Ruské velvyslanectví v Praze tvrdí: Rusko je připraveno zvážit vážné návrhy ohledně Ukrajiny
Ruská strana je připravena posoudit jakékoli vážné a konkrétní návrhy na řešení ukrajinské krize. Uvedlo to ruské velvyslanectví v Praze na sociální síti v reakci na páteční výroky českého ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (nestr.). Lipavský v pátek sdělil ČTK, že ruský prezident Vladimir Putin zatím všechny návrhy míru odmítl a místo toho denně posílá na Ukrajinu další útoky. Lipavský to uvedl poté, co jeho slovenský protějšek Juraj Blanár potvrdil, že Slovensko je připraveno hostit jednání o míru na Ukrajině.
„Ve skutečnosti je ruská strana, jak to opakovaně zdůrazňoval prezident Ruska, připravena posoudit jakékoliv vážné a konkrétní návrhy na řešení ukrajinské krize,“ stojí v prohlášení ruského velvyslanectví.
„Jsme otevřeni jakémukoliv jednání, bude-li o základních příčinách ukrajinské krize a zásadách, jež prezident Ruska pojmenoval dne 14. června t. r. na schůzce s vedením Ministerstva zahraničních věcí Ruské federace,“ uvádí velvyslanectví a poukazuje na dřívější Putinova slova.
Za názorný příklad svého postoje pak uvádí, že prezident Putin hodnotí jako přijatelný návrh slovenského premiéra Roberta Fica poskytnout území své země pro případná jednání mezi Moskvou a Kyjevem.
Fico minulou neděli jednal s Putinem v Moskvě o dodávkách ruského plynu na Slovensko. Slovensko pak v pátek ústy svého ministra zahraničí Juraje Blanára potvrdilo, že je připraveno hostit jednání o míru na Ukrajině. S návrhem o den dříve vyjádřil souhlas ruský prezident Putin.
Ukrajina, která se třetím rokem brání ruské agresi, Ficovu cestu do Moskvy kritizovala. Kritizovali ji i čeští politici, například premiér Petr Fiala (ODS). Prezident Petr Pavel v pondělí řekl, že pokud kdokoli z evropských politiků zahájí cestu vlastního přístupu k Rusku, narušuje tím jednotný přístup.
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy.
„Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství.
Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu. Kyjev je podle něj připraven vyslat personál do severské země okamžitě. Ukrajina se v říjnu předběžně dohodla se Švédskem, že nakoupí 100 až 150 gripenů.
Švédský ministr obrany Pal Jonson dnes podle Reuters řekl, že Stockholm a Kyjev pokročily v otázce financování obsáhlé dohody o dlouhodobé spolupráci v letecké obraně, která zahrnuje i možnost prodeje 100 až 150 nových švédských strojů JAS-39 Gripen v nejmodernější verzi E Kyjevu.
Podle Jonsona by část nákladů mohla pokrýt švédská vojenská pomoc Ukrajině. Cenová výše potenciálního nákupu nebyla zveřejněna, ale výrobce těchto letounů, společnost Saab, prodala ve třetím čtvrtletí Thajsku čtyři letouny Gripen za 5,3 miliardy švédských korun (11,6 miliard českých korun), což vyvolalo otázky ohledně schopnosti Ukrajiny nákup financovat, píše Reuters.
Čerstvý předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tomio Okamura nechal ze sídla sundat ukrajinskou vlajku, kterou tam v předvečer vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, 22. 2. 2022, vyvěsila jeho předchůdkyně Markéta Pekarová Adamová.
První Okamurův krok v čele Sněmovny: Sundal z ní ukrajinskou vlajku - více čtěte ZDE
