„Amerika žene svět do globálního konfliktu.“ Putin potvrdil útok na Ukrajinu balistickou raketou a promluvil k národu
Putin v projevu k Rusům potvrdil, že Rusko v noci na dnešek poprvé zaútočilo na Ukrajinu s využitím mezikontimentální balistické rakety. „Amerika žene svět do globálního konfliktu,“ sdělil ruský prezident v projevu. Raketa mířila na město Dnipro na východě země. Agentura AFP později napsala, že nenesla jadernou hlavici. Putin říká, že hypersonického systému MRBM byl proveden na cíl v ukrajinském Dnipru a byl úspěšný.
Zatím není jasné, jestli dopad střely, která odstartovala z ruské Astrachaňské oblasti, způsobil nějaké škody. Na záběrech z Dnipra, kde úřady evidují dva zraněné lidi, je vidět požár v obytné budově a také škody v místním rehabilitačním centru. Ty ale mohly způsobit i jiné rakety či drony, kterými Rusové v noci na město také udeřili.
‼️ The Ukrainian city of Dnipro became the first city in human history to be struck by an intercontinental ballistic missile. It is a historic turning point. An intercontinental ballistic missile used not on a firing range, but against a city of a million people. pic.twitter.com/TyXjY3TjFz
— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) November 21, 2024
Podle některých ukrajinských médií Rusko útočilo raketou typu RS-26 Rubež, v kódu NATO označované jako SS-X-31. Tu server eutoday.net označuje za experimentální, má podle něj dolet 2000 až 6000 kilometrů. Web listu Ukrajinska pravda uvedl, že tento typ střely potenciálně může být nosičem atomové zbraně.
Agentura AFP ale s odvoláním na své zdroje v ukrajinské armádě napsala, že balistická raketa tentokrát jadernou hlavici nenesla. „Je jasné... že Rusové odstranili jaderné hlavice z rakety a odpálili ji buď jako neaktivní raketu bez jakéhokoli nákladu, nebo možná s nějakou konvenční hlavicí,“ řekl televizi CNN Malcolm Davis z Australského institutu strategické politiky.
Moskva zatím útok přímo nekomentovala, mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová ale uprostřed své dnešní tiskové konference zvedla mobilní telefon, do něhož jí kdosi řekl, ať se k věci vůbec nevyjadřuje. Dotyčný přitom jako cíl útoku zmínil závod na výrobu raketové a letecké techniky Južmaš, který se nachází v Dnipru.
‼️ During the briefing, Zakharova received a call from the Kremlin and was instructed not to comment on the strike on the Ukrainian Yuzhmash (Southern Machine-Building Plant) with an intercontinental ballistic missile. pic.twitter.com/oq5ZXSENHW
— NEXTA (@nexta_tv) November 21, 2024
Putinův projev k národu
Vladimir Putin dnes také učinil projev k lidu, píše zpravodajství Nexta. Podle ruského prezidenta dostal konflikt prvky globálního charakteru. Dále hovořil o tom, že ruské vojenské objekty v Brjanské a Kurské oblasti byly zasaženy západními raketami. 19. listopadu dorazilo 6 raket ATACMS a 21. listopadu dorazily rakety Storm Shadow na zařízení v Kurské a Brjanské oblasti.
Rusko zasáhlo Pivdenmaš (výrobnu zbraní) nejnovější bezjadernou hypersonickou balistickou střelou zvanou„Orešnik“ (Líska). „V reakci na použití amerických a britských zbraní dlouhého doletu podnikly ruské ozbrojené síly 21. listopadu tohoto roku kombinovaný úder na jedno ze zařízení vojensko-průmyslového komplexu Ukrajiny,“ řekl Putin. „V bojových podmínkách byl mimo jiné testován jeden z nejnovějších ruských raketových systémů středního doletu,“ dodal.
Nejnovější ruské rakety útočí na cíle rychlostí 2-3 km za sekundu a stávající systémy protiraketové obrany nepřítele je nejsou schopny zachytit, pokračoval ruský vůdce. Odpovědnost za eskalaci leží na bedrech USA. Zároveň varoval, že Moskva by tyto prostředky mohla použít proti zemím, které Ukrajincům dovolí, aby dodávané střely vypuštěli na Rusko.
V případě eskalace bude Rusko rozhodně reagovat a bude zrcadlit kroky. Rusko nabídne civilistům na Ukrajině možnost předem opustit potenciální úderné zóny, prohlásil Putin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Rusko, které označil za „šíleného souseda“, si dělá z Ukrajiny cvičiště. Řekl také, že nasazení nové rakety se prověřuje a že střela měla co do rychlosti či výšky letu charakteristiky mezikontinentální balistické rakety.
Mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella v reakci na původní zprávy řekl, že útok mezikontinentální balistickou raketou „by znamenal novou eskalaci ze strany Moskvy“. Paříž hovořila o „pokračování ruského eskalačního chování“ a Londýn o dalším příkladu ruské bezohlednosti.
