Rusko po hovoru Trumpa a Putina: Obří útok na Ukrajinu! Přibývají nesrovnalosti, Kreml lhal?
Rusko a Ukrajina se obviňují z nočních vzdušných útoků na svá území. Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 145 drony a šesti střelami, protivzdušná obrana sestřelila 72 bezpilotních letounů, uvedlo ráno ukrajinské letectvo. Dalších 56 strojů podle něj zmizelo z radarů, aniž by způsobily škody. Ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS oznámilo sestřelení 57 ukrajinských dronů nad Ruskem a Azovským mořem. Později mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že ruská armáda sestřelila sedm vlastních dronů.
Děje se tak poté, co se prezidenti Ruska a USA Vladimir Putin a Donald Trump v úterý při telefonickém hovoru shodli na pozastavení útoků na energetické objekty, přičemž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj toto částečné příměří podpořil. Zvláštní zmocněnec USA pro Blízký východ Steve Witkoff později stanici Fox News řekl, že příměří se má týkat energetiky a infrastruktury obecně.
Zelenskyj už v noci informoval, že v ukrajinském vzdušném prostoru je kolem 40 ruských dronů, proti kterým zasahuje protivzdušná obrana. „Bohužel došlo k zásahům, konkrétně civilní infrastruktury. Přímý zásah dronu šáhed do nemocnice v Sumách, údery na města v Doněcké oblasti,“ uvedl na síti X. „Putin dnes (v úterý) de facto odmítl návrh na úplné příměří,“ dodal ukrajinský prezident. „Bylo by správné, aby svět reagoval odmítnutím jakýchkoliv Putinových pokusů o prodloužení války,“ dodal Zelenskyj.
Museli evakuovat dvě nemocnice
Ukrajinské letectvo ráno na telegramu oznámilo, že Rusové nakonec v noci vyslali na Ukrajinu 145 dronů, dvě balistické střely Iskander-M, čtyři protiletadlové řízené rakety S-300. Sedm desítek dronů podle něj protivzdušná obrana sestřelila, přes padesát strojů, které popisuje jako imitace útočných dronů, zmizelo z radarů, aniž by způsobily škody. O osudu zbylých bezpilotních letounů a střel se letectvo nezmiňuje. Škody jsou v Sumské, Oděské, Poltavské, Dněpropetrovské, Kyjevské a Černihivské oblasti, uvedly vzdušné síly bez podrobností.
Regionální úřady v Sumské oblasti podle agentury Reuters informovaly o poškození dvou tamních nemocnic kvůli ruským útokům, které sice nezpůsobily žádné zranění, ale vynutily si evakuaci pacientů a nemocničního personálu. Při útoku na Kyjevskou oblast utrpěl zranění šedesátiletý muž a několik domů bylo poškozeno, uvedl šéf oblastní správy Mykola Kalašnyk.
Ukrajinská železniční společnost Ukrzaliznycja uvedla, že Rusko zaútočilo na železniční napájecí soustavu v Dněpropetrovské oblasti, kde jsou určité úseky bez proudu, ale vlaky jezdí podle jízdního řádu. Náčelník vojenské správy tohoto regionu Serhij Lysak informoval podle webu Ukrajinska pravda mimo jiné o požáru v Dnipru, který způsobil ruský vzdušný útok. Zranění podle něj nejsou.
V Rusku hořelo v ropném skladu
Ruské ministerstvo obrany mezitím ráno informovalo o sestřelení 35 ukrajinských dronů nad Kurskou oblastí, 13 bezpilotních letounů nad Orelskou oblastí, sedmi nad vodami Azovského moře a po jednom dronu nad Tulskou a Brjanskou oblastí. Ruské ministerstvo obrany obvykle hlásí pouze počet sestřelených dronů, o celkově vyslaném počtu vzdušných zbraní na Rusko z Ukrajiny neinformuje.
Úřady v ruském Krasnodarském kraji podle Reuters uvedly, že útok ukrajinského dronu vyvolal malý požár v ropném skladu poblíž vesnice Kavkazskaja, přičemž nikdo nebyl zraněn. Ruská služba BBC ale s odvoláním na operační velitelství Krasnodarského kraje píše, že se požár ve skladu pohonných hmot v tomto regionu zvětšil a uhasit se ho snaží 179 lidí. BBC také upozornila, že Krasnodarský kraj není ve výčtu regionů, nad kterými ruská protivzdušná obrana podle ministerstva obrany sestřelila drony.
Rusko tvrdí, že sestřelilo vlastní drony
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes podle státní agentury TASS prohlásil, že ruská armáda po hovoru politiků sestřelila sedm vlastních dronů mířících na Ukrajinu. Ruské ministerstvo obrany krátce před tím oznámilo, že stroje už byly ve vzduchu, když přišel Putinův rozkaz k zastavení útoků.
Ruské ministerstvo obrany na telegramu nařklo Kyjev z provokace s cílem „narušit mírové iniciativy prezidenta USA“, jako důvod uvedlo ukrajinský útok na energetickou infrastrukturu. Kreml podle Peskova útoky považuje za sabotáž dohody o částečném příměří. „Informace o rozkazu ruského prezidenta (o zastavení úderů na energetická zařízení) byly široce dostupné v době, kdy tyto útoky začaly. A kyjevský režim neudělal nic pro jejich zrušení,“ pronesl Peskov.
