Biden povolil Ukrajině použít střely k úderům na Rusko. Hrozí 3. světová, čílí se ruský senátor
Americký prezident Joe Biden, který v lednu opustí Bílý dům, povolil Ukrajině použít Spojenými státy dodané rakety dlouhého doletu proti cílům na ruském území, napsal v neděli zpravodajský web deníku The New York Times (NYT) s odvoláním na americké představitele. S podobnou informací přišla jen chvíli poté s odvoláním na své vlastní zdroje také Reuters. Bílý dům věc odmítl komentovat, dodala agentura. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zprávu nepotvrdil, ale ani nevyvrátil. V příspěvku na telegramu poznamenal, že takové věci se neoznamují, ale střely hovoří samy za sebe.
Podle informací NYT budou zbraně nejspíš nasazeny proti ruským a severokorejským vojákům s cílem podpořit ukrajinské jednotky v západoruské Kurské oblasti.
Podle zdrojů Reuters Ukrajina plánuje provést v následujících dnech první údery proti Rusku s raketami dlouhého doletu. Podrobnosti ale zdroje s ohledem na bezpečnost nesdělily.
Senátor straší třetí světovou
Povolení úderů americkými střelami do hloubi Ruska je bezprecedentním krokem, který může vést k začátku třetí světové války, prohlásil senátor a místopředseda výboru pro mezinárodní záležitosti horní komory ruského parlamentu Vladimir Džabarov podle agentury TASS. Reakce Moskvy podle něj bude okamžitá.
Na zprávy nedlouho poté reagovala podle serveru RBK také mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, která uvedla, že ruský prezident Vladimir Putin se už k takové možnosti vyjádřil dříve. Šéf Kremlu podle ruského portálu uvedl, že něco takového by znamenalo, že „s Ruskem bojují země NATO“. Povolení Kyjevu použít zbraně dlouhého doletu by změnilo samotnou podstatu, charakter konfliktu, tvrdil podle RBK Putin v září.
Ukrajinská armáda v srpnu překvapivě pronikla do ruské Kurské oblasti a obsadila tam stovky kilometrů čtverečních ruského území. Kyjev podle médií mimo jiné doufal, že touto ofenzivou přinutí Moskvu přemístit jednotky z východu Ukrajiny a zpomalí tak tamní ruský postup.
Rozhodnutí končící Bidenovy administrativy přichází zhruba dva měsíce před nástupem nově zvoleného prezidenta Donalda Trumpa, který se funkce ujme 20. ledna příštího roku. O povolení použít americké zbraně proti ruským vojenským cílům daleko od ukrajinské hranice žádá Bidena ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již měsíce.
Popuzeně na zprávu reagoval syn zvoleného amerického prezidenta Donald Trump Jr. „Zdá se, že vojensko-průmyslový komplex se chce ujistit, že třetí světovou válku rozpoutá dříve, než bude mít můj otec šanci nastolit mír a zachránit životy. Musí si zajistit ty biliony dolarů,“ napsal. Autory tohoto rozhodnutí označil za imbecily.
Cílem vylekat i KLDR?
Rozhodnutí zároveň přichází poté, co se severokorejští vojáci začali podílet na snaze ruských sil znovu ovládnout ukrajinskými jednotkami v srpnu obsazené území ruské Kurské oblasti, což vyvolalo obavy v Kyjevě i ve Washingtonu.
První ukrajinské údery budou zřejmě provedeny americkými střelami ATACMS, které mají dolet přibližně 300 kilometrů, uvedly zdroje Reuters.
Zatímco někteří američtí činitelé vyjádřili pochybnosti nad tím, zda rakety dlouhého doletu změní vývoj války, nynější rozhodnutí by mohlo Kyjev dostat do lepší vyjednávací pozice, pokud by začaly rozhovory o příměří, napsal Reuters. Podle zdrojů NYT je cílem Bidenova kroku také vyslat Severní Koreji vzkaz, že její vojáci jsou v Rusku ve zranitelné pozici a že by neměla vysílat další.
Zelenskyj: Střely budou hovořit samy za sebe
Zelenskyj ve večerním příspěvku na sociální síti Telegram uvedl, že ukrajinský plán pro vítězství ve válce s Ruskem zahrnuje i schopnost její armády podnikat zásahy s využitím střel dlouhého doletu. „Dnes mnohá média uvádějí, že jsme dostali povolení k příslušným krokům. Údery se ale neprovádějí slovně. Takové věci se neoznamují. Střely budou hovořit samy za sebe. Budou,“ poznamenal.
