Vzestup čínské kultury v Rusku: Čínští umělci v Moskvě, Rusové hltají čínské hry, seriály i knihy

Autor: Meduza, mav, lig - 
19. ledna 2025
14:38

V Rusku je poslední dobou neobvykle mnoho čínské kultury. Muzea vystavují čínské umění, divadelní festivaly uvádějí čínské hry, streamovací služby vysílají televizní seriály z Číny a čínská fantasy je hitem v knihkupectvích. Částečně se jedná o vládní iniciativu: roky 2024-2025 byly vyhlášeny za roky střetávání mezi Ruskem a Čínou. Čínská popkultura ovšem je pro mladé Rusy zajímavá sama o sobě, bez ohledu na přání úřadů. V tom se podobají svým západním vrstevníkům, rozebírá server Meduza.

Vztahy mezi Ruskem a Čínou jsou dnes těsnější než kdykoli předtím - a to posiluje kulturní kontakty. Na začátku loňského roku vydal Vladimir Putin dekret, kterým vyhlásil roky 2024 a 2025 za „roky kultury Ruska-Číny“. Připravovat je mají orgány federální vlády i jednotlivých regionů Ruska, na kulturní akce se vyčlenily jisté peníze.

Obě země naplánovaly přibližně 200 společných projektů, v loňském roce jich dokončily více než 115. Například Treťjakovská galerie - nejvýznamnější muzeum ruského výtvarného umění - přivezla do pekingského Muzea hlavního města rozsáhlou výstavu, která zahrnovala celou historii ruského výtvarného umění od malby ikon až po digitální tvorbu. Na turné do Číny vyjelo moskevské Velké divadlo (Bolšoj těatr) a Mariinské divadlo z Petrohradu.

Čínská divadla se zase účastnila tanečních a činoherních festivalů v Petrohradu. Divadelní festival Baltský dům se letos konal pod heslem Pohled na Východ. Mariinské divadlo hostilo zájezd akrobatického souboru z Kantonu. Přestože čínské divadelní soubory jezdí na turné do Ruska pravidelně již od roku 2010, v loňském roce se jejich přítomnost stala obzvláště nápadnou. Moskevské Divadlo národů, které před válkou spolupracovalo se slavnými západními režiséry, v září uvedlo premiéru hry Nezabila jsem svého muže podle satirického románu Liou Čen-jüna. Hru režíroval Ting I-tcheng, jehož divadlo představilo jako „superstar“ čínské režie.

Ruská muzea vytáhla ze svých sbírek exponáty související s čínskou kulturou. Ermitáž aktualizovala svou expozici čínského umění, zatímco Státní muzeum orientálního umění v Moskvě otevřelo výstavu Ať rozkvetou všechny květiny, na níž byly vystaveny především čínské tradiční obrazy v krajinném žánru „květiny a ptáci“. Národní muzeum Tatarstánu uspořádalo pro fórum BRICS (sdružující několik velkých zemí v čele právě s Ruskem a Čínou) v Kazani rozsáhlý výstavní projekt Čínské sbírky ruských muzeí, který společně připravilo sedm institucí z různých regionů. V Kremelských muzeích se uskuteční výstava Čínského národního muzea Historie jídla ve staré Číně.

Exotická historie Číny

Státní projekty se netýkají čínské kultury obecně, ale výhradně té tradiční. Rusové jsou zvyklí si Čínu představovat jako exotickou, tajemnou zemi, „pokladnici orientální moudrosti“ a znamenitého umění. Mezikulturní projekty tak nepomáhají poznat současnou Čínu, její sociální, ekonomickou a politickou realitu - vyprávějí pouze o minulosti.

Tradiční kultura (viz „květiny a ptáci“) je totiž bezpečným tématem. Umožňují oběma zemím propagovat myšlenky multipolárního uspořádání světa a hodnoty tradice, které lze zachovat i pod náporem globalizace.

Mínění Rusů o Číně se v posledních dekádách zlepšuje, uvedla sociologická agentura VCIOM. Ti starší si ještě vzpomínají na sovětsko-čínskou roztržku, a tak kvitují zlepšení. Vidí ji také jako alternativu k Západu, například co se ekonomiky v kontextu sankcí týče.

