Družbou do Česka opět teče ropa. Kdy se definitivně odstřihneme od Ruska?
Dodávky ropy ruským ropovodem Družba do Česka byly dnes ráno obnoveny. ČTK to sdělil generální ředitel rafinérské skupiny Orlen Unipetrol Mariusz Wnuk. Ropa z Ruska do České republiky netekla dva dny, důvod úřady nesdělily. Česko během té doby čerpalo ropu pouze západní cestou.
Dosud ropa teče do Česka ze dvou hlavních zdrojů. Jedním z nich je ropovod Družba, kterým proudí ropa z Ruska. Jeho podíl na dodávkách loni činil 58 procent. Další část ropy přitéká z německého ropovodu IKL, který navazuje na italský ropovod TAL.
„Dodávky ropy byly dnes ráno obnoveny a ropa ropovodem Družba do České republiky opět proudí. Děkujeme Vládě České republiky a Správě státních hmotných rezerv za rychlou preventivní akci a spolupráci,“ řekl Wnuk.
Ropa přestala do Česka z východu proudit ve středu ráno. Důvody zastavení dodávek nebyly podle úřadů jasné. Vláda kvůli tomu preventivně rozhodla o půjčce Orlen Unipetrol 330.000 tun ropy z nouzových zásob. Rafinérská společnost ji měla začít čerpat v případě dlouhodobějšího výpadku dodávek zhruba od poloviny příštího týdne.
Stát do budoucna počítá s navýšením dodávek z ropovodu TAL. Mero loni spustilo práce na jeho rozšíření. Projekt přibližně za 1,6 miliardy korun má od příštího roku zajistit zvýšení kapacity pro Česko o čtyři miliony tun ropy ročně, do země tak bude možné ropovodem dodat až osm milionů tun za rok.
Česko by se tudíž mohlo podle současných plánů státu zcela odstřihnout od ruské ropy. Fyzické práce by měly být hotovy do konce letošního roku. Následovat by měly ještě testy a dokončovací práce, plné dodávky z rozšířeného ropovodu Mero očekává do poloviny příštího roku.
Ropovod TAL začíná v Terstu, kam se ropa dováží z více zemí a kontinentů. Největší podíl tvoří dodávky z oblastí okolo Kaspického a Černého moře, USA a Afriky.
Česko už má s dočasným zastavením ropy z Družby zkušenosti, když v roce 2019 byly zastaveny dodávky přes ropovod Družba kvůli kontaminaci ropy. Ropa tehdy netekla z Družby dva měsíce.
NATO včera slíbilo posílení své mise v Baltském moři poté, co dánské ozbrojené síly uvedly, že v noci na sobotu byly poblíž vojenských zařízení země spatřeny neidentifikované drony.
Dánská armáda dnes ráno oznámila, že v noci na neděli byly nad dánskými vojenskými objekty pozorovány další drony.
„Ozbrojené síly mohou potvrdit, že v noci byly na několika svých stanovištích pozorovány drony. Bylo nasazeno několik kapacit,“ uvedla podle deníku The Guardian armáda v nedělním prohlášení, aniž by poskytla další podrobnosti.
Ruské ministerstvo obrany podle BBC uvedlo, že v noci 28. září zahájily ruské ozbrojené síly „masivní úder přesnými zbraněmi dlouhého doletu“ (tj. raketami) a útočnými drony „proti podnikům ukrajinského vojensko-průmyslového komplexu používaným v zájmu ukrajinských ozbrojených sil, jakož i proti infrastruktuře vojenských letišť“.
Stejně jako všechna předchozí prohlášení o kombinovaných úderech obsahuje prohlášení ruské armády tvrzení: „Cíle úderu byly dosaženy, všechny určené objekty byly zasaženy.“
Ruské ministerstvo obrany se ke čtyřem úmrtím v Kyjevě, včetně dvanáctileté dívky a dvou lidí, kteří se nacházeli v Kardiologickém ústavu, nevyjadřuje.
„Kyjevská oblast: Podle aktualizovaných údajů bylo zraněno 31 lidí, včetně tří dětí. Požáry a škody byly hlášeny v okresech Bělocerkovského, Fastovského, Bučského, Obuchovského a Boryspilského regionu,“ uvedla Státní záchranná služba .
„Práce na odstraňování následků raketových útoků v okresech Buča a Bělocerkovskij pokračují,“ uvádí se v prohlášení.
V Kyjevské oblasti nebyly hlášeny žádné oběti. V Kyjevě úřady hlásily čtyři úmrtí při masivním nočním útoku, zatímco starosta Vitalij Kličko informoval o 14 zraněních.
„Jeden z nich je ve vážném stavu,“ řekl Kličko . „Odklízejí trosky z poškozeného bytového domu v Solomenské čtvrti, kde se částečně zřítily podlahy.“
Mezitím je v Záporoží podle Ivana Fedorova, náčelníka regionální vojenské správy, již známo 31 zraněných v důsledku ranního útoku . Dodal, že 10 lidí bylo převezeno do nemocnice.
