V Bruselu chtějí vybudovat vlastní síť vojenských satelitů. Děsí je přístup Trumpa
Evropská komise (EK) zvažuje vybudování nové sítě desítek vojenských zpravodajských satelitů s cílem snížit závislost na Spojených státech. Projekt má poskytnout schopnosti, které částečně nahradí americké zpravodajské služby, zejména po nedávném dočasném rozhodnutí Donalda Trumpa ze dne na den pozastavit sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. Deníku Financial Times (FT) to řekl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius.
„Vzhledem ke změnám v geopolitické situaci EK zvažuje rozšíření svých satelitních kapacit pro zlepšení podpory geoprostorové zpravodajské podpory bezpečnosti,“ řekl Kubilius.
Nový systém by měl podle komisaře umožnit rychlejší detekci hrozeb, například pohybu vojenských jednotek, a usnadnit koordinaci vojenských operací. Kubilius uvedl, že stávající program Copernicus, zaměřený na monitorování klimatu a přírodních katastrof, poskytuje aktualizace přibližně jednou za 24 hodin, což je pro vojenské účely nedostačující. Podle něj nejvyspělejší komerční systémy dokážou sledovat cíle s aktualizací každých 30 minut.
„Jsme si vědomi, že tento projekt bude nákladný a potrvá roky, než se vybuduje, a proto se ptáme členských států, zda chtějí dočasné komerční řešení,“ uvedl Kubilius. Cílem podle něj je vytvořit službu pro pozorování Země s pokročilými technologiemi a vysokou dostupností dat. Systém by měl operovat na nízké oběžné dráze a vyžadoval by rozmístění desítek satelitů.
Od evropských výrobců
Plán EK je součástí širšího úsilí o posílení obranné autonomie členských států. Komise letos dokončí program Govsatcom, který propojí systémy jednotlivých členských zemí, a současně zahájí provoz vlastního satelitního širokopásmového systému IRIS². Kubilius zdůraznil, že EU identifikovala klíčové oblasti závislosti na USA, mezi které patří například tankování za letu nebo systémy včasného varování.
EK již dříve představila plán na úvěry pro členské státy do výše až 150 miliard eur (3,8 bilionu korun), z níž by země mohly čerpat financování zejména na pořizování celoevropské protivzdušné a protiraketová obrany, dělostřeleckých systémů, střel a munice či dronů.
Kubilius dodal, že EU bude prioritně nakupovat zbraně od evropských výrobců, přičemž do této kategorie chce zahrnout i Norsko a případně Spojené království. Zvažuje se také možnost nákupu zbraní přímo z Ukrajiny.
EU zaostává za USA a Činou
Raketa Ariane 6 v březnu vynesla do vesmíru francouzský vojenský satelit CSO-3. Podle agentury AFP státy EU disponují jen desítkou vojenských satelitů, což je výrazně méně než Spojené státy a Čína.
Poté, co Kyjev kývl na americký návrh 30denního příměří, obnovila Trumpova administrativa dodávky vojenské pomoci Ukrajině i sdílení zpravodajských informací, které předtím přerušila. Polsko, které platí za Ukrajinu satelitní internetový systém Starlink, by podle ministra zahraničí Radoslawa Sikorského mělo hledat alternativu pro případ, že se společnost Elona Muska ukáže jako „nespolehlivá“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval maďarského premiéra Viktora Orbána, aby neblokoval vstup Ukrajiny do Evropské unie. Stalo se tak poté, co Orbán jako jediný z představitelů členských států EU odmítl návrh na zahájení přístupových jednání s Ukrajinou. Informovala o tom agentura AFP.
„Opravdu bychom si přáli, aby nás maďarský premiér podpořil, nebo alespoň neblokoval,“ řekl Zelenskyj. „Myslím, že Viktor Orbán má Ukrajině, která v současné době chrání celou Evropu před Ruskem, co nabídnout,“ pokračoval. Zároveň však dodal, že vzhledem k patové situaci on sám maďarskému premiérovi nemá co nabídnout.
Ukrajinská prokuratura dnes oznámila, že začala vyšetřovat zabití dvou civilistů ruskými vojáky u Kupjanska v Charkovské oblasti na severovýchodě země jako válečný zločin. Dříve ruští blogeři tvrdili, že dva seniory zabili za pomoci dronů ukrajinští vojáci, připomněl server BBC News.
„Podle poznatků z vyšetřování ruští vojáci 3. listopadu 2025 u vsi Kruhljakivka u Kupjanska zasáhli FPV drony dva neozbrojené civilisty. Oběti šly po cestě a držely bílou vlajku na znamení, že nebojují. V důsledku úmyslného útoku (civilisté) i jejich pes zahynuli na místě,“ napsala prokuratura na telegramu.
„V okolí se nenacházely žádné vojenské objekty, ani vojenské pozice. Tento cynický zločin je dalším důkazem, že ruští vojáci systematicky ignorují normy mezinárodního humanitárního práva a práva civilistů na život,“ dodala.
Německo příští rok zvýší pomoc určenou Ukrajině o zhruba tři miliardy eur (73 miliard Kč). Dnes to podle agentury Reuters uvedlo spolkové ministerstvo financí. Původní návrh rozpočtu počítal se sumou 8,5 miliardy eur (207 miliard Kč), napsal deník Handelsblatt, který o navýšení s odvoláním na své zdroje informoval jako první. Německo patří k největším zbrojním podporovatelům Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské invazi.
„S naší podporou budeme pokračovat tak dlouho, dokud to pro obranu před ruskou agresivní válkou bude nutné,“ citovala agentura Reuters mluvčího ministerstva financí.
