Atentát na Putinova muže: Ukrajinská SBU zabila šéfa chemické ochrany Kirillova. Bomba byla v koloběžce
Při explozi v Moskvě zahynul náčelník sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igor Kirillov, oznámil dnes ráno ruský vyšetřovací výbor. Generálporučíka a jeho asistenta zabilo výbušné zařízení, dodal vyšetřovací výbor, který má v Rusku úlohu federální kriminální ústředny. Ukrajina v pondělí oznámila, že Kirillova podezřívá z válečných zločinů. Nejmenovaný zdroj z ukrajinských bezpečnostních složek agenturám Reuters a AFP sdělil, že za smrtí generála stojí ukrajinská tajná služba SBU. Moskva pohrozila odplatou.
Výbuch otřásl domem na Rjazaňské třídě. „Explodovalo výbušné zařízení umístěné na koloběžce, která stála vedle vchodu do bytového domu,“ uvedla mluvčí vyšetřovacího výboru Světlana Petrenková. „Zemřel náčelník vojsk radiační, chemické a biologické ochrany ozbrojených sil Ruské federace Igor Kirillov a jeho asistent,“ dodala.
Ruská státní agentura TASS už dříve napsala, že příčinou exploze mohlo být výbušné zařízení, a upozornila, že v domě nebyl zaveden plyn. O smrti Kirillova pak informovaly některé telegramové portály jako Baza, jenž má blízko k ruským bezpečnostním složkám, nebo kanály Mash či 112.
Zdroj TASS v ruských bezpečnostních složkách uvedl, že nálož v koloběžce byla odpálena na dálku, a to ve směru k domovnímu vchodu, odkud Kirillov vycházel. Výbušnina měla sílu ekvivalentu zhruba 300 gramů TNT.
Tisíce případů použití chemických zbraní?
Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) v pondělí oznámila, že Kirillova podezřívá ze spáchání válečných zločinů, když nařídil použít chemické zbraně proti ukrajinským vojákům. „Na Kirillovův rozkaz bylo od začátku plnohodnotné války zaznamenáno více než 4800 případů použití chemické munice nepřítelem,“ uvedla tajná služba na Telegramu. S různými stupni otravy chemickými látkami bylo podle ní hospitalizováno na 2000 ukrajinských vojáků.
Zdroj z ukrajinských bezpečnostních složek dnes sdělil agenturám AFP a Reuters, že Kirillova zabila SBU při své speciální operaci v Moskvě. Podle Reuters zdroj dále uvedl, že Kyjev považoval generála za „zcela legitimní cíl“ kvůli tomu, že nařídil použití zakázaných chemických látek proti ukrajinským vojákům.
V květnu americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že zaznamenalo použití chlorpikrinu, chemické zbraně poprvé použité za první světové války, proti ukrajinským jednotkám, připomněla agentura Reuters. Moskva obvinění z použití chemických zbraní na Ukrajině odmítla.
Kirillov, který byl šéfem radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády jmenován v roce 2017, figuroval za svou roli na Ukrajině na sankčních seznamech několika zemí včetně Británie a Kanady.
Medveděv hrozí „bezprostřední odplatou“
Bývalý ruský prezident a premiér Dmitrij Medveděv, který je nyní místopředsedou ruské bezpečnostní rady, podle TASS uvedl, že vedení Ukrajiny za Kirillovovu smrt stihne „bezprostřední odplata“. Tímto „teroristickým útokem“ se podle něj Ukrajina snaží zamaskovat své neúspěchy na bojišti.
Od začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 zemřelo v Rusku při cílených útocích, které jsou přisuzovány Kyjevu, několik významných osobností včetně dcery nacionalistického ideologa Darji Duginové, proruského vojenského blogera známého jako Vladlen Tatarskij či bývalého ukrajinského poslance obviněného z vlastizrady Illji Kyvy.
Minulý týden zahynul v okupovaném Doněcku po výbuchu svého auta Sergej Jevsjukov, bývalý šéf věznice Olenivka, kde při raketovém útoku v červenci 2022 zahynuly desítky ukrajinských válečných zajatců.
Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov navštívil frontovou linii. „Přeji vám další bojové úspěchy a úplné osvobození doněcké země,“ citovala ruská státní agentura TASS Gerasimova poté, co na frontovém úseku u Pokrovsku vyznamenal příslušníky ruského vojskového uskupení Střed.
Obsazení průmyslové Doněcké oblasti patří k hlavním cílům ruského válečného úsilí. Rusko v roce 2022 anektovalo Doněckou oblast spolu s dalšími ukrajinskými regiony - Chersonskou, Záporožskou a Luhanskou oblastí. Ani v jednom případě však tato území zcela nekontroluje.
Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Keith Kellogg se v nejbližších dnech chystá odcestovat do Běloruska, aby jednal s tamním vůdcem Alexandrem Lukašenkem. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na čtyři zdroje obeznámené se záležitostí. Děje se tak v době, kdy mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem uvázla na mrtvém bodě.
Pokud se Kellogg setká s Lukašenkem, stal by se nejvýše postaveným představitelem Spojených států, který autoritářsky vedené Bělorusko za poslední roky navštívil.
Přesný program schůzky není jasný. Kellogg však v soukromí vylíčil cestu jako krok, který by mohl pomoci nastartovat mírové rozhovory vedoucí k ukončení ruské války proti Ukrajině.
Summit skupiny zemí G7 v Kanadě v úterý po předčasném odjezdu amerického prezidenta Donalda Trumpa skončil bez závěrečného společného prohlášení k Ukrajině, informují světové agentury. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj summit opustil s dalším příslibem pomoci od hostující Kanady, ale aniž měl možnost setkat se s Trumpem, který předčasně odletěl zpět do Washingtonu kvůli pokračujícímu konfliktu mezi Izraelem a Íránem.
K úternímu závěrečnému jednání kanadského premiéra Marka Carnyeho a jeho protějšků ze Spojeného království, Francie, Německa, Itálie a Japonska se připojili Zelenskyj a také generální tajemník NATO Mark Rutte. „Potřebujeme podporu od spojenců a proto jsem tady,“ řekl Zelenskyj. „Jsme připraveni na mírová jednání, bezpodmínečné příměří. Myslím, že je to velmi důležité. Ale k tomu potřebujeme tlak,“ dodal.
Přítomní lídři se dohodli na společném postupu v boji proti takzvaným netržním politikám, které by mohly ohrozit globální přístup ke kritickým nerostům. Také se zavázali omezit negativní dopady umělé inteligence na pracovní místa a životní prostředí, přičemž zároveň přijali to, co označili za možnou technologickou revoluci. Shodli se také v řadě dalších otázek, avšak summit, který měl být ukázkou jednotného postoje vyspělých zemí k hlavním globálním problémům, nakonec neskončil společným prohlášením o válce na Ukrajině.
