EU prodloužila sankce vůči Rusku. Maďarsko na poslední chvíli otočilo
Členské státy Evropské unie se dnes shodly na prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku, které před téměř třemi lety vojensky napadlo Ukrajinu. ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. Vůči prodloužení o dalších šest měsíců mělo do poslední chvíle výhrady Maďarsko, nakonec je odvolalo.
Budapešť požadovala záruky buď z Ukrajiny, nebo z Evropské unie „ohledně budoucí energetické bezpečnosti Maďarska“. Evropská komise se ještě před jednáním snažila vyjít Budapešti vstříc a přišla s prohlášením, ve kterém zaznělo, že bude pokračovat v jednáních s Ukrajinou o dodávkách plynu do Evropy a zahrne do rozhovorů právě i Maďarsko a také Slovensko.
„Ministři zahraničí právě souhlasili s opětovným prodloužením sankcí vůči Rusku. Moskva tak bude i nadále připravena o příjmy, kterými financuje svou válku. Rusko musí zaplatit za škody, které způsobuje,“ napsala Kallasová.
Informaci o prodloužení sankcí potvrdil také šéf české diplomacie Jan Lipavský, který ČR v Bruselu zastupuje. „Skutečný mír začíná, když agresor převezme odpovědnost za své zločiny - když přestane zabíjet civilisty, unášet děti a okupovat území, která mu nepatří. Do té doby zrušení sankcí nepřipadá v úvahu,“ uvedl.
Hospodářské sankce vůči Rusku, tedy nejrůznější omezení dovozu a vývozu, se musejí prodlužovat každých šest měsíců. Bez dohody by nynější sankce vypršely 31. ledna, což by znamenalo, že by přestaly platit veškeré sektorové sankce v dosud schválených 15 sankčních balíčcích. Zároveň by to znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv držených v Belgii.
„Integrita energetické infrastruktury zásobující členské státy EU je otázkou bezpečnosti EU. Komise očekává, že všechny třetí země budou toto respektovat a je připravena přijmout opatření na ochranu kritické energetické infrastruktury, jako jsou elektrické kabely, ropovody, plynovody nebo jiná zařízení,“ stojí v ranním prohlášení unijní exekutivy, které má ČTK k dispozici.
Komise a členské státy jsou podle tohoto textu i nadále odhodlány podporovat Ukrajinu a v této souvislosti pomohou opravit, propojit a stabilizovat ukrajinskou energetickou infrastrukturu, „v níž členské státy včetně Maďarska a Slovenska sehrály klíčovou roli“. EK je také podle prohlášení připravena pokračovat v diskuzích s Ukrajinou o dodávkách do Evropy prostřednictvím plynovodního systému na Ukrajině v souladu s mezinárodními závazky Ukrajiny. V této souvislosti je komise připravena zapojit do procesu Maďarsko společně se Slovenskem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval maďarského premiéra Viktora Orbána, aby neblokoval vstup Ukrajiny do Evropské unie. Stalo se tak poté, co Orbán jako jediný z představitelů členských států EU odmítl návrh na zahájení přístupových jednání s Ukrajinou. Informovala o tom agentura AFP.
„Opravdu bychom si přáli, aby nás maďarský premiér podpořil, nebo alespoň neblokoval,“ řekl Zelenskyj. „Myslím, že Viktor Orbán má Ukrajině, která v současné době chrání celou Evropu před Ruskem, co nabídnout,“ pokračoval. Zároveň však dodal, že vzhledem k patové situaci on sám maďarskému premiérovi nemá co nabídnout.
Ukrajinská prokuratura dnes oznámila, že začala vyšetřovat zabití dvou civilistů ruskými vojáky u Kupjanska v Charkovské oblasti na severovýchodě země jako válečný zločin. Dříve ruští blogeři tvrdili, že dva seniory zabili za pomoci dronů ukrajinští vojáci, připomněl server BBC News.
„Podle poznatků z vyšetřování ruští vojáci 3. listopadu 2025 u vsi Kruhljakivka u Kupjanska zasáhli FPV drony dva neozbrojené civilisty. Oběti šly po cestě a držely bílou vlajku na znamení, že nebojují. V důsledku úmyslného útoku (civilisté) i jejich pes zahynuli na místě,“ napsala prokuratura na telegramu.
„V okolí se nenacházely žádné vojenské objekty, ani vojenské pozice. Tento cynický zločin je dalším důkazem, že ruští vojáci systematicky ignorují normy mezinárodního humanitárního práva a práva civilistů na život,“ dodala.
Německo příští rok zvýší pomoc určenou Ukrajině o zhruba tři miliardy eur (73 miliard Kč). Dnes to podle agentury Reuters uvedlo spolkové ministerstvo financí. Původní návrh rozpočtu počítal se sumou 8,5 miliardy eur (207 miliard Kč), napsal deník Handelsblatt, který o navýšení s odvoláním na své zdroje informoval jako první. Německo patří k největším zbrojním podporovatelům Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské invazi.
„S naší podporou budeme pokračovat tak dlouho, dokud to pro obranu před ruskou agresivní válkou bude nutné,“ citovala agentura Reuters mluvčího ministerstva financí.
Ukrajina od letošního roku ukončila přepravu ruského plynu přes své území do zemí EU a Moldavska, podle Kyjeva totiž Moskva z prodeje energetických surovin částečně financuje svoji agresi proti Ukrajině. Maďarsko ovšem už loni ruský plyn dodávaný přes ukrajinské území neodebíralo, proudí do něho plynovodem TurkStream přes Srbsko. Plyn z Ukrajiny nicméně odebíralo Slovensko, které hrozí kvůli neprodloužení tranzitu ruského plynu odvetnými kroky.
