V Bruselu chtějí vybudovat vlastní síť vojenských satelitů. Děsí je přístup Trumpa
Evropská komise (EK) zvažuje vybudování nové sítě desítek vojenských zpravodajských satelitů s cílem snížit závislost na Spojených státech. Projekt má poskytnout schopnosti, které částečně nahradí americké zpravodajské služby, zejména po nedávném dočasném rozhodnutí Donalda Trumpa ze dne na den pozastavit sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. Deníku Financial Times (FT) to řekl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius.
„Vzhledem ke změnám v geopolitické situaci EK zvažuje rozšíření svých satelitních kapacit pro zlepšení podpory geoprostorové zpravodajské podpory bezpečnosti,“ řekl Kubilius.
Nový systém by měl podle komisaře umožnit rychlejší detekci hrozeb, například pohybu vojenských jednotek, a usnadnit koordinaci vojenských operací. Kubilius uvedl, že stávající program Copernicus, zaměřený na monitorování klimatu a přírodních katastrof, poskytuje aktualizace přibližně jednou za 24 hodin, což je pro vojenské účely nedostačující. Podle něj nejvyspělejší komerční systémy dokážou sledovat cíle s aktualizací každých 30 minut.
„Jsme si vědomi, že tento projekt bude nákladný a potrvá roky, než se vybuduje, a proto se ptáme členských států, zda chtějí dočasné komerční řešení,“ uvedl Kubilius. Cílem podle něj je vytvořit službu pro pozorování Země s pokročilými technologiemi a vysokou dostupností dat. Systém by měl operovat na nízké oběžné dráze a vyžadoval by rozmístění desítek satelitů.
Od evropských výrobců
Plán EK je součástí širšího úsilí o posílení obranné autonomie členských států. Komise letos dokončí program Govsatcom, který propojí systémy jednotlivých členských zemí, a současně zahájí provoz vlastního satelitního širokopásmového systému IRIS². Kubilius zdůraznil, že EU identifikovala klíčové oblasti závislosti na USA, mezi které patří například tankování za letu nebo systémy včasného varování.
EK již dříve představila plán na úvěry pro členské státy do výše až 150 miliard eur (3,8 bilionu korun), z níž by země mohly čerpat financování zejména na pořizování celoevropské protivzdušné a protiraketová obrany, dělostřeleckých systémů, střel a munice či dronů.
Kubilius dodal, že EU bude prioritně nakupovat zbraně od evropských výrobců, přičemž do této kategorie chce zahrnout i Norsko a případně Spojené království. Zvažuje se také možnost nákupu zbraní přímo z Ukrajiny.
EU zaostává za USA a Činou
Raketa Ariane 6 v březnu vynesla do vesmíru francouzský vojenský satelit CSO-3. Podle agentury AFP státy EU disponují jen desítkou vojenských satelitů, což je výrazně méně než Spojené státy a Čína.
Poté, co Kyjev kývl na americký návrh 30denního příměří, obnovila Trumpova administrativa dodávky vojenské pomoci Ukrajině i sdílení zpravodajských informací, které předtím přerušila. Polsko, které platí za Ukrajinu satelitní internetový systém Starlink, by podle ministra zahraničí Radoslawa Sikorského mělo hledat alternativu pro případ, že se společnost Elona Muska ukáže jako „nespolehlivá“.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Německo darovalo Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot, oznámil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na summitu o rozšíření EU. Jeho prohlášení citovala agentura Interfax-Ukrajina.
„Rád bych vyjádřil svou vděčnost Německu. Nedávno nám dodali dva systémy Patriot a my je zvládáme,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident opakovaně prohlásil, že systémy Patriot jsou nezbytné pro obranu Ukrajiny proti ruským leteckým útokům. Pravidelně nastoluje otázku poskytnutí dalších systémů Patriot Kyjevu během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zároveň, jak v úterý informoval Handelsblatt, Německo stále nepovažuje za možné přesunout rakety dlouhého doletu Taurus do Kyjeva. Tuto pozici zastával bývalý německý kancléř Olaf Scholz, stejně jako současný premiér Friedrich Merz.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13 000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
