Dohoda nepadla: Přes Ukrajinu ruský plyn do Evropy nepoteče
Rusku a Ukrajině se nepodařilo uzavřít dohodu o pokračování vývozu ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy. Dohodu se snažil zprostředkovat Ázerbájdžán. Agentuře Reuters to dnes řekl vysoce postavený zdroj z ázerbájdžánské energetické společnosti SOCAR.
Dohoda o tranzitu plynu do Evropy přes Ukrajinu vyprší na konci letošního roku. Evropská unie a Ukrajina požádaly Ázerbájdžán, aby zprostředkoval jednání s Ruskem.
Ruský prezident Vladimir Putin už ve čtvrtek prohlásil, že je jasné, že žádná nová dohoda s Kyjevem o dodávkách ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy nebude. Ukrajina, která od února 2022 čelí široké ruské invazi, uvedla, že smlouvu neprodlouží. Díky ní proudilo do Evropy ročně téměř 15 miliard metrů krychlových ruského plynu. V roce 2022 procházelo přes Ukrajinu potrubími 150 miliard kubíků plynu.
Prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek prohlásil, že Kyjev by mohl uvažovat o pokračování tranzitu ruského plynu. Zdůraznil ale, že pouze za podmínky, když by za něj Rusko dostalo zaplaceno až po válce, což Moskva podle Reuters pravděpodobně nepřijme.
Český prezident Petr Pavel novinářům v New Yorku řekl, že dnes krátce hovořil se svým estonským protějškem Alarem Karisem ohledně narušení vzdušného prostoru ze strany Ruska. Reakci ze strany NATO označil za včasnou a adekvátní. „Okamžitě vystartovaly letouny včasné výstrahy, systém integrované protivzdušné obrany v NATO byl informován a všichni spojenci vlastně reagovali v rámci přijatých opatření, která jsou předem stanovena,“ uvedl. „Pokud jde o případné opakování takových incidentů, tak si myslím, že je důležité ruské straně zdůraznit, že narušení vzdušného prostoru, případně blízkosti přeletů v mezinárodních vodách a další provokativní chování, které Rusko poměrně často dělá, můžou vést velice snadno ke konfliktu,“ řekl Pavel s tím, že je třeba Moskvě připomenout, že pokud by to bylo obráceně, určitě by jednala také. „Kdyby ze strany států NATO docházelo k opakovaným narušením suverenity ruského vzdušného prostoru, tak bychom se asi velice rychle dočkali toho, že bude ruská protivzdušná obrana reagovat velice razantně a stejně razantně musíme jednat i my, protože musíme mít respekt k suverenitě jeden druhého,“ dodal. Moldavské úřady dnes oznámily, že provedly 250 razií a zadržely 74 lidí při vyšetřování údajného plánu na podněcování nepokojů a destabilizaci země v souvislosti s parlamentními volbami. Napsala to dnes agentura AP, podle níž Kišiněv viní Rusko z podpory tohoto plánu. Prozápadní prezidentka země Maia Sanduová podle agentury Reuters obvinila Moskvu z utrácení stovek milionů eur ve snaze ovlivnit nedělní volby. Moskva se k posledním informacím nevyjádřila, dříve obvinění z vměšování do záležitostí Moldavska odmítla. Moldavská policie uvedla, že plán vyvolat nepokoje byl „koordinován z Ruské federace prostřednictvím kriminálních živlů“. Podle moldavského prokurátora Victora Fortuny většina z podezřelých cestovala do Srbska, kde podstoupili výcvik. Někteří z nich přitom zprvu neznali skutečný účel cest, které byly prezentovány jako poutě, až později se zapojili do výcviku k výtržnostem a destabilizaci, uvedl policejní šéf Viorel Cernautseanu. Podle moldavských úřadů výcvik v Srbsku prováděli ruští tajní agenti, napsala agentura Reuters.