Zda Trump Bidenovo nynější povolení zruší, až se ujme funkce, není jasné. Trump nicméně dlouhodobě kritizuje výši americké finanční a vojenské pomoci Ukrajině a tvrdí, že válku rychle ukončí, ačkoliv neupřesnil jak.
Poláci to uvítali
Biden začal zmírňovat omezení ohledně nasazení amerických zbraní na ruském území poté, co Rusko v květnu zahájilo přeshraniční útok zaměřený na Charkov, druhé největší ukrajinské město. Aby pomohl Ukrajincům bránit Charkov, povolil jim Biden použít proti ruským silám přímo za hranicí salvové raketomety HIMARS, které mají dostřel asi 80 kilometrů. Použít rakety dlouhého doletu ATACMS jim ale při této obraně Charkova nepovolil, uvedl NYT.
Polsko zprávy o změně dosavadního přístupu Washingtonu přivítalo. „Prezident Biden na vstup severokorejských vojáků do války a na (dnešní) masivní nálet ruských raket zareagoval jazykem, kterému Putin rozumí – zrušením omezení pro Ukrajinu v používání západních raket,“ uvedl polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. „Síla odrazuje, slabost provokuje,“ dodal na síti X.
Bývalý vysoce postavený činitel NATO Nicholas Williams pro televizi Sky News uvedl, že krok je významný. „Ukrajinci možná budou tvrdit, že je to pozdě, ale to není příliš pozdě na to, aby to ovlivnilo konečný výsledek (války, pozn red.),“ řekl.
Příchody a odchody migrantů z Ukrajiny by po válce mohly sehrát důležitou roli pro hospodářský růst zemí střední Evropy. Možné dopady na výkon regionu se pohybují v rozmezí od minus šesti do tří procent v závislosti na tom, zda budou hostitelské země opouštět, nebo zda jich přijde ještě více, uvádějí analytici společnosti S&P Global.
Téměř polovina ukrajinských uprchlíků, kteří se v současné době nacházejí v EU, žije v 11 zemích střední a východní Evropy. To představuje významný impuls pro jejich trhy práce. Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko představují méně než čtvrtinu celkové populace EU.
„Směr hospodářského růstu ve střední a východní Evropě by mohla určit poválečná ukrajinská migrace, přičemž současný impuls ze strany ukrajinských pracovníků by se mohl zrychlit nebo otočit,“ uvedla S&P Global, kterou cituje agentura Reuters.
Evropská komise v novém, devatenáctém sankčním balíku proti Rusku navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Informovala o tom dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Omezení se poprvé zaměří na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti. Tyto sankce se týkají 45 společností v Rusku a třetích zemích, které poskytují přímou či nepřímou podporu ruskému vojenskoprůmyslovému komplexu. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU.
„Rusko bohužel za uplynulý měsíc ukázalo plnou míru svého pohrdání diplomacií a mezinárodním právem,“ uvedla von der Leyenová ve svém prohlášení. „Podniklo největší dronové a raketové útoky vůči Ukrajině, zasáhlo vládní budovy i civilní domy i kancelář EU v Kyjevě,“ dodala s tím, že celkově ruská hrozba vůči Evropské unii roste. V této souvislosti zmínila nedávné narušení vzdušného prostoru EU Ruskem, konkrétně v Polsku a Rumunsku. „To nejsou činy někoho, kdo chce mír. Prezident Putin situaci znovu vyostřuje. V reakci na to Evropa zvyšuje svůj tlak,“ doplnila šéfka unijní exekutivy.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Muravka v ukrajinské Doněcké oblasti a vesnici Novoivanivka v Záporožské oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
„Město je strategickým cílem nepřítele. Okupanti shromáždili síly u Radkivky a Holubivky, plynovod je poškozen a zatopen. Pokusy o překročení řeky Oskil na člunech - většinu z nich zničilo dělostřelectvo, minomety a FPV drony,“ cituje Ukrajinska pravda z hlášení 10. armádního sboru pěchoty ukrajinské armády, podle kterého Rusové operují v malých pěchotních skupinách. „Často v civilu - což je další válečný zločin Ruské federace,“ uvedla jednotka.
Sbor dále podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že provádí protidiverzní opatření a prohlásil, že v místech, která Rusové označují, že jsou jejich „kontrolou“, ve skutečnosti pokračují boje a působí tam ukrajinské útočné skupiny. Ve středu 17. září ukrajinský analytický projekt DeepState uvedl, že ruští vojáci postoupili v Kupjanském okrese a také poblíž obce Novoivanivka v Záporožské oblasti, podotkla dnes Ukrajinska pravda.
