„Proč chcete vidět náš smutek?“ Válečný turismus pohoršuje místní. Na kolik vyjde výlet do Charkova?
Ačkoliv je Ukrajina uprostřed válečného konfliktu, stále se sem vydávají turisté, kteří touží po trošce vzrušení. Za několik tisíc se mohou prostřednictvím ukrajinských agentur dostat do Kyjeva, pokud si ale připlatí, mohou mnohem blíže k frontové linii. Výlety za hrůzou války ale vyvolávají etické otázky. Někteří obyvatelé se totiž ptají, zdali je nutné jezdit se koukat na něčí smutek a neštěstí.
Podívejte se na vlastní oči na hrůzy války. Přesně s takovou nabídkou přichází zhruba tucet ukrajinských společností za cenu 150 až 250 eur - tedy v přepočtu za 3-6 tisíc korun. Vojenské zájezdy se zaměřují většinou na Kyjev a jeho předměstí, tedy na místo, kde není hlavní frontová linie.
Exkurze se ale zaměřují i na hlavní válečnou oblast, jako je Irpiň a Charkov, jak uvádí ukrajinský server Unian s odkazem na švýcarské publikace Sarganserländer. Tyto zájezdy jsou mnohem dražší a vyšly by vás na tisíc euro - tedy na asi 25 tisíc korun.
Podle spoluzakladatele jedné z cestovních společností Dmytro Nikiforova jde část zisku armádě. Další z jeho kolegu zdůrazňuje, že tyto zájezdy nejsou o penězích, ale o vzpomínání na válku a o vzdělávání v této oblasti. „Je to jako vakcína na to, aby se to neopakovalo,“ uvádí.
Jedním z cestovatelů je i Nick Tan z USA, který v červenci navštívil neustále ostřelovaný Charkov. Nacházel se jen 20 kilometrů od frontové linie. „Chtěl jsem to jen vidět, protože si myslím, že náš život na Západě je příliš pohodlný a snadný,“ řekl k tomu 34letý turista. „Vyskakovat z letadla, flámovat celou noc. To už pro mě není,“ dodal.
Morální dilema i pochyby místních
Podle médií je ale nasnadě řešit to, jak na válečné turisty reagují místní obyvatele. „Nedávno havaroval 300 metrů od mého domu dron. Neměl bych chuť si něco takového vyzkoušet, ale pokud to ti lidé chtějí, je to jejich právo,“ řekl médiím Ruslan.
Zastupitelka ve městě Irpeň Mykhailyna Skoryk-Shkarivská k tomu řekla, že mnoho obyvatel „černou turistiku“ podporuje, ale existují i její odpůrci. „Proč sem chodíte? Proč chcete vidět náš smutek?“ pokřikují někteří místní na turisty. Mnoho z nich naráží na etiku a morální cítění každého jednotlivce, co na Ukrajinu do válečné zóny nyní zamíří.
I podle šéfky Národní agentury pro rozvoj cestovního ruchu Maryana Oleskiv je nasnadě řešit etické otázky. Je podle ní ale také na stole připravovat turistického průvodce pro poválečné období. „Válka upozornila na Ukrajinu, teď jí zná každý,“ konstatovala.
Polský petrochemický koncern Orlen se definitivně loučí s ruskou ropou, napsal na svém webu list Rzeczpospolita a připomněl, že dnes vyprší poslední kontrakt na dovoz ropy z Ruska do českých rafinerií koncernu.
Dodávky fakticky skončily v březnu. Země Evropské unie začaly ruskou ropu a plyn odmítat už před lety, zdůvodňovaly to hlavně nutností diverzifikovat dodávky. Po ruské vojenské invazi na Ukrajinu z února 2022 tento proces ještě urychlily.
Ukrajinu čeká již příští měsíc rekonstrukce vlády, během níž odstoupí premiér Denys Šmyhal a nahradí ho dosavadní vicepremiérka Julija Svyrydenková. Uvedlo to dnes několik ukrajinských médií, včetně deníku Ukrajinska pravda či serveru RBK-Ukrajina.
Šmyhal stojí v čele ukrajinské vlády od března 2020. Je zároveň jedním z posledních činitelů, kteří stáli po boku prezidenta Volodymyra Zelenského od samého počátku plošné ruské invaze v únoru 2022. O jeho odstoupení se opakovaně spekulovalo již v minulých letech, připomněl server RBK-Ukrajina.
Kvůli agresivní politice Ruska a s ní souvisejícímu zvyšování obranných výdajů se v Německu v poslední době intenzivně debatuje o budoucnosti německé armády. Stále častěji se ozývají hlasy, které požadují návrat povinné vojenské služby. Bundeswehr je přitom už od roku 2011 založený na dobrovolné službě. Podle mnohých politiků ale dobrovolný nábor stačit nebude. Návrat povinné vojny nevylučuje ani ministr obrany Boris Pistorius.
