Trump mluvil s Putinem i Zelenským o zahájení mírových jednání. Plánují vzájemnou návštěvu
Americký prezident Donald Trump dnes telefonoval se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Státníci se dohodli, že okamžitě zahájí jednání o ukončení války na Ukrajině a že se vzájemně navštíví ve svých zemích, napsal Trump na své sociální síti Truth Social. Šéf Bílého domu dodal, že o svém dialogu s Putinem „hned teď“ informuje ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. To se také stalo, hovor potvrdila Zelenského kancelář.
Kreml podle agentury AFP potvrdil, že Putin s Trumpem vedli hodinu a půl dlouhý telefonický hovor. Lídři se dohodli na osobním setkání a Putin pozval Trumpa do Moskvy, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého se oba muži také shodli na tom, že „nastal čas, aby naše země spolupracovaly“. Jedná se o první potvrzený přímý kontakt mezi vůdci dvou největších jaderných mocností od chvíle, kdy Rusko v únoru 2022 zahájilo rozsáhlou válku proti Ukrajině.
Trump uvedl, že se s Putinem shodli na tom, že chtějí zastavit umírání „milionů lidí“ ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou. „Dohodli jsme se, že spolu budeme velmi úzce spolupracovat, včetně vzájemné návštěvy našich národů. Dohodli jsme se také, že naše týmy okamžitě zahájí jednání, a začneme tím, že zavoláme ukrajinskému prezidentovi Zelenskému, abychom ho o našem rozhovoru informovali, což hned teď udělám,“ napsal Trump.
Telefonát se odehrál v době, kdy Trump dal svým poradcům jasně najevo, že prioritou jeho administrativy je zajistit konec ruské invaze na Ukrajinu za podpory USA, píše list The New York Times (NYT).
Podle Trumpa součástí vyjednávacího týmu USA budou ministr zahraničí Marco Rubio, ředitel CIA John Ratcliffe, Trumpův poradce pro národní bezpečnost Michael Waltz a zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff. Witkoff tento týden v Moskvě převzal amerického učitele Marka Fogela, kterého Rusko po třech letech vězení propustilo výměnou za ruského občana Alexandra Vinnika. Trump uvedl, že s Putinem hovořil také o situaci na Blízkém východě, energetice, umělé inteligenci a síle dolaru.
Trump v minulosti často mluvil o Putinovi s obdivem a invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022 označil za „geniální“. V prvním týdnu svého druhého funkčního období se však americká hlava státu o Putinovi vyjadřovala kritičtěji. Trump například řekl, že ruský prezident neměl Ukrajinu napadnout, píše NYT.
Hovořil i se Zelenským
S Trumpem telefonicky hovořil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, oznámila podle Reuters kancelář ukrajinského prezidenta. Lídři spolu mluvili přibližně hodinu nedlouho poté, co Trump oznámil, že telefonoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž se dohodl, že okamžitě zahájí jednání o ukončení války na Ukrajině a že se vzájemně navštíví. Trump následně oznámil, že o dialogu s Putinem ihned bude Zelenského informovat.
„Ano,“ odpověděl mluvčí ukrajinského prezidenta Serhij Nikiforov na otázku novinářů, zda se hovor mezi Zelenským a Trumpem uskutečnil. „Právě skončil,“ upřesnil poradce Zelenského Dmytro Lytvyn. Trump na Truth Social uvedl, že hovor proběhl velmi dobře. „Diskutovali jsme o různých tématech souvisejících s válkou, ale především o schůzce, která se chystá na pátek v Mnichově, kde delegaci povedou viceprezident J.D. Vance a ministr zahraničí Marco Rubio. Doufám, že výsledky schůzky budou pozitivní,“ sdělil Trump.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Při nočních ruských útocích na Kyjev zahynul americký občan a dalších 16 lidí bylo zraněno, uvedl podle agentury AFP kyjevský starosta Vitalij Kličko. Většina zraněných je hlášena v Solomjanské čtvrti, kde dron zasáhl vícepatrovou obytnou budovu. Šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko podle agentury uvedl, že ruská armáda na Kyjev udeřila kombinovaným útokem dronů a raket.
Dronový útok zasáhl vrchní patro obytné budovy v Solomjanské čtvrti a zranil nejméně 11 lidí. Záchranné týmy zasahovaly v dalších třech kyjevských čtvrtích. Ruská armáda podle Klička na město útočila ze tří směrů, píše agentura Reuters.
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme zítra ráno, dobrou noc.
Evropské země na východním křídle NATO upravují protokoly pro krizové situace, aby byla jejich zdravotnická zařízení připravena na možnou válku s Ruskem. Vyplývá to z dnešního článku serveru Politico, jenž hovořil hlavně se zástupci Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistupují k řadě kroků: od patřičných cvičení, přes shromažďování traumatologických sad pro případ hromadných neštěstí či pořizování neprůstřelných vest a přileb pro zdravotníky až po přesouvání operačních sálů do podzemí.
„Není otázkou, zda (Rusko) zaútočí. Jde o to, kdy (tak učiní),“ prohlásil Ragnar Vaiknemets, zástupce ředitelky estonského zdravotnického úřadu, jenž dohlíží na připravenost této pobaltské země na různé krize - od pandemií po válku. „Máme špatné sousedy: Rusko a Bělorusko,“ řekl před časem náměstek litevské ministryně zdravotnictví Daniel Naumovas.
