Ruské velvyslanectví v Praze tvrdí: Rusko je připraveno zvážit vážné návrhy ohledně Ukrajiny
Ruská strana je připravena posoudit jakékoli vážné a konkrétní návrhy na řešení ukrajinské krize. Uvedlo to ruské velvyslanectví v Praze na sociální síti v reakci na páteční výroky českého ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (nestr.). Lipavský v pátek sdělil ČTK, že ruský prezident Vladimir Putin zatím všechny návrhy míru odmítl a místo toho denně posílá na Ukrajinu další útoky. Lipavský to uvedl poté, co jeho slovenský protějšek Juraj Blanár potvrdil, že Slovensko je připraveno hostit jednání o míru na Ukrajině.
„Ve skutečnosti je ruská strana, jak to opakovaně zdůrazňoval prezident Ruska, připravena posoudit jakékoliv vážné a konkrétní návrhy na řešení ukrajinské krize,“ stojí v prohlášení ruského velvyslanectví.
„Jsme otevřeni jakémukoliv jednání, bude-li o základních příčinách ukrajinské krize a zásadách, jež prezident Ruska pojmenoval dne 14. června t. r. na schůzce s vedením Ministerstva zahraničních věcí Ruské federace,“ uvádí velvyslanectví a poukazuje na dřívější Putinova slova.
Za názorný příklad svého postoje pak uvádí, že prezident Putin hodnotí jako přijatelný návrh slovenského premiéra Roberta Fica poskytnout území své země pro případná jednání mezi Moskvou a Kyjevem.
Fico minulou neděli jednal s Putinem v Moskvě o dodávkách ruského plynu na Slovensko. Slovensko pak v pátek ústy svého ministra zahraničí Juraje Blanára potvrdilo, že je připraveno hostit jednání o míru na Ukrajině. S návrhem o den dříve vyjádřil souhlas ruský prezident Putin.
Ukrajina, která se třetím rokem brání ruské agresi, Ficovu cestu do Moskvy kritizovala. Kritizovali ji i čeští politici, například premiér Petr Fiala (ODS). Prezident Petr Pavel v pondělí řekl, že pokud kdokoli z evropských politiků zahájí cestu vlastního přístupu k Rusku, narušuje tím jednotný přístup.
Příchody a odchody migrantů z Ukrajiny by po válce mohly sehrát důležitou roli pro hospodářský růst zemí střední Evropy. Možné dopady na výkon regionu se pohybují v rozmezí od minus šesti do tří procent v závislosti na tom, zda budou hostitelské země opouštět, nebo zda jich přijde ještě více, uvádějí analytici společnosti S&P Global.
Téměř polovina ukrajinských uprchlíků, kteří se v současné době nacházejí v EU, žije v 11 zemích střední a východní Evropy. To představuje významný impuls pro jejich trhy práce. Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko představují méně než čtvrtinu celkové populace EU.
„Směr hospodářského růstu ve střední a východní Evropě by mohla určit poválečná ukrajinská migrace, přičemž současný impuls ze strany ukrajinských pracovníků by se mohl zrychlit nebo otočit,“ uvedla S&P Global, kterou cituje agentura Reuters.
Evropská komise v novém, devatenáctém sankčním balíku proti Rusku navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Informovala o tom dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Omezení se poprvé zaměří na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti. Tyto sankce se týkají 45 společností v Rusku a třetích zemích, které poskytují přímou či nepřímou podporu ruskému vojenskoprůmyslovému komplexu. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU.
„Rusko bohužel za uplynulý měsíc ukázalo plnou míru svého pohrdání diplomacií a mezinárodním právem,“ uvedla von der Leyenová ve svém prohlášení. „Podniklo největší dronové a raketové útoky vůči Ukrajině, zasáhlo vládní budovy i civilní domy i kancelář EU v Kyjevě,“ dodala s tím, že celkově ruská hrozba vůči Evropské unii roste. V této souvislosti zmínila nedávné narušení vzdušného prostoru EU Ruskem, konkrétně v Polsku a Rumunsku. „To nejsou činy někoho, kdo chce mír. Prezident Putin situaci znovu vyostřuje. V reakci na to Evropa zvyšuje svůj tlak,“ doplnila šéfka unijní exekutivy.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Muravka v ukrajinské Doněcké oblasti a vesnici Novoivanivka v Záporožské oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
„Město je strategickým cílem nepřítele. Okupanti shromáždili síly u Radkivky a Holubivky, plynovod je poškozen a zatopen. Pokusy o překročení řeky Oskil na člunech - většinu z nich zničilo dělostřelectvo, minomety a FPV drony,“ cituje Ukrajinska pravda z hlášení 10. armádního sboru pěchoty ukrajinské armády, podle kterého Rusové operují v malých pěchotních skupinách. „Často v civilu - což je další válečný zločin Ruské federace,“ uvedla jednotka.
Sbor dále podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že provádí protidiverzní opatření a prohlásil, že v místech, která Rusové označují, že jsou jejich „kontrolou“, ve skutečnosti pokračují boje a působí tam ukrajinské útočné skupiny. Ve středu 17. září ukrajinský analytický projekt DeepState uvedl, že ruští vojáci postoupili v Kupjanském okrese a také poblíž obce Novoivanivka v Záporožské oblasti, podotkla dnes Ukrajinska pravda.