Pistorius: Dohoda nic neznamená
Podle německého ministra obrany Borise Pistoriuse noční útoky na Ukrajinu dokazují, že dohoda, které dosáhl Trump s Putinem, nic neznamená. „A mimochodem jsme viděli, že útoky na civilní infrastrukturu během první noci po údajně směrodatném, skvělém telefonátu nepřestaly,“ uvedl ministr. Putin podle něj „hraje hru“. „A jsem si jistý, že americký prezident nebude už dlouho moci jen přihlížet,“ dodal.
„Vzhledem k tomu, že Rusové několik hodin po telefonátu Trump - Putin bombardovali ukrajinskou nemocnici, je zřejmě jediným reálným výsledkem jednání závěr, že si ruští a američtí sportovci zahrají hokej. Ukončení války do 24 hodin se zatím Trumpovi bohužel nedaří,“ reagoval dnes poslanec STAN Martin Exner.
Podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) z telefonátu amerického prezidenta Trumpa s ruským protějškem Putinem nevzešel nástin skutečného řešení války na Ukrajině.
Šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová podotkla, že Moskvě nelze věřit. „Pokud si přečtete oba zápisy z rozhovoru, tak je jasné, že Rusko nechce učinit žádný ústupek,“ řekla Kallasová novinářům. Poukázala tak mimo jiné na odlišnosti americké a ruské verze prohlášení. Moskva uvedla, že Putin souhlasil s Trumpovým návrhem zdržet se po dobu 30 dní útoků na objekty energetické infrastruktury. Washington naopak uvedl, že příměří se týká oblasti energetiky a infrastruktury.
Konec pomoci pro Ukrajinu?
Server Meduza mezitím upozornil, že zatímco tisková služba Kremlu po jednání mezi Putinem a Trumpem informovala, že ruský prezident požadoval úplné zastavení vojenské pomoci a konec poskytování zpravodajských informací Kyjevu coby klíčovou podmínku pro zahájení mírového urovnání, Trump tuto informaci nepotvrdil. Šéf Bílého domu v rozhovoru se stanicí Fox News řekl: „Mluvili jsme o spoustě věcí, ale nediskutovali jsme o pomoci.“
Přibližně 44 procent Ukrajinců je připraveno na jednání s Ruskem, ale drtivá většina odmítá ruské podmínky, uvedl dnes server BBC News o výsledcích průzkumu, který minulý měsíc podniklo Razumkovovo středisko na zakázku portálu zn.ua. Proti rozhovorům s Ruskem se staví 35 procent dotázaných.
Výsledky průzkumu se poměrně výrazně odlišují podle regionů, upozornil portál. Například v centrální části Ukrajině souhlasí se zahájením jednání s Ruskem téměř polovina dotázaných (49 procent), zatímco na západě země jen třetina (35 procent). A na jihu si myslí, že čas pro jednání nastal, tři pětiny dotázaných, tedy o 16 procent více než celostátní průměr.
Současně většina Ukrajinců nesouhlasí s podmínkami příměří, jak je nedávno formuloval ruský prezident Vladimir Putin. Kupříkladu 83 procent dotázaných pokládá za nemožné přenechat Rusku čtyři částečně okupované ukrajinské regiony, Doněckou, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou oblast, které se Putin pokusil anektovat již na podzim 2022.
Hasiči v Gdaňsku na severu Polska celou noc hasili hořící sklad s textilem, hračkami a motorovým olejem v místním přístavu. Nyní práci dokončují, uvedla na svém webu televize TVN 24, podle které šlo o jeden z největších požárů ve městě za poslední léta. Do vyšetřování požáru se zapojila polská kontrarozvědka ABW, protože u větších požárů je už běžnou praxí prozkoumat, zda nešlo o diverzi, řekl listu Rzeczpospolita ministr vnitra Tomasz Siemoniak. Varšava obviňuje ze série dřívějších žhářských útoků ruské tajné služby.
Polsko upozorňuje, že Rusko proti němu i dalším západním zemím vede hybridní válku, při níž šíří propagandu nebo provádí různé sabotážní akce a žhářské útoky. Polská vláda obviňuje ruské tajné služby, že stojí za různými požáry z poslední doby.
„Od jisté doby nikdy tuto možnost nevylučujeme,“ řekl ministr vnitra Siemoniak listu Rzeczpospolita v odpovědi na otázku, zda požár v Gdaňsku může být dílem diverze. Do vyšetřování se podle ministra zapojila kontrarozvědka ABW, ale informace jsou utajovány. „Na území Polska se plánovaly diverze a došlo k pokusům o ně. Každý významnější požár (v Polsku) je analyzován. Jakmile se vynoří jen stín podezření, že nemá běžnou příčinu, zapojí se ABW,“ vysvětlil. „Ale je nutné také říci, že máme horké léto a jisté množství požárů se stane vždy,“ dodal.
Soud v ruském hlavním městě Moskvě v nepřítomnosti odsoudil k osmi letům v trestanecké kolonii novinářku s americkým občanstvím Mariju „Mašu“ Gessenovou za šíření lživých informací o ruských ozbrojených silách. Oznámila to dnes agentura Interfax s tím, že Gessenovou odsoudili kvůli jejím výrokům o válce Ruska proti Ukrajině. Za „lživé“ pokládají ruské úřady veškeré informace, které nejsou v souladu s oficiální verzí Moskvy o válce rozpoutané před více než dvěma lety.
Gessenová působila jako redaktorka v řadě ruských médií, mimo jiné i jako šéfka ruského vysílání rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). V roce 2013 se z Ruska kvůli velkému počtu výhrůžek, kterých se jí dostalo v reakci na podporu sexuálních menšin, vystěhovala do USA.
