EU prodloužila sankce vůči Rusku. Maďarsko na poslední chvíli otočilo
Členské státy Evropské unie se dnes shodly na prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku, které před téměř třemi lety vojensky napadlo Ukrajinu. ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. Vůči prodloužení o dalších šest měsíců mělo do poslední chvíle výhrady Maďarsko, nakonec je odvolalo.
Budapešť požadovala záruky buď z Ukrajiny, nebo z Evropské unie „ohledně budoucí energetické bezpečnosti Maďarska“. Evropská komise se ještě před jednáním snažila vyjít Budapešti vstříc a přišla s prohlášením, ve kterém zaznělo, že bude pokračovat v jednáních s Ukrajinou o dodávkách plynu do Evropy a zahrne do rozhovorů právě i Maďarsko a také Slovensko.
„Ministři zahraničí právě souhlasili s opětovným prodloužením sankcí vůči Rusku. Moskva tak bude i nadále připravena o příjmy, kterými financuje svou válku. Rusko musí zaplatit za škody, které způsobuje,“ napsala Kallasová.
Informaci o prodloužení sankcí potvrdil také šéf české diplomacie Jan Lipavský, který ČR v Bruselu zastupuje. „Skutečný mír začíná, když agresor převezme odpovědnost za své zločiny - když přestane zabíjet civilisty, unášet děti a okupovat území, která mu nepatří. Do té doby zrušení sankcí nepřipadá v úvahu,“ uvedl.
Hospodářské sankce vůči Rusku, tedy nejrůznější omezení dovozu a vývozu, se musejí prodlužovat každých šest měsíců. Bez dohody by nynější sankce vypršely 31. ledna, což by znamenalo, že by přestaly platit veškeré sektorové sankce v dosud schválených 15 sankčních balíčcích. Zároveň by to znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv držených v Belgii.
„Integrita energetické infrastruktury zásobující členské státy EU je otázkou bezpečnosti EU. Komise očekává, že všechny třetí země budou toto respektovat a je připravena přijmout opatření na ochranu kritické energetické infrastruktury, jako jsou elektrické kabely, ropovody, plynovody nebo jiná zařízení,“ stojí v ranním prohlášení unijní exekutivy, které má ČTK k dispozici.
Komise a členské státy jsou podle tohoto textu i nadále odhodlány podporovat Ukrajinu a v této souvislosti pomohou opravit, propojit a stabilizovat ukrajinskou energetickou infrastrukturu, „v níž členské státy včetně Maďarska a Slovenska sehrály klíčovou roli“. EK je také podle prohlášení připravena pokračovat v diskuzích s Ukrajinou o dodávkách do Evropy prostřednictvím plynovodního systému na Ukrajině v souladu s mezinárodními závazky Ukrajiny. V této souvislosti je komise připravena zapojit do procesu Maďarsko společně se Slovenskem.
Trosky padajícího ruského dronu poničily v noci na dnešek trolejbusovou linku v Kyjevě. Uvedl to šéf vojenské správy ukrajinské metropole Tymur Tkačenko. Ve městě zněly dva letecké poplachy, mrtví ani zranění nejsou hlášeni.
Sestřelené drony podle Tkačenka dopadly v několika oblastech města, mimo jiné na silnici v centrální Ševčenkivské čtvrti. Jeden z padajících letounů poškodil trolejbusové vedení. „Podle předběžných zpráv nebyl nikdo zraněn,“ napsal Tkačenko na telegramu.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Dánsko-český celovečerní dokumentární film Pan Nikdo proti Putinovi se bude ucházet o americkou filmovou cenu Oscar. Do soutěže snímek vyslalo Dánsko. Film popisuje propagandu na ruských školách za použití záznamů, které natočil ruský učitel Pavel Talankin. Záznamy propašoval z Ruska a nalezl azyl v Česku. V tiskové zprávě to dnes za autory filmu oznámila Adéla Klingohrová.
Ukrajina od letošního roku ukončila přepravu ruského plynu přes své území do zemí EU a Moldavska, podle Kyjeva totiž Moskva z prodeje energetických surovin částečně financuje svoji agresi proti Ukrajině. Maďarsko ovšem už loni ruský plyn dodávaný přes ukrajinské území neodebíralo, proudí do něho plynovodem TurkStream přes Srbsko. Plyn z Ukrajiny nicméně odebíralo Slovensko, které hrozí kvůli neprodloužení tranzitu ruského plynu odvetnými kroky.
