Na Česko mířilo od začátku války přes 200 kybernetických útoků z Ruska. Terčem jsou úřady i banky
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) od začátku války na Ukrajině eviduje v ČR přes 200 takzvaných DDoS útoků ruskojazyčných hacktivistických skupin. Nejčastěji mířily na veřejný a finanční sektor. ČTK to řekla mluvčí úřadu Alžběta Dvořáková. Při DDoS útoku počítače ovládané hackery zahltí napadený server velkým počtem dotazů, a tím ho vyřadí z provozu. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu v únoru 2022. Zvýšený počet kyberútoků ze strany hacktivistických skupin NÚKIB evidoval se začátkem války.
„Zpravidla v reakci na deklarace podpory Ukrajiny ze strany českých představitelů. Mnoho hacktivistických skupin má své působení silně spjaté s konkrétním státem a operuje ve shodě se zájmy konkrétních vlád. NÚKIB eviduje především útoky ruskojazyčných hacktivistických skupin,“ uvedla mluvčí.
Podle mluvčí jde o více skupin, nejaktivnější je hacktivistická skupina NoName057(16). Nejčastěji zasaženými sektory jsou veřejný sektor a finanční. Velká většina z těchto útoků má podle mluvčí ale jen zanedbatelný efekt spočívající v krátkodobých výpadcích napadených webů.
Jako měsíc s extrémním počtem útoků by se dal podle mluvčí označit říjen 2024, v němž NÚKIB evidoval dosud největší počet DDoS útoků za jeden měsíc, bylo jich 30. Za většinou stála právě ruskojazyčná hacktivistická skupina NoName057(16).
NoName057(16) stála podle odborníků například za DDoS útoky na některé tuzemské banky v létě 2023, potýkaly se s výpadky internetového a mobilního bankovnictví nebo svých webů. Hackeři požadovali, aby instituce přestaly s podporou Ukrajiny. V lednu 2023 stejná skupina zaútočila na volební weby prezidentských kandidátů Petra Pavla a Tomáše Zimy.
Za celý loňský rok NÚKIB evidoval dohromady 268 kybernetických útoků, meziročně o šest více. Zvýšený počet kybernetických incidentů úřad registroval o letních prázdninových měsících, kdy jich bylo v každém z měsíců více než 30. Podprůměrný počet kybernetických útoků eviduje NÚKIB v letošních měsících, v lednu 17, v únoru 13. V únoru NÚKIB po delší době nezaznamenal žádný incident, ke kterému by se přihlásila ruskojazyčná hacktivistická skupina.
Evropská komise navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie, uvedla na X šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Oznámila to po včerejším telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne Komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala von der Leyenová, která telefonát s Trumpem označila za dobrý.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Tým Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) v Záporožské jaderné elektrárně v Ruskem okupované části Ukrajiny slyšel ostřelování v blízkosti elektrárny a pozoroval stoupající kouř ze tří blízkých lokalit. Informovala o tom dnes MAAE.
Tým MAAE byl informován o dopadech několika dělostřeleckých granátů v oblasti mimo perimetr elektrárny, zhruba 400 metrů od jejího externího skladu nafty, uvedla MAAE v prohlášení. „I když nejsou zprávy o obětech nebo poškození zařízení, incident znovu vyzdvihl trvalé ohrožení jaderné bezpečnosti a zabezpečení,“ řekl podle zprávy generální ředitel MAAE Rafael Grossi.
