Zastavení pomoci Ukrajině: První slova Zelenského! Sklopil uši, dohoda s Trumpem zpět ve hře
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že on a jeho tým jsou připraveni pracovat pod silným vedením amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby dosáhli trvalého míru. Jako první krok na cestě k němu navrhl příměří s Ruskem na nebi i na moři. Zelenskyj v příspěvku na sociální síti X také vyjádřil vděk za podporu, které se Ukrajině dostalo ze strany Spojených států při obraně její suverenity a nezávislosti. Zároveň uvedl, že jeho páteční jednání s Trumpem v Bílém domě neproběhlo tak, jak mělo – schůzka vyústila v roztržku a Zelenskyj nyní napsal, že je politováníhodné, že se to stalo. Agentura Reuters poté napsala, že dohoda o nerostech, která spor vyvolala, je zpět ve hře a USA a Ukrajina ji podepíší.
„Můj tým a já jsme připraveni pracovat pod silným vedením prezidenta Trumpa, abychom dosáhli trvalého míru,“ napsal Zelenskyj. Ve svém příspěvku také uvedl, že „nikdo z nás nechce nekonečnou válku“ a že „nikdo nechce mír více než Ukrajinci“. Ukrajina je podle něho připravena co nejdříve přijít k jednacímu stolu, aby se přiblížila trvalému míru.
I would like to reiterate Ukraine’s commitment to peace.
None of us wants an endless war. Ukraine is ready to come to the negotiating table as soon as possible to bring lasting peace closer. Nobody wants peace more than Ukrainians. My team and I stand ready to work under…
Ukrajinský prezident navrhuje, aby prvním krokem bylo propuštění válečných zajatců a „příměří na nebi“, které by spočívalo v zákazu použití raket, dronů dalekého dosahu a bombardování energetické a civilní infrastruktury. Píše také o okamžitém míru na moři.
Ukrajinu před více než třemi lety vojensky napadlo Rusko, které každodenně útočí nejen na místa na frontě, ale i na města hluboko v ukrajinském vnitrozemí. Terčem jeho úderů bývá často energetická infrastruktura.
„Je načase věci napravit“
Po páteční roztržce s americkým prezidentem Trumpem a jeho viceprezidentem J.D. Vancem během schůzky v Oválné pracovně dnes Zelenskyj napsal, že „je načase věci napravit“.
„Chtěli bychom, aby budoucí spolupráce a komunikace byly konstruktivní,“ uvedl ukrajinský prezident. Přitom dal najevo, že Ukrajina je připravena kdykoliv a v jakémkoliv vhodném formátu podepsat se Spojenými státy dohodu o vzácných nerostech.
Podpis tohoto dokumentu se očekával právě v pátek, kdy se ovšem Zelenskému nepodařilo posadit požadavek bezpečnostních záruk ze strany USA. „Díváme se na tuto dohodu jako na krok směrem k větší bezpečnosti a k pevným bezpečnostním zárukám,“ napsal nyní Zelenskyj.
„Opravdu si moc vážíme toho, co (Spojené státy) udělaly, aby Ukrajině pomohly zachovat si suverenitu a nezávislost,“ uvedl Zelenskyj. Poznamenal mimo jiné, že Ukrajinci nezapomenou na moment, „jak se věci změnily, když prezident Trump poskytl Ukrajině (protitankové systémy) Javelin“. „Jsme za to vděční,“ dodal ukrajinský prezident.
Velké oznámení
Agentura Bloomberg a televize Fox News v noci na dnešek s odvoláním na zdroje z Trumpovy administrativy informovaly, že Trump se rozhodl veškerou vojenskou podporu aktuálně mířící na Ukrajinu zastavit. Ukrajinské vedení musí šéfa Bílého domu přesvědčit, že chce jednat o míru, aby dodávky zbraní obnovil, napsala americká média.
Po dnešním vyjádření Zelenského nicméně přišel posun. Spojené státy a Ukrajina se přeci jen chystají podepsat dohodu o ukrajinských nerostných surovinách, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenované zdroje. Trump prý dohodu oznámí v projevu v Kongresu, který přednese v noci na středu SEČ.
Evropské země na východním křídle NATO upravují protokoly pro krizové situace, aby byla jejich zdravotnická zařízení připravena na možnou válku s Ruskem. Vyplývá to z dnešního článku serveru Politico, jenž hovořil hlavně se zástupci Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistupují k řadě kroků: od patřičných cvičení, přes shromažďování traumatologických sad pro případ hromadných neštěstí či pořizování neprůstřelných vest a přileb pro zdravotníky až po přesouvání operačních sálů do podzemí.
„Není otázkou, zda (Rusko) zaútočí. Jde o to, kdy (tak učiní),“ prohlásil Ragnar Vaiknemets, zástupce ředitelky estonského zdravotnického úřadu, jenž dohlíží na připravenost této pobaltské země na různé krize - od pandemií po válku. „Máme špatné sousedy: Rusko a Bělorusko,“ řekl před časem náměstek litevské ministryně zdravotnictví Daniel Naumovas.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 navštívil Rakousko, kde jednal s prezidentem Alexanderem Van der Bellenem či kancléřem Christianem Stockerem. Zelenskyj se v Rakousku zdrží jen několik hodin, informovala agentura AFP.
Se Zelenským se kromě prezidenta a lidoveckého předsedy vlády setkal i sociálnědemokratický vicekancléř Andreas Babler, který chtěl nabídnout neutrální Rakousko jako místo možných mírových rozhovorů s Ruskem, píše agentura APA. První dvě kola takových jednání se odehrála v Istanbulu.
Rusko-americká schůzka k bilaterálním vztahům byla zrušena, stalo se tak z iniciativy Spojených států, uvedla dnes mluvčí ruské diplomacie. Moskva podle ní doufá, že pauza nepotrvá příliš dlouho. Plánované jednání se mělo týkat normalizace práce zastupitelských úřadů v druhé zemi.
„Další schůzka v rámci bilaterálních konzultací, věnovaná odstranění ‚dráždivých faktorů‘ s cílem normalizovat práci zastupitelských úřadů obou zemí, byla zrušena z iniciativy amerických vyjednavačů,“ řekla podle agentury TASS mluvčí Marija Zacharovová. Další podrobnosti neuvedla, píše agentura AFP.
