Fico v dopise: Zelenskyj nás poškozuje! Kyjev se kvůli jeho výhrůžkám obrátil na evropské úřady
Kyjev se obrátil na evropské úřady kvůli vyjádřením slovenského premiéra Roberta Fica, jenž pohrozil zastavením dodávek elektřiny na Ukrajinu, pokud Kyjev po Novém roce zastaví tranzit ruského zemního plynu na Slovensko. Napsal to web RBK-Ukrajina s odvoláním na ministra energetiky Hermana Haluščenka, podle něhož by země Evropské unie měly dodržovat stávající pravidla. Fico v neděli reagoval otevřeným dopisem evropským špičkám, ve kterém si stěžuje na poškozování Slovenska, ale dle něj i snah celé EU jednostranným rozhodnutím Volodymyra Zelenského.
„Opravdu bychom chtěli, aby každý v EU dodržoval normy a předpisy, které dnes existují,“ uvedl v ukrajinském televizním vysílání ministr energetiky Haluščenko. „Napsal jsem dopis eurokomisaři pro energetiku, (evropské síti provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav) ENTSO-E a Energetickému společenství, abychom zajistili, že tyto otázky budou řešeny náležitě z hlediska souladu se zákonem,“ řekl ministr.
O dodržování evropských pravidel týkajících se energetiky hovořil ve svém poselství k národu v sobotu také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Pověřil jsem naše vládní činitele, aby společně s Evropskou komisí, s našimi dalšími partnery v Evropě, udělali vše pro zachování stability jednotného evropského energetického systému a pro dodržování evropských energetických pravidel,“ uvedl Zelenskyj.
Ukrajinský prezident v sobotu obvinil Fica z otevření druhé energetické fronty proti Ukrajině na pokyn ruského prezidenta Vladimira Putina. Reagoval tak na páteční vyjádření šéfa slovenské vlády, jenž pohrozil Ukrajině odvetnými opatřeními, včetně přerušení dodávek elektřiny, pokud Kyjev po Novém roce zastaví tranzit ruského zemního plynu na Slovensko.
Ukrajina, která se od února 2022 brání rozsáhlé ruské vojenské agresi, už dříve oznámila, že neplánuje od začátku nového roku prodloužit smlouvu o přepravě ruského plynu do Evropy prostřednictvím své sítě plynovodů. Podle Kyjeva platby za plyn pomáhají Rusku financovat jeho válečná tažení na Ukrajině. Zelenskyj v létě uvedl, že Kyjev jedná o alternativních možnostech, například o tranzitu ázerbájdžánského plynu do Evropy.
Fico mimo jiné tvrdí, že alternativní trasy by prudce zvýšily náklady a také by postihly slovenské zisky z tranzitu. Minulou neděli jednal slovenský premiér v Moskvě s Putinem, na jehož rozkaz ruská vojska vpadla do sousední země a rozpoutala tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války. Šéf slovenské vlády po setkání s šéfem Kremlu řekl, že pokračování dodávek ruského plynu na Slovensko bude po 1. lednu prakticky nemožné kvůli přístupu Kyjeva.
Ficův otevřený dopis
„Ukrajinský prezident V. Zelenskyj jednostranně, bez jakýchkoli otevřených konzultací s orgány Evropské unie nebo dotčenými členskými státy oznámil, že po 1. lednu 2025 Ukrajina nebude zajišťovat přes své území žádný tranzit plynu směrem na Slovenskou republiku a pro další odběratele v západní Evropě. Zdůrazňuji jednostrannost tohoto rozhodnutí,“ píše Fico v otevřeném dopise, jehož znění zveřejnil v neděli na svém facebooku.
„Zvláště připomínám, že ukrajinským partnerům byly předloženy i jiné varianty tranzitu plynu než plynu ruského, ale i tyto byly ukrajinským prezidentem odmítnuty,“ pokračuje Fico.
„Neobracím se na Vás jen jako předseda vlády členského státu EU, který bude tímto jednostranným rozhodnutím ukrajinského prezidenta výrazně finančně poškozen,“ upozorňuje slovenský premiér. Zelenského rozhodnutí však podle něj poškozuje i celou EU. „Je nezpochybnitelné, že jednostranné rozhodnutí ukrajinského prezidenta bude mít výrazný negativní dopad na naše společné evropské úsilí držet krok s prudce se rozvíjejícími zeměmi světa,“ míní Fico.
„V každém případě chci za slovenskou stranu prezentovat jasné stanovisko, že zejména nyní v době komplikované ekonomické situace, kdy musíme přistupovat k bolestivým úsporným opatřením, považuji za naprosto nutné, aby se ekonomické dopady významných rozhodnutí analyzovaly a aby se stanoviska přijímala s důslednou znalostí věci,“ apeluje Fico.
Žádá věnovat celé „bezprecedentní situaci“ náležitou pozornost. „Tiché akceptování jednostranného rozhodnutí ukrajinského prezidenta je naprosto iracionální a nesprávné a povede k napětí a recipročním opatřením (...) Je v zájmu všech občanů EU, aby evropské úsilí podporovat Ukrajinu probíhalo racionálně a ne formou sebedestruktivních a EU mimořádně poškozujících gest,“ dodává Fico.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Při nočních ruských útocích na Kyjev zahynul americký občan a dalších 16 lidí bylo zraněno, uvedl podle agentury AFP kyjevský starosta Vitalij Kličko. Většina zraněných je hlášena v Solomjanské čtvrti, kde dron zasáhl vícepatrovou obytnou budovu. Šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko podle agentury uvedl, že ruská armáda na Kyjev udeřila kombinovaným útokem dronů a raket.
Dronový útok zasáhl vrchní patro obytné budovy v Solomjanské čtvrti a zranil nejméně 11 lidí. Záchranné týmy zasahovaly v dalších třech kyjevských čtvrtích. Ruská armáda podle Klička na město útočila ze tří směrů, píše agentura Reuters.
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme zítra ráno, dobrou noc.
Evropské země na východním křídle NATO upravují protokoly pro krizové situace, aby byla jejich zdravotnická zařízení připravena na možnou válku s Ruskem. Vyplývá to z dnešního článku serveru Politico, jenž hovořil hlavně se zástupci Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistupují k řadě kroků: od patřičných cvičení, přes shromažďování traumatologických sad pro případ hromadných neštěstí či pořizování neprůstřelných vest a přileb pro zdravotníky až po přesouvání operačních sálů do podzemí.
„Není otázkou, zda (Rusko) zaútočí. Jde o to, kdy (tak učiní),“ prohlásil Ragnar Vaiknemets, zástupce ředitelky estonského zdravotnického úřadu, jenž dohlíží na připravenost této pobaltské země na různé krize - od pandemií po válku. „Máme špatné sousedy: Rusko a Bělorusko,“ řekl před časem náměstek litevské ministryně zdravotnictví Daniel Naumovas.