„V současné době sedm z deseti Rusů označuje vztahy mezi oběma zeměmi za přátelské, dobré sousedské (72 %), a to je maximum za celé sledované období; od roku 2005 se toto číslo zdvojnásobilo,“ konstatoval květnový průzkum VCIOM nazvaný Rus s Číňanem - bratři. Na věčné časy? „Důvody pozitivní dynamiky v hodnocení rusko-čínských vztahů mohou souviset s posilováním strategického partnerství mezi Ruskem a Čínou, shodou geopolitických zájmů obou zemí a snahou bránit multipolární svět tváří v tvář konfrontaci se Západem, jakož i s posilováním ekonomické interakce a kontaktů na vysoké úrovni.“

31 % Rusů Čína nezajímá

Výzkumníci se neptali přímo, zda Rusy čínská kultura zajímá, otázka zněla: Co z čínské kultury budí zájem? „Rusové v otevřené otázce nejčastěji hovořili o jazyce, umění a tradicích - celkem 38 % odpovědí,“ píše VCIOM. Pak zmiňovali ekonomiku, mentalitu, desetina respondentů hovořila o historii a náboženství, méně o politice. „Každý třetí respondent (31 %) uvedl, že čínská kultura pro něj zajímavá není.“

Pro tu menšinu, pro kterou je čínské umění asi skutečně lákavé, se nabízejí i náročnější podívané. Na tu jsou zřejmě zaměřeny osobní výstavy současných čínských umělců - ani ty už nejsou v dnešním Rusku žádnou vzácností. Napříkladv říjnu 2024 vystavovala petrohradská Akademie umění díla Tung Šu-pinga, autora obří sochy Syn země v poušti Gobi. Konkrétně šlo třeba o sochy miminek v realistických i groteskních pózách a kulisách:

Ruský knižní trh je do značné míry závislý na preferencích dívek a žen ve věku 15 až 30 let, ty čtou ze všech Rusů nejvíc. Trend asijské literatury - nejen čínské, ale i japonské a korejské - je do značné míry formován právě jimi. Jde o trend globální, mileniálové a generace Z po celém světě čtou stejné knihy. Především jde o literaturu pro mládež - například čínskou fantasy, japonskou mangu a korejské webtoony (digitální komiksy). V první polovině roku 2024 tvořily komiksy, manga a další knihy kategorie young adult (čtenáři 12 až 20 let) téměř třetinu z 50 nejprodávanějších knih v Rusku, přičemž nejoblíbenějším autorem byla Číňanka Mo Siang Tchung Siou. Ruské překlady jejího fantasy cyklu Požehnání nebeského úředníka překročily náklad 100 tisíc výtisků.

Stejně jako doma a ve světě, i v Rusku se daří velkolepé adaptaci jejího románu - seriálu Čchen čching ling (anglicky The Untamed). Hitem jsou v Rusku rovněž dvě zpracování nejslavnější čínské sci-fi Problém tří těles - předloňské z Číny a loňské globalizované od Netflixu. Seriály se napřed sledovaly pirátsky, s fanouškovskými překlady titulků, už je ale nabízejí i velké streamovací platformy s náležitým vícehlasým dabingem.

Čínské seriály a vůbec globalizovaná čínská popkultura paradoxně přišly do Ruska nikoli přímo, nýbrž přes Západ, podobně jako předtím japonská a korejská populární kultura. Jak uzavírá Meduza, je to paradox „čínské vlny“ v Rusku: Stát deklaruje obrat k Východu, ale jako prostředníci mezi Rusy a asijskou kulturou se ukazují západní země. Rusko, které se od Západu oficiálně odvrátilo, zůstává ponořeno do globálního kontextu a fascinaci Asií a zejména Čínou sdílí s celým světem.

Video  Lipavský pro Blesk: Putin vytváří ve světě chaos a přehlídka v Moskvě je jen divadlo!  - Jakub Kopřiva, Jan Jedlička
Video se připravuje ...

Video se připravuje ...
Další videa