Budapešť v obavě z eskalace konfliktu na Ukrajině umístí na severovýchodě Maďarska systém protivzdušné obrany, oznámil maďarský ministr obrany Kristóf Szalay-Bobrovniczky.
Nejmenovaný americký činitel agentuře Reuters řekl, že Rusové krátce před útokem s nasazením experimentální balistické rakety středního doletu vyrozuměli Spojené státy prostřednictvím kanálů pro omezení jaderného rizika. Podle Američanů disponuje Rusko jen malým počtem raket takového typu.
Eskalace kvůli povolení
Ruský úder novým typem zbraně přišel jen pár dní poté, co Ukrajina poprvé použila západními partnery dodané střely delšího doletu, především americké ATACMS a britské Storm Shadow, k útokům do hloubi ruského území. Takové využití po měsících žádostí Kyjeva teprve nedávno podle médií povolila končící administrativa amerického prezidenta Joea Bidena.
Velvyslanectví USA v Kyjevě ve středu oznámilo, že dostalo informaci o hrozbě možného významného útoku, a proto bude uzavřeno. Americkým občanům doporučilo, aby byli připraveni se okamžitě ukrýt v případě leteckého poplachu. Svůj provoz omezily i ambasády dalších západních zemí v ukrajinské metropoli.
Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že ruská protivzdušná obrana sestřelila dvě britské rakety Storm Shadow.
Co jsou mezikontinentální balistické rakety ICMB
- Mezikontinentální balistická raketa je balistická raketa s doletem přes 5500 kilometrů, která byla primárně určena k jadernému útoku (s jednou nebo více termonukleárními hlavicemi). S různou účinností lze těmito raketami dopravit i konvenční, chemické a biologické zbraně.
- Výhodou mezikontinentálních balistických raket je podle údajů ministerstva obrany jejich rychlost, obtížná detekce a neexistence účinné obrany.
- Za předchůdce ICBM je považován německý program raket V-2, které byly vybaveny tunovou výbušnou hlavicí.
- Po druhé světové válce byl vývoj mezikontinentálních balistických raket zahájen v SSSR a USA a založen na programu V-2 a dalších.
- První ICBM měly omezenou přesnost, což je předurčovalo k použití pouze proti největším cílům, jako jsou například města.
„Vypadá to, že jsme ztratili Indii a Rusko ve prospěch nejhlubší a nejtemnější Číny. Ať mají dlouhou a prosperující společnou budoucnost!“ napsal Donald Trump na svou síť Truth Social.
Příspěvek doprovázela fotografie ruského prezidenta Vladimira Putina, čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a indického premiéra Nárendry Módího na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v Tchien-ťinu.
Během summitu Si Ťin-pching vyzval k novému multipolárnímu světovému řádu, který by zpochybnil demokracii řízenou USA jakožto hnací sílu globálních záležitostí a vedl k návratu ke světu, kde supervelmoci ovládají své vlastní sféry vlivu.
Pokud Moskva a Kyjev uzavřou mír, Washington by mohl převzít vedoucí roli v monitorování nárazníkové zóny Ukrajiny. Informovala o tom americká televizní stanice NBC s odvoláním na čtyři zdroje obeznámené s plánem, o kterém diskutují vojenští zástupci spojenců Ukrajiny, včetně Spojených států.
Nárazníková zóna by mohla být rozsáhlou demilitarizovanou oblastí – jejíž hranice dosud nebyly stanoveny – na území dnešní Ukrajiny, informuje televize. USA by oblast monitorovaly pomocí dronů, satelitů a dalších zpravodajských prostředků a koordinovaly své akce s dalšími zeměmi.
Pozemní kontrola nad územím by mohla být předána zemím mimo NATO, jako je Saúdská Arábie nebo Bangladéš, píše NBC s odvoláním na zdroje.
Podle nich se tak děje mimo jiné proto, že plán bezpečnostních záruk bude nutné dohodnout s Putinem, který opakovaně prohlásil, že s přítomností sil NATO na Ukrajině nesouhlasí.
Uprostřed varování ohledně ruské ekonomiky Putin připouští, že centrální banka „má potíže“ se snížením úrokových sazeb, a varuje, že „ceny porostou“.
Ruský prezident Vladimir Putin 5. září na Východním ekonomickém fóru ve Vladivostoku prohlásil, že příliš rychlé snížení klíčové úrokové sazby centrální banky by mohlo vést k rychlému růstu cen. Toto prohlášení následuje po rostoucích obavách vysokých představitelů ohledně zpomalení ruské ekonomiky.
„Jsem si jistý, že mnoho lidí, kteří zde sedí, řekne: ‚Ano, to je skandální, to je nemožné, klíčová sazba musí být prudce snížena.‘ Ale pak by ceny vzrostly,“ řekl Putin . „Zvýšení cen je v jistém smyslu inflace.“
