Fiala: Nesmíme nechat Ukrajinu padnout! „Koalice ochotných“ řešila konkrétní opatření
Britský premiér Keir Starmer po dnešním virtuálním jednání se světovými státníky řekl, že takzvaná koalice ochotných zemí vypracuje plány, aby pomohly zajistit Ukrajinu na souši, na moři i na nebi v případě mírové dohody s Ruskem. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž ministerský předseda hovořil o budování ukrajinské obrany a ozbrojených sil. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jenž se jednání zúčastnil, na síti X napsal, že je třeba definovat jasný postoj k bezpečnostním zárukám a pokračovat v práci na kontingentech, které podle něj vytvoří základ budoucích evropských ozbrojených sil. Za Česko se summitu účastnil premiér Petr Fiala (ODS), který uvedl, že nesmíme nechat Ukrajinu padnout.
„Budeme budovat vlastní obranu a ozbrojené síly Ukrajiny a budeme připraveni v případě mírové dohody na nasazení jako 'koalice ochotných', abychom pomohli zajistit bezpečnost Ukrajiny na zemi, na moři i na obloze,“ cituje Reuters Starmera.
Podle serveru The Telegraph britský ministerský předseda dále řekl, že nejlepším způsobem, jak zajistit, aby jakákoliv dohoda skončila trvalým mírem, jsou pevná a spolehlivá bezpečnostní opatření.
Na tiskové konferenci po jednání prohlásil, že nadešel čas na urychlení praktické práce potřebné k dosažení mírové dohody. V Británii se podle něj ve čtvrtek znovu sejdou vojenští představitelé, aby „pokročili v praktických plánech ohledně toho, jak mohou naše armády podpořit budoucí bezpečnost Ukrajiny.“
Plány pro Ukrajinu v případě příměří s Ruskem podle něj musí zahrnovat Spojené státy. „Postoj k USA se nezměnil... Je třeba to provést ve spolupráci se Spojenými státy,“ řekl.
Putin válku protahuje už týden, upozornil Zelenskyj
Zelenskyj po jednání uvedl, že cesta k míru musí začít „bezpodmínečně“ a pokud si to Rusko nepřeje, je třeba na Moskvu vyvíjet silný tlak. Ruského prezidenta Vladimira Putina obvinil ze lhaní, například v souvislosti s navrhovaným příměřím. „Lže také o tom, že příměří je údajně příliš složité. Ve skutečnosti lze vše kontrolovat a my jsme o tom s Američany diskutovali. Pravdou je, že Putin válku protahuje už téměř týden po jednáních v Džiddě,“ uvedl ukrajinský prezident s odkazem na setkání ukrajinské a americké delegace v Saúdské Arábii, po kterém Kyjev souhlasil s americkým návrhem na klid zbraní.
„Musíme definovat jasný postoj k bezpečnostním zárukám. Bezpečnost je klíčem k tomu, aby byl mír spolehlivý a trvalý. Je potřeba, abychom pokračovali v práci na kontingentech, které budou tvořit základ budoucích evropských ozbrojených sil. Mír bude spolehlivější s evropskými kontingenty na místě a americkou stranou jako zálohou,“ uvedl dále Zelenskyj. „Kontingent musí být umístěn na ukrajinském území. Je to bezpečnostní záruka pro Ukrajinu a bezpečnostní záruka pro Evropu,“ dodal ukrajinský prezident.
Fiala informoval o munici
Dnešní virtuální summit hostil britský premiér. Na jednání se očekávala účast asi 25 státníků včetně českého premiéra Petra Fialy. Podle BBC, která se odkazuje na kancelář britského premiéra, se připojili představitelé 26 zemí včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona nebo nového kanadského premiéra Marka Carneyho. Účastnili se také zástupci NATO a EU. Kromě nich se předpokládala účast lídrů evropských spojenců Kyjeva, Austrálie nebo Nového Zélandu.
Fiala po jednání uvedl, že ti, kteří chtějí spolupracovat na zajištění bezpečnosti v Evropě, by neměli být blokováni těmi, kteří to nechtějí.
„Bavili jsme se o konkrétních možnostech jednotlivých zemí, jak ještě lépe pomoci, já jsem informoval o námi zprostředkovaných právě probíhajících dodávkách munice na Ukrajinu,“ nastínil Fiala a dodal: „Nesmíme nechat Ukrajinu padnout. Takové jsou závěry dnešní videokonference.“
„Chceme Rusko zasáhnout tam, kde získává své peníze. Žádný sektor není tabu,“ napsala šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová na sociální síti X k novému, 19. balíčku sankcí. Komise podle ní chce návrhem zakročit proti ruským finančním podvodům ve třetích zemích, což zahrnuje kryptoměny, a zaměřit se na ruský platební systém Mir. Podle šéfky evropské diplomacie je rovněž nutné přerušit dodávky ruskému vojenskému průmyslu tak, aby nemohl živit svou válečnou mašinerii. Zákaz vývozu z EU bude rozšířen o další chemikálie, kovové komponenty, soli a rudy a dojde ke zpřísnění kontrol vývozu pro subjekty z Ruska, Číny a Indie.
Server Ukrajinska pravda s odvoláním na mapy ukrajinského projektu DeepState napsal, že invazní armáda dosáhla největšího postupu u obcí Šandryholove a Zelena Dolyna, které leží několik kilometrů severně od města Lyman.
„Poblíž Šandryholove Rusové aktivně postupují směrem k (obci) Jarové,“ píše Ukrajinska pravda bez dalších podrobností. Ve své dřívější zprávě o vývoji bojů s odvoláním na ukrajinskou armádu tentýž web psal o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
Příchody a odchody migrantů z Ukrajiny by po válce mohly sehrát důležitou roli pro hospodářský růst zemí střední Evropy. Možné dopady na výkon regionu se pohybují v rozmezí od minus šesti do tří procent v závislosti na tom, zda budou hostitelské země opouštět, nebo zda jich přijde ještě více, uvádějí analytici společnosti S&P Global.
Téměř polovina ukrajinských uprchlíků, kteří se v současné době nacházejí v EU, žije v 11 zemích střední a východní Evropy. To představuje významný impuls pro jejich trhy práce. Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko představují méně než čtvrtinu celkové populace EU.
„Směr hospodářského růstu ve střední a východní Evropě by mohla určit poválečná ukrajinská migrace, přičemž současný impuls ze strany ukrajinských pracovníků by se mohl zrychlit nebo otočit,“ uvedla S&P Global, kterou cituje agentura Reuters.
