Fico v dopise: Zelenskyj nás poškozuje! Kyjev se kvůli jeho výhrůžkám obrátil na evropské úřady
Kyjev se obrátil na evropské úřady kvůli vyjádřením slovenského premiéra Roberta Fica, jenž pohrozil zastavením dodávek elektřiny na Ukrajinu, pokud Kyjev po Novém roce zastaví tranzit ruského zemního plynu na Slovensko. Napsal to web RBK-Ukrajina s odvoláním na ministra energetiky Hermana Haluščenka, podle něhož by země Evropské unie měly dodržovat stávající pravidla. Fico v neděli reagoval otevřeným dopisem evropským špičkám, ve kterém si stěžuje na poškozování Slovenska, ale dle něj i snah celé EU jednostranným rozhodnutím Volodymyra Zelenského.
„Opravdu bychom chtěli, aby každý v EU dodržoval normy a předpisy, které dnes existují,“ uvedl v ukrajinském televizním vysílání ministr energetiky Haluščenko. „Napsal jsem dopis eurokomisaři pro energetiku, (evropské síti provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav) ENTSO-E a Energetickému společenství, abychom zajistili, že tyto otázky budou řešeny náležitě z hlediska souladu se zákonem,“ řekl ministr.
O dodržování evropských pravidel týkajících se energetiky hovořil ve svém poselství k národu v sobotu také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Pověřil jsem naše vládní činitele, aby společně s Evropskou komisí, s našimi dalšími partnery v Evropě, udělali vše pro zachování stability jednotného evropského energetického systému a pro dodržování evropských energetických pravidel,“ uvedl Zelenskyj.
Ukrajinský prezident v sobotu obvinil Fica z otevření druhé energetické fronty proti Ukrajině na pokyn ruského prezidenta Vladimira Putina. Reagoval tak na páteční vyjádření šéfa slovenské vlády, jenž pohrozil Ukrajině odvetnými opatřeními, včetně přerušení dodávek elektřiny, pokud Kyjev po Novém roce zastaví tranzit ruského zemního plynu na Slovensko.
Ukrajina, která se od února 2022 brání rozsáhlé ruské vojenské agresi, už dříve oznámila, že neplánuje od začátku nového roku prodloužit smlouvu o přepravě ruského plynu do Evropy prostřednictvím své sítě plynovodů. Podle Kyjeva platby za plyn pomáhají Rusku financovat jeho válečná tažení na Ukrajině. Zelenskyj v létě uvedl, že Kyjev jedná o alternativních možnostech, například o tranzitu ázerbájdžánského plynu do Evropy.
Fico mimo jiné tvrdí, že alternativní trasy by prudce zvýšily náklady a také by postihly slovenské zisky z tranzitu. Minulou neděli jednal slovenský premiér v Moskvě s Putinem, na jehož rozkaz ruská vojska vpadla do sousední země a rozpoutala tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války. Šéf slovenské vlády po setkání s šéfem Kremlu řekl, že pokračování dodávek ruského plynu na Slovensko bude po 1. lednu prakticky nemožné kvůli přístupu Kyjeva.
Ficův otevřený dopis
„Ukrajinský prezident V. Zelenskyj jednostranně, bez jakýchkoli otevřených konzultací s orgány Evropské unie nebo dotčenými členskými státy oznámil, že po 1. lednu 2025 Ukrajina nebude zajišťovat přes své území žádný tranzit plynu směrem na Slovenskou republiku a pro další odběratele v západní Evropě. Zdůrazňuji jednostrannost tohoto rozhodnutí,“ píše Fico v otevřeném dopise, jehož znění zveřejnil v neděli na svém facebooku.
„Zvláště připomínám, že ukrajinským partnerům byly předloženy i jiné varianty tranzitu plynu než plynu ruského, ale i tyto byly ukrajinským prezidentem odmítnuty,“ pokračuje Fico.
„Neobracím se na Vás jen jako předseda vlády členského státu EU, který bude tímto jednostranným rozhodnutím ukrajinského prezidenta výrazně finančně poškozen,“ upozorňuje slovenský premiér. Zelenského rozhodnutí však podle něj poškozuje i celou EU. „Je nezpochybnitelné, že jednostranné rozhodnutí ukrajinského prezidenta bude mít výrazný negativní dopad na naše společné evropské úsilí držet krok s prudce se rozvíjejícími zeměmi světa,“ míní Fico.
„V každém případě chci za slovenskou stranu prezentovat jasné stanovisko, že zejména nyní v době komplikované ekonomické situace, kdy musíme přistupovat k bolestivým úsporným opatřením, považuji za naprosto nutné, aby se ekonomické dopady významných rozhodnutí analyzovaly a aby se stanoviska přijímala s důslednou znalostí věci,“ apeluje Fico.
Žádá věnovat celé „bezprecedentní situaci“ náležitou pozornost. „Tiché akceptování jednostranného rozhodnutí ukrajinského prezidenta je naprosto iracionální a nesprávné a povede k napětí a recipročním opatřením (...) Je v zájmu všech občanů EU, aby evropské úsilí podporovat Ukrajinu probíhalo racionálně a ne formou sebedestruktivních a EU mimořádně poškozujících gest,“ dodává Fico.
Ukrajina pokročila v klíčových reformách, zbývající přístupové kapitoly by mohly být otevřeny do konce letošního roku. Ve své pravidelné hodnotící zprávě o pokroku jednotlivých kandidátů na členství v EU to dnes uvedla Evropská komise. Ukrajinská vláda již dříve naznačila, že jejím cílem je uzavřít přístupová jednání do konce roku 2028. Komise je podle svých slov připravena tento podle ní ambiciózní cíl podporovat, nicméně k jeho dosažení je podle unijní exekutivy nutné urychlit tempo reforem, zejména v oblasti právního státu
Ukrajinské speciální síly se zapojily do těžkých bojů ve strategickém Pokrovsku na východě země, potvrdila dnes vojenská rozvědka bránící se země. Ruské ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že ruští vojáci pokračují v ničení obklíčených ukrajinských jednotek ve městě, kde prý už ovládli desítky budov.
„Pokračují tvrdé boje s ruskými okupanty,“ uvedla o situaci v Pokrovsku ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Příslušníci speciálních sil podle ní zajistili pozemní koridor, umožňující zásobování obránců města, a nyní se snaží nepříteli znemožnit ostřelování zásobovacích tras.
Rada Evropské unie schválila pátou platbu pro Ukrajinu ve výši 1,8 miliardy eur (přibližně 44 miliard Kč) z takzvané ukrajinské facility neboli nástroje pro Ukrajinu. Napadená země podle dnešního prohlášení Rady EU pokračuje v reformách, kterými unie vyplácení financí z nástroje podmínila. Peníze mají podpořit makrofinanční stabilitu a fungování veřejné správy Ukrajiny, která se od roku 2022 brání ruské invazi.
„Tato částka odráží úspěšné splnění devíti kroků požadovaných pro pátou platbu a jednoho zbývajícího kroku ze čtvrté platby,“ uvedla Rada EU, která zastupuje členské státy. Doplnila, že schválení další pravidelné čtvrtletní platby reflektuje reformy například v oblasti soudnictví, boje proti korupci, finančních trhů, místních samospráv nebo energetické politiky.
