Putinův kritik Girkin zůstane za mřížemi. Podmíněné propuštění mu zhatily i prohřešky
Bývalý velitel proruských nacionalistů z východoukrajinského Donbasu Igor Girkin, známý také jako Igor Strelkov, neuspěl u okresního soudu na severu Ruska se žádostí o podmínečné propuštění na svobodu. S odvoláním na Girkinovu manželku to napsal server Meduza. Girkin si ve vězení odpykává trest uložený po veřejné kritice Kremlu.
Nacionalista Girkin byl loni v lednu odsouzen ke čtyřletému vězení za výzvy k extremismu. Bývalý důstojník ruské tajné služby FSB a stoupenec války proti Ukrajině před svým uvězněním na sociálních sítích stále ostřeji kritizoval ruské vojenské velení i prezidenta Vladimira Putina za neschopnost. Po otevřených výpadech proti Kremlu ho úřady předloni v červenci zadržely a obvinily.
Žádost o podmínečné propuštění podali Girkinovi advokáti na konci prosince, hned poté, co si jejich klient odpykal za mřížemi polovinu trestu. Věznice ale poslala soudu posudek, podle kterého se zatím nepodařilo dosáhnout nápravy vězně a není ani jisté, že by se na svobodě znovu nedopustil zločinu.
Na Girkina si dávají ve věznici zvláště pozor, protože jej podle posudku pokládají za osobu propadlou extremistické ideologii. Girkin podle úřadů nepřiznává vinu, práci nepokládá za prostředek nápravy a neprojevuje ani žádnou lítost a pokání. Navíc dostal důtku, protože se při kontrole jeho stolku přišlo na to, že si tam jen tak uložil pilulky, které mu předepsal vězeňský lékař.
Novináře k soudu nepustili, a tak se o všem, co se tam stalo, dozvěděla Girkinova manželka od jeho obhájců. Připustila, že její muž se schválením žádosti nepočítal, a tak se účasti na soudním jednání zřekl.
Girkin od jara 2014 velel milicím proruských separatistů na východě Ukrajiny. Nizozemský soud ho v roce 2022 v nepřítomnosti odsoudil na doživotí kvůli podílu na vraždě 298 lidí na palubě malajsijského letadla na lince MH17 z Amsterodamu do Kuala Lumpuru sestřeleného v létě 2014 nad východní Ukrajinou. Rusko odmítá odsouzené v případu zkázy letu MH17 vydat.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc. Agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj uvádí, že Spojené státy plně podporují plány Evropské unie využít zmrazená aktiva ruské centrální banky k pomoci Ukrajině. Vedoucí představitelé EU měli v úmyslu dohodnout se na plánu využití ruských aktiv během nedávného summitu, ale kvůli postoji Belgie rozhodnutí odložili na konec roku. Brusel se obává, že bude muset nést potenciální rizika spojená s používáním ruských aktiv blokovaných v belgickém depozitáři Euroclear. Publikace agentury Reuters uvedla, že se problém týká použití ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur (to je většina z 210 miliard eur aktiv zmrazených v EU), ale bez jejich konfiskace. Evropa tyto prostředky potřebuje k financování nákupu zbraní pro Ukrajinu a k poskytnutí finanční pomoci Kyjevu. Pokud se nedohodne plán využití ruských aktiv, budou muset země EU tyto prostředky najít z vlastní kapsy. Washington „absolutně podporuje [EU] a kroky, které nyní podniká k využití těchto aktiv jako nástroje,“ řekl agentuře Reuters anonymní zdroj. V den, kdy se maďarský premiér Viktor Orbán setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mimo jiné projednali nákup sankcionované ruské ropy, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nakonec zajistí, aby Evropa přestala ruskou ropu kupovat. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC. „Stále najdeme způsob, jak udržet ruskou ropu mimo Evropu. Je skvělé, že Spojené státy americké o to mají zájem. Ale my, jako země pod ruskou agresí, o to rozhodně máme zájem,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích. „Nedovolíme Rusům, aby tam prodávali ropu. Je to otázka času. Je to otázka našich pozic. Některé věci dnes prostě udělat nemůžeme. Protože v této skládačce je mnoho různých závislostí,“ pokračoval Zelenskyj. „Ale stejně dáme dílky dohromady. Rusko musí ve válce prohrát a jeho největší ztráty nastanou, když nemůže obchodovat s energetickými zdroji.“ Maďarsko nakupuje ruskou ropu, která proudí jižní větví ropovodu Družba, a to i přes ukrajinské území. Navzdory válce Ukrajina tuto větev na svém území nezničila ani neuzavřela.
