„Svobodný svět se musí postavit zlu.“ Pavel vyzval ke koalici ochotných za spravedlivý mír
Nastal čas začít uvažovat o široké koalici ochotných za spravedlivý mír na Ukrajině, uvedl dnes večer na síti X prezident Petr Pavel. Svobodný svět se podle něj musí postavit zlu. Jeho vyjádření přichází den po roztržce mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a americkým prezidentem Donaldem Trumpem a před nedělním jednáním evropských lídrů v Londýně.
„‚Míru' podle podmínek agresora se říká kapitulace a jen by povzbudila všechny současné i budoucí agresory. Svobodný svět se musí postavit zlu,“ varoval český prezident.
Páteční schůzka Trumpa se Zelenským v Bílém domě, kde měli lídři USA a Ukrajiny stvrdit ekonomickou dohodu a jednat o možné cestě k míru po letech ruské agrese, vyústila v nevídanou slovní roztržku před kamerami v Oválné pracovně a skončila bez výsledků. Český prezident podpořil ukrajinského prezidenta také v pátek. Podporu dnes Zelenskému vyjadřovali mnozí evropští lídři. Ukrajina večer uzavřela s Británií smlouvu o půjčce 2,26 miliard liber (téměř 70 miliard korun), která má podpořit obranyschopnost Ukrajiny.
O „koalici ochotných“ psal nedávno bruselský server Politico, když uvedl, že nový balíček vojenské pomoci pro Ukrajinu, který navrhuje Evropská unie, by mohl mít hodnotu až 20 miliard eur (501,7 miliard Kč). Na nové vojenské pomoci se podle serveru má podílet „koalice ochotných“, tedy ty členské státy EU, které chtějí Kyjevu pomoci. To by zamezilo riziku, že některá ze zemí pomoc zablokuje. O zvýšení pomoci Ukrajině by měl jednat čtvrteční summit EU. Jeho zablokováním dnes pohrozil maďarský premiér Viktor Orbán, který vyzval EU, aby zahájila přímá jednání s Ruskem o příměří na Ukrajině po vzoru USA.
O Ukrajině bude také nedělní jednání evropských lídrů v Londýně, kam za Česko míří premiér Petr Fiala (ODS). Ten dnes vyzval k navýšení vojenské podpory Ukrajiny jako jediném prostředku, který může zabránit rozpínání agresivního Ruska.
Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková a ministři dnes provedli 60 zahraničních diplomatů po vládní budově v Kyjevě, kterou Rusko poničilo při nedělním vzdušném útoku, informovala agentura AP. Velvyslankyně EU na Ukrajině Katarína Mathernová uvedla, že budovu přímo zasáhla střela Iskander, jejíž trosky při prohlídce viděli.
Při ruském útoku v noci na neděli, který média označila za největší od začátku ruské invaze z února 2022, vypustila Moskva na Ukrajinu dohromady 810 útočných dronů a jejich atrap určených ke zmatení ukrajinské protivzdušné obrany a také 13 střel. Při útoku zahynuli čtyři lidé včetně tříměsíčního dítěte a desítky dalších utrpěly zranění. Poprvé přitom ruské síly zasáhly vládní budovu v centru Kyjeva.
Estonské ministerstvo zahraničí si předvolalo ruského charge d'affaires kvůli incidentu, při kterém ruský vrtulník Mi-8 narušil vzdušný prostor pobaltské republiky. Dnes o tom informovala estonská veřejnoprávní stanice ERR. Vztahy mezi Ruskem a Estonskem, které je členem Evropské unie i Severoatlantické aliance, se prudce zhoršily po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022.
Ruská helikoptéra v neděli 7. září bez povolení a s vypnutým odpovídačem vstoupila do estonského vzdušného prostoru u ostrova Vaindloo ve Finském zálivu, kde zůstala asi čtyři minuty. Stroj s estonskými úřady nesdílel žádný letový plán a ani s nimi nenavázal radiové spojení.
Česká republika označila běloruského diplomata pracujícího pro tajnou službu za personu non grata, tedy nežádoucí osobu. Na síti X to dnes oznámilo ministerstvo zahraničí, podle kterého se Bezpečnostní informační službě (BIS) a dalším evropským zpravodajským službám podařilo rozbít běloruskou zpravodajskou síť. Diplomat má 72 hodin na opuštění Česka.
„Tento případ ukazuje, že nesmíme nechat Schengen zneužívat k nepřátelským aktivitám. Agenti krytí diplomatickými výsadami nesmí mít volný prostor k působení v celé Evropě. Budu dál prosazovat na evropské úrovni příslušná omezení, v prvé řadě vůči ruským diplomatům,“ řekl ČTK ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu).
