Trump mluvil s Putinem i Zelenským o zahájení mírových jednání. Plánují vzájemnou návštěvu
Americký prezident Donald Trump dnes telefonoval se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Státníci se dohodli, že okamžitě zahájí jednání o ukončení války na Ukrajině a že se vzájemně navštíví ve svých zemích, napsal Trump na své sociální síti Truth Social. Šéf Bílého domu dodal, že o svém dialogu s Putinem „hned teď“ informuje ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. To se také stalo, hovor potvrdila Zelenského kancelář.
Kreml podle agentury AFP potvrdil, že Putin s Trumpem vedli hodinu a půl dlouhý telefonický hovor. Lídři se dohodli na osobním setkání a Putin pozval Trumpa do Moskvy, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého se oba muži také shodli na tom, že „nastal čas, aby naše země spolupracovaly“. Jedná se o první potvrzený přímý kontakt mezi vůdci dvou největších jaderných mocností od chvíle, kdy Rusko v únoru 2022 zahájilo rozsáhlou válku proti Ukrajině.
Trump uvedl, že se s Putinem shodli na tom, že chtějí zastavit umírání „milionů lidí“ ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou. „Dohodli jsme se, že spolu budeme velmi úzce spolupracovat, včetně vzájemné návštěvy našich národů. Dohodli jsme se také, že naše týmy okamžitě zahájí jednání, a začneme tím, že zavoláme ukrajinskému prezidentovi Zelenskému, abychom ho o našem rozhovoru informovali, což hned teď udělám,“ napsal Trump.
Telefonát se odehrál v době, kdy Trump dal svým poradcům jasně najevo, že prioritou jeho administrativy je zajistit konec ruské invaze na Ukrajinu za podpory USA, píše list The New York Times (NYT).
Podle Trumpa součástí vyjednávacího týmu USA budou ministr zahraničí Marco Rubio, ředitel CIA John Ratcliffe, Trumpův poradce pro národní bezpečnost Michael Waltz a zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff. Witkoff tento týden v Moskvě převzal amerického učitele Marka Fogela, kterého Rusko po třech letech vězení propustilo výměnou za ruského občana Alexandra Vinnika. Trump uvedl, že s Putinem hovořil také o situaci na Blízkém východě, energetice, umělé inteligenci a síle dolaru.
Trump v minulosti často mluvil o Putinovi s obdivem a invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022 označil za „geniální“. V prvním týdnu svého druhého funkčního období se však americká hlava státu o Putinovi vyjadřovala kritičtěji. Trump například řekl, že ruský prezident neměl Ukrajinu napadnout, píše NYT.
Hovořil i se Zelenským
S Trumpem telefonicky hovořil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, oznámila podle Reuters kancelář ukrajinského prezidenta. Lídři spolu mluvili přibližně hodinu nedlouho poté, co Trump oznámil, že telefonoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž se dohodl, že okamžitě zahájí jednání o ukončení války na Ukrajině a že se vzájemně navštíví. Trump následně oznámil, že o dialogu s Putinem ihned bude Zelenského informovat.
„Ano,“ odpověděl mluvčí ukrajinského prezidenta Serhij Nikiforov na otázku novinářů, zda se hovor mezi Zelenským a Trumpem uskutečnil. „Právě skončil,“ upřesnil poradce Zelenského Dmytro Lytvyn. Trump na Truth Social uvedl, že hovor proběhl velmi dobře. „Diskutovali jsme o různých tématech souvisejících s válkou, ale především o schůzce, která se chystá na pátek v Mnichově, kde delegaci povedou viceprezident J.D. Vance a ministr zahraničí Marco Rubio. Doufám, že výsledky schůzky budou pozitivní,“ sdělil Trump.
Ministr vnitra v demisi Vít Rakušan (STAN) dnes odeslal Evropské komisi žádost o osvobození České republiky od příspěvku do společného rozpočtu na řešení nelegální migrace. Řekl to na tiskové konferenci po jednání vlády. Komise v úterý zveřejnila zprávu, ze které vyplývá, že ČR kvůli velkému počtu uprchlíků z Ukrajiny spadá do kategorie zemí zažívajících významnou migrační situaci. Může si proto požádat o vynětí z mechanismu solidarity.
„Já jsem dnes odeslal komisi dopis, kde přesně v souladu s pravidly žádám o to, aby Česko bylo zcela zproštěno povinnosti - protože bylo označeno za zemi, která je kriticky postižena migrační vlnou - se podílet na placení čehokoli do solidárního evropského mechanismu,“ řekl Rakušan.
Projekt potravinových balíčků, psychosociální podpora lidem zasaženým válkou a Vánoční balíček pro děti ze sociálně slabých rodin zůstávají třemi pilíři pomoci Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) na Ukrajině. Do projektů je zapojeno v zemi zasažené válkou několik set lidí, jen ve Vánočním balíčku čeští dárci podpořili letos 467 dětí. Sedm stěžejních míst, kde ACHO pomoc nabízí, navštívil v uplynulých dnech olomoucký arcibiskup Josef Nuzík. Cesta byla utajena kvůli bezpečnosti. „I když jsme hned první noc zažili poplach a létající rakety, překvapovalo mě, že život se tam nezastavil,“ řekl dnes novinářům Nuzík.
Arcibiskup se zástupci ACHO navštívil města jako Lopatyn, Ternopil, Berežany, Bortnyky nebo Kolomyju. „Naším cílem je pokračovat ve třech momentálně našich hlavních projektech. Prvním je letošní projekt Naplň talíř, jehož cílem je podporovat rodiny v nouzi, zapojeno je do něj 17 rodin z Lopatynu, kterým poskytujeme potravinové balíčky. Dalším projektem je Vánoční balíček, který děláme 17 let, vidíme v tom velké propojení českého dárce s ukrajinskými dětmi. Jde o přímou pomoc,“ řekla ČTK koordinátorka projektů ACHO na Ukrajině Khrystyna Novodvorska.
Ruské dronové útoky si dnes na Ukrajině vyžádaly nejméně jednu oběť a několik zraněných, uvedly podle agentury DPA ukrajinské úřady. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ukrajinské jednotky se stáhly z jedné vesnice nedaleko obléhaného města Pokrovsk. Tuto zprávu se ale podle agentury Reuters nepodařilo nezávisle ověřit. Kyjev naopak ohlásil ukrajinský útok na jeden z ruských závodů podílejících se na výrobě dronů.
Sedmačtyřicetiletý muž dnes zemřel po ruském dronovém náletu v okrese Synelnykove v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, uvedl šéf oblastní správy Vladyslav Hajvanenko na sociální síti facebook. Podle něj ruské útoky poškodily také místní infrastrukturu.
