Ruská tajná služba FSB zadržela Uzbeka, kterého podezírá z nastražení a odpálení bomby, jež v úterý zabila náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova. Muž se podle FSB přiznal, že pracoval pro ukrajinskou tajnou službu, která mu za atentát slíbila peníze a trvalý pobyt v Evropě, napsala agentura Reuters.
Devětadvacetiletý cizinec podle FSB uvedl, že před několika měsíci přijel do Moskvy na příkaz ukrajinských zpravodajských služeb. V metropoli si koupil elektrickou koloběžku, do které nastražil improvizované výbušné zařízení, a tu zaparkoval před vchodem do bytového domu, kde Kirillov bydlel. Jakmile generál opustil se svým asistentem budovu, Uzbek bombu na dálku odpálil, píše v prohlášení tajné služby.
Celou akci sledovali prostřednictvím palubní kamery organizátoři atentátu se sídlem v ukrajinském Dnipru, tvrdí FSB. Za atentát mu slíbili 100.000 dolarů (přes 2,3 milionu Kč) a trvalý pobyt v neupřesněné zemi Evropské unie. Deník Kommersant informoval, že ruští vyšetřovatelé zadrželi dalšího podezřelého, což ale podle Reuters nelze nezávisle potvrdit.
Portál Baza zveřejnil záběry, u kterých uvádí, že je na nich zachycen výslech s podezřelým. Telegramový kanál má blízko k ruským bezpečnostním složkám. Pravost videa ale nelze nezávisle ověřit.
Ukrajina podezřívala Kirillova z toho, že nařídil použít chemické zbraně proti ukrajinským vojákům. Kyjev jej proto považoval za „zcela legitimní cíl“ v rámci války, kterou před téměř třemi lety rozpoutalo svou invazí na Ukrajinu Rusko. Za čin, k němuž se přihlásila ukrajinská tajná služba SBU, Moskva pohrozila odplatou a obvinila spojence Kyjeva z podílu na incidentu.
Dánsko kvůli hrozbě sabotáže a hybridních útoků zvýšilo úroveň zabezpečení svých energetických zařízení, informovalo ministerstvo energetiky. Země v předchozích dnech zaznamenala opakovaný výskyt neznámých dronů u vojenských i civilních objektů, kvůli kterým muselo přerušit provoz i několik letišť.
„Obáváme se, že někdo ohrozí naše dodávky energie, a stát bez energie je stát, který nefunguje,“ uvedl dánský ministr energetiky Lars Aagaard. Dánské úřady zvyšují zabezpečení na druhou nejvyšší úroveň, což povede ke zvýšení dohledu a omezení přístupu k energetické infrastruktuře. Naposledy Dánsko přistoupilo k podobnému opatření v září 2022 po sabotáži plynovodu Nord Stream v Baltském moři.
„Stavba zdí je vždy špatná, jak ukazuje historie,“ řekl komentoval mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov plán evropských zemí vybudovat takzvanou zeď proti dronům na svém východním křídle. „A je velmi smutné, že ukrajinská militaristická, konfrontační politika by se nyní mohla potenciálně zhmotnit ve vytváření nových dělících zdí.“
NATO na průnik ruských dronů do Polska reagovalo oznámením, že posiluje ochranu hranic svého východního křídla. Země na východním křídle Evropské unie se shodly na potřebě „dronové zdi“, uvedl unijní komisař pro obranu Andrius Kubilius. „Evropa musí rázně a jednotně reagovat na vpády ruských dronů na našich hranicích,“ řekla dnes též předsedkyně Eurokomise Ursula von der Leyenová.
„Volodymyr Z., Ukrajinec, kterého Němci podezřívají z účasti na vyhození plynovodu Nord Stream do vzduchu, byl zadržen v Polsku,“ informovala polská rozhlasová stanice RMF FM. Muž je podle stanice hledán na základě mezinárodního zatykače vydaného německým soudem. Zadržení následně podle agentury Reuters potvrdil také právník ukrajinského občana.
Plynovody Nord Stream 1 a Nord Stream 2 byly poškozeny při sérii explozí v září 2022, tedy sedm měsíců poté, co Rusko v plném rozsahu vojensky napadlo sousední Ukrajinu. Výbuchy zničily tři ze čtyř potrubí plynovodů, které se staly symbolem závislosti Německa na ruském plynu.
Zobrazit celý online