotních min na Ukrajině kvůli obtížím se dostat na místa, kde se bojuje nebo která okupuje ruská armáda, uvádí zpráva.
Problematika poválečných ukrajinských hranic byla hlavní otázkou, kterou v neděli na Floridě probírali účastníci jednání mezi USA a Ukrajinou o možnosti ukončení ruské agrese proti Ukrajině. Po americko-ukrajinských rozhovorech to napsal server Axios.
Pětihodinová diskuse byla podle dvou nejmenovaných ukrajinských činitelů „náročná“ a „intenzivní“, ale také produktivní. Soustředila se hlavně na to, jak bude po válce stanovena de facto hranice mezi oběma znepřátelenými zeměmi.
Axios připomíná, že ruský prezident Vladimir Putin prohlašuje, že se Rusko na Ukrajině nezastaví, dokud neovládne celé území Donbasu na východě napadené země. Spojené státy žádají po Ukrajině, aby se v této části země vzdala svého území, a pomohla tak Putina přesvědčit k ukončení bojů. Pro Kyjev by to znamenalo bolestivý a politicky výbušný ústupek.
Obrazem: Ruiny Kosťantynivky v Doněcké oblasti, o kterou se vedou vleklé těžké boje.
