Družbou do Česka opět teče ropa. Kdy se definitivně odstřihneme od Ruska?
Dodávky ropy ruským ropovodem Družba do Česka byly dnes ráno obnoveny. ČTK to sdělil generální ředitel rafinérské skupiny Orlen Unipetrol Mariusz Wnuk. Ropa z Ruska do České republiky netekla dva dny, důvod úřady nesdělily. Česko během té doby čerpalo ropu pouze západní cestou.
Dosud ropa teče do Česka ze dvou hlavních zdrojů. Jedním z nich je ropovod Družba, kterým proudí ropa z Ruska. Jeho podíl na dodávkách loni činil 58 procent. Další část ropy přitéká z německého ropovodu IKL, který navazuje na italský ropovod TAL.
„Dodávky ropy byly dnes ráno obnoveny a ropa ropovodem Družba do České republiky opět proudí. Děkujeme Vládě České republiky a Správě státních hmotných rezerv za rychlou preventivní akci a spolupráci,“ řekl Wnuk.
Ropa přestala do Česka z východu proudit ve středu ráno. Důvody zastavení dodávek nebyly podle úřadů jasné. Vláda kvůli tomu preventivně rozhodla o půjčce Orlen Unipetrol 330.000 tun ropy z nouzových zásob. Rafinérská společnost ji měla začít čerpat v případě dlouhodobějšího výpadku dodávek zhruba od poloviny příštího týdne.
Stát do budoucna počítá s navýšením dodávek z ropovodu TAL. Mero loni spustilo práce na jeho rozšíření. Projekt přibližně za 1,6 miliardy korun má od příštího roku zajistit zvýšení kapacity pro Česko o čtyři miliony tun ropy ročně, do země tak bude možné ropovodem dodat až osm milionů tun za rok.
Česko by se tudíž mohlo podle současných plánů státu zcela odstřihnout od ruské ropy. Fyzické práce by měly být hotovy do konce letošního roku. Následovat by měly ještě testy a dokončovací práce, plné dodávky z rozšířeného ropovodu Mero očekává do poloviny příštího roku.
Ropovod TAL začíná v Terstu, kam se ropa dováží z více zemí a kontinentů. Největší podíl tvoří dodávky z oblastí okolo Kaspického a Černého moře, USA a Afriky.
Česko už má s dočasným zastavením ropy z Družby zkušenosti, když v roce 2019 byly zastaveny dodávky přes ropovod Družba kvůli kontaminaci ropy. Ropa tehdy netekla z Družby dva měsíce.
Pětašedesátiletá žena přišla o život při ruském bombardování Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dalších osm lidí bylo zraněno, dodal. Druhé největší ukrajinské město zasáhly tři ruské řízené letecké bomby, informoval starosta Charkova Ihor Terechov. Po bombardování se jedna osoba pohřešuje, dodal.
Ve vsi Otradnoje na západě Ruska při útoku ukrajinského dronu na soukromý dům utrpěl těžká zranění místní obyvatel. Další ukrajinský dron zasáhl i auto, které do nemocnice převáželo raněného. Ten zraněním podlehl, napsal na sociální síti gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov.
Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek podle Moskvy zneškodnila 92 ukrajinských dronů. Přes 30 jich sestřelila nad Belgorodskou oblastí sousedící s Ukrajinou, další pak nad Saratovskou nebo Voroněžskou oblastí.
Městský soud v Praze zamítl dvě žaloby ruského Podniku pro správu majetku v zahraničí, který napadal zmrazení konkrétních nemovitostí po svém zapsání na český sankční seznam. Rozhodnutí jsou pravomocná, lze proti nim podat stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS).
Podnik v Česku provozuje a spravuje mnoho nemovitostí, které jsou majetkem Ruska. Vláda tehdejšího premiéra Petra Fialy (ODS) rozhodla o jeho zápisu na sankční seznam na základě návrhu ministerstva zahraničních věcí. Důvodem bylo podezření, že podnik materiálně a finančně podporuje ruskou vládu a působí v odvětvích, která jí poskytují značné příjmy. Rozhodnutí vlády fakticky zablokovalo bankovní účty agentury, stejně jako podnikem spravovaný majetek v katastru nemovitostí, aby jej nebylo možné prodat.
O zmrazení konkrétních nemovitostí rozhodoval v prvním stupni Finanční analytický úřad (FAÚ), stížnosti podniku pak následně zamítlo ministerstvo financí. Právě na ministerstvo obě žaloby mířily.
