Fiala varuje: Pozor na další mnichovskou dohodou! Příměří musí přijmout Kyjev
Jakékoliv podmínky příměří ve válce na Ukrajině musí být přijaty Kyjevem, jinak by to znamenalo „další mnichovskou dohodu“, je přesvědčen český premiér Petr Fiala. V dnes zveřejněném rozhovoru s agenturou Bloomberg také varoval před appeasementem, tedy politikou ústupků či usmiřování. Nutit Ukrajinu vzdát se území podle něj jen povzbudí válečnou mašinerii ruského prezidenta Vladimira Putina.
„Bezpečnost Evropy prostě nelze zajistit, když Rusko okupuje část Ukrajiny a pokračuje v agresi,“ uvedl Fiala, který zmínil i osobní vzpomínky na okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. „Nevěřím v politiku appeasementu - ta vždy prospívá agresorovi. Vždy,“ dodal.
„Jsme ve velmi komplikované a nebezpečné situaci, kterou někteří správně charakterizují jako druhou studenou válku,“ uvedl také český ministerský předseda. V „našem zájmu“ podle něj je mít Spojené státy, které jsou silné a ukážou sílu Rusku, „protože to je jediná šance na zastavení Putina“.
Zároveň je Fiala přesvědčen o tom, že bezpečnost Evropy nemůže být navždy postavena na ochotě USA ji bránit. „Musíme hrát větší roli, převzít více zodpovědnosti,“ poznamenal a vyzval ke zvýšení výdajů na obranu.
To po evropských spojencích důrazně požaduje zvolený americký prezident Donald Trump, který nevyloučil, že jinak Spojené státy opustí NATO. Fiala Bloombergu řekl, že byl „příjemně překvapen“ nedávným telefonickým rozhovorem s Trumpem, při němž se příští americký prezident zajímal o český postoj k Ukrajině.
„Pan Trump chtěl pochopit náš pohled na věc,“ uvedl Fiala. „Věřím, že si velmi dobře uvědomuje, že situaci na Ukrajině - a na Blízkém východě - je třeba vyřešit a že řešení bude velmi složité,“ doplnil premiér.
Na jednání unijních ministrů pro evropské záležitosti v Bruselu dnes zazněla od všech 27 zemí EU jednoznačná podpora Ukrajiny a její obrany. Českým novinářkám to dnes v Bruselu řekl ministr Martin Dvořák. Země jako Slovensko a Maďarsko se staly v posledních měsících terčem kritiky kvůli blokování nejrůznějších sankcí proti Rusku. Bratislava a Budapešť mají rovněž výhrady k pokračujícímu posílání vojenské pomoci na Ukrajinu.
Hlavním tématem dnešního jednání byla příprava zasedání příštího summitu, který bude 23. a 24. října. „Témata se úplně zásadně nemění. My jsme rádi, že Ukrajina zůstává stále na vrcholu našeho zájmu. Podpora je úplně jednoznačná, zazněla z úst všech přítomných,“ uvedl Dvořák.
Dům v obci Wyryki na východě Polska nezasáhl ruský dron, ale raketa vystřelená z polské stíhačky při zásahu proti dronům, píše polský list.
Estonsko v příštích dvou letech vyhloubí na své jihovýchodní hranici s Ruskem na 40 kilometrů protitankových příkopů, které budou součástí opevnění hranic v rámci takzvané Baltské obranné linie. Informovala o tom dnes veřejnoprávní stanice ERR.
„Vzhledem k tomu, že na severovýchodě Estonska už máme dobrou přírodní překážku v podobě řeky Narvy a na východě (v podobě) Čudského jezera, pak pro jihovýchodní Estonsko existuje plán vybudovat 40 kilometrů protitankového příkopu,“ řekl stanici Ainar Afanasjev z generálního štábu estonské armády.
