Putin si „doplnil“ seznam, koho chce zatknout: Je na něm i 19 Čechů!
Ruské ministerstvo vnitra opět rozšířilo počet lidí, po kterých pátrá. Na seznamu, kde se nachází například i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj či šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová, se podle informací ruského nezávislého webu Mediazona objevuje dokonce 19 Čechů!
Skoro po dvou desítkách českých občanů nyní pátrá ruské ministerstvo vnitra. Informace pravidelně zveřejňuje ruský nezávislý web Mediazona, který pátrání po hledaných dlouhodobě sleduje.
Poslední aktualizace „Putinova“ seznamu proběhla letos v březnu. Mezi více než 140 tisíci záznamy se podle webu TN.cz nachází 19 osob, které mají být českými státními příslušníky.
Na seznamu nežádoucích lidí například figuruje muž ze severních Čech, který se v řadách ukrajinské armády otevřeně zapojil do války s Ruskem, nebo podnikatelka, jejíž společnost dříve v Rusku působila.
Nově se podle webu TN.cz mezi záznamy objevilo i jméno českého podnikatele, který s Ruskem údajně obchoduje. Muž byl ale informací o tom, že po něm Rusko nejspíš pátrá, překvapen. „Vůbec o tom nevím. Nevím, proč bych tam mohl být. Nic mě nenapadá,“ informuje TN.cz s tím, že muže dohledal podle údajů o věku a datu narození.
Dva nové záznamy pak podle Mediazony pocházejí původně z databáze ruského ministerstva obrany a ministerstvo vnitra je jen přebírá. Oběma českým občanům má být 27 a 36 let a zřejmě se zapojili do aktivní pomoci Ukrajině. Čtvrtým novým člověkem na seznamu je bývalý pracovník české ambasády v Moskvě.
Nežádoucí politici
Na Putinově seznamu nežádoucích již delší dobu figurují komunální politici spojení s Prahou 6 a odstraněním sochy ruského maršála Ivana Koněva z náměstí Interbrigády v roce 2019. Jedná se napříkad o současného europoslance a bývalého starostu „šestky“ Ondřeje Koláře (TOP 09) nebo bývalého místostarostu Jana Lacinu (STAN).
Dalším nyní už bývalým politikem, který se na seznamu nachází, je někdejší senátor a europoslanec za TOP 09 Jaromír Štětina. Ten v minulosti uvedl, že se na seznamu ocitl zřejmě kvůli tomu, že se dříve zastával vlasovců.
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme zítra ráno, dobrou noc.
Evropské země na východním křídle NATO upravují protokoly pro krizové situace, aby byla jejich zdravotnická zařízení připravena na možnou válku s Ruskem. Vyplývá to z dnešního článku serveru Politico, jenž hovořil hlavně se zástupci Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistupují k řadě kroků: od patřičných cvičení, přes shromažďování traumatologických sad pro případ hromadných neštěstí či pořizování neprůstřelných vest a přileb pro zdravotníky až po přesouvání operačních sálů do podzemí.
„Není otázkou, zda (Rusko) zaútočí. Jde o to, kdy (tak učiní),“ prohlásil Ragnar Vaiknemets, zástupce ředitelky estonského zdravotnického úřadu, jenž dohlíží na připravenost této pobaltské země na různé krize - od pandemií po válku. „Máme špatné sousedy: Rusko a Bělorusko,“ řekl před časem náměstek litevské ministryně zdravotnictví Daniel Naumovas.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 navštívil Rakousko, kde jednal s prezidentem Alexanderem Van der Bellenem či kancléřem Christianem Stockerem. Zelenskyj se v Rakousku zdrží jen několik hodin, informovala agentura AFP.
Se Zelenským se kromě prezidenta a lidoveckého předsedy vlády setkal i sociálnědemokratický vicekancléř Andreas Babler, který chtěl nabídnout neutrální Rakousko jako místo možných mírových rozhovorů s Ruskem, píše agentura APA. První dvě kola takových jednání se odehrála v Istanbulu.
