Na Česko mířilo od začátku války přes 200 kybernetických útoků z Ruska. Terčem jsou úřady i banky
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) od začátku války na Ukrajině eviduje v ČR přes 200 takzvaných DDoS útoků ruskojazyčných hacktivistických skupin. Nejčastěji mířily na veřejný a finanční sektor. ČTK to řekla mluvčí úřadu Alžběta Dvořáková. Při DDoS útoku počítače ovládané hackery zahltí napadený server velkým počtem dotazů, a tím ho vyřadí z provozu. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu v únoru 2022. Zvýšený počet kyberútoků ze strany hacktivistických skupin NÚKIB evidoval se začátkem války.
„Zpravidla v reakci na deklarace podpory Ukrajiny ze strany českých představitelů. Mnoho hacktivistických skupin má své působení silně spjaté s konkrétním státem a operuje ve shodě se zájmy konkrétních vlád. NÚKIB eviduje především útoky ruskojazyčných hacktivistických skupin,“ uvedla mluvčí.
Podle mluvčí jde o více skupin, nejaktivnější je hacktivistická skupina NoName057(16). Nejčastěji zasaženými sektory jsou veřejný sektor a finanční. Velká většina z těchto útoků má podle mluvčí ale jen zanedbatelný efekt spočívající v krátkodobých výpadcích napadených webů.
Jako měsíc s extrémním počtem útoků by se dal podle mluvčí označit říjen 2024, v němž NÚKIB evidoval dosud největší počet DDoS útoků za jeden měsíc, bylo jich 30. Za většinou stála právě ruskojazyčná hacktivistická skupina NoName057(16).
NoName057(16) stála podle odborníků například za DDoS útoky na některé tuzemské banky v létě 2023, potýkaly se s výpadky internetového a mobilního bankovnictví nebo svých webů. Hackeři požadovali, aby instituce přestaly s podporou Ukrajiny. V lednu 2023 stejná skupina zaútočila na volební weby prezidentských kandidátů Petra Pavla a Tomáše Zimy.
Za celý loňský rok NÚKIB evidoval dohromady 268 kybernetických útoků, meziročně o šest více. Zvýšený počet kybernetických incidentů úřad registroval o letních prázdninových měsících, kdy jich bylo v každém z měsíců více než 30. Podprůměrný počet kybernetických útoků eviduje NÚKIB v letošních měsících, v lednu 17, v únoru 13. V únoru NÚKIB po delší době nezaznamenal žádný incident, ke kterému by se přihlásila ruskojazyčná hacktivistická skupina.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Ukrajina letos zřídí kanceláře pro export a společnou produkci zbraní v Berlíně a Kodani, řekl dnes prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev dále rozšiřuje svůj domácí obranný průmysl s pomocí západních partnerů, zatímco se čtvrtým rokem brání ruské invazi. Mezi zbraněmi, které bude moci Ukrajina vyvážet, jsou podle Zelenského námořní drony a dělostřelecké systémy.
„Jedná se o společnou produkci a export... zbraní, které si můžeme dovolit prodat, abychom měli více peněz na domácí produkci deficitních položek,“ řekl novinářům v Kyjevě Zelenskyj.
Ukrajina je stále závislá na svých spojencích například pokud jde o stíhací letouny nebo systémy protivzdušné obrany, ale pokročila v rozvoji svých programů týkajících se dronů a střel, poznamenal Reuters.
Podle návrhu hodnocení Evropské komise Ukrajina prokazuje jasný závazek stát se členem unie. „Nedávné negativní trendy včetně rostoucího tlaku na specializované protikorupční agentury a občanskou společnost musí být rozhodně zvráceny,“ uvádí návrh dokumentu, kterým by se měla komise zabývat na svém úterním jednání.
Evropská komise již dříve kritizovala ukrajinskou vládu za oslabování nezávislosti protikorupčních agentur, kvůli čemuž se na Ukrajině konaly i početné protesty. Ukrajinský parlament pak některé změny vzal zpět.
