Putin by mohl zaútočit na čtyři státy Evropy, varuje expert: „Je to velmi nebezpečný člověk!“
Podle experta na obranu a bezpečnost Nicholase Drummonda by mohl ruský prezident Vladimir Putin zaútočit na další čtyři evropské země. V ohrožení by také mohla být Afrika, píše britský deník Daily Star.
Vladimir Putin by mohl zahájit invaze do čtyř evropských zemí, jakmile skončí s Ukrajinou, varoval odborník.
Expert na obranu a bezpečnost Nicholas Drummond se domnívá, že ruský prezident má ambice obnovit ruské impérium. To představuje problém pro země, které by se na jeho seznamu mohly objevit poté, co skončí s invazí na Ukrajině, prohlásil Drummond. Pobaltské státy jako Estonsko, Lotyšsko a Litva, které dříve byly součástí SSSR, by se mohly znovu dostat do hledáčku Ruska. Podle experta hrozí invaze i Moldavsku, či dokonce africkým zemím.
„Putin je nebezpečný člověk, velmi nebezpečný člověk a chce, aby Rusko bylo znovu supervelmocí,“ uvedl Drummond a dodává: „Nemyslím si, že by šel po pobaltských státech, ale mohl by to udělat. V Pobaltí jsou jednotky NATO, takže by to okamžitě vyvolalo reakci podle článku 5.“
Moldavsko a africké země
„Moldavsko, tam by něco zkusit mohl. Může se také rozhodnout udělat něco v Africe, obsadit tam území nebo něco podobného,“ pokračuje Drummond.
Ačkoli expert věří, že Rusko v brzké době nic takového nepodnikne, zatímco bude pokračovat ve válce na Ukrajině, moldavští politici vyjádřili obavy, že by se Moskva mohla pokusit ovládnout moldavský separatistický region Podněstří, kde v únoru 2024 jeho představitelé požádali o ochranu Ruské federace.
Moldavský ministr zahraničí Mihail Popșoi v březnu prohlásil, že Rusko pravděpodobně nezaútočí „díky oběti statečného ukrajinského lidu a ukrajinské armády“, ale dodal: „Jsme v bezpečí, i když v bezpečí by mohlo být silné slovo vzhledem k tomu, že frontové linie jsou jen 200 kilometrů daleko.“
Mezitím vlády pobaltských států naléhaly na ostatní členy NATO, aby se „probudili“ vůči hrozbě budoucích invazí.
Aby mírový plán pro Ukrajinu uspěl, musí ho podpořit Ukrajina i Evropa, řekla před jednáním ministrů zahraničí šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.
Ministři zahraničí členských zemí Evropské unie se dnes budou zabývat ruskou agresí na Ukrajině a situací na Blízkém východě a v Súdánu. V souvislosti s Ukrajinou budou diskutovat o dalších krocích proti takzvané ruské stínové flotile, pokračují rovněž debaty o novém, již dvacátém balíčku sankcí proti Rusku. Česko by uvítalo, kdyby byl přijat co nejrychleji, zatím ale žádný harmonogram stanoven nebyl. Ministři budou probírat rovněž další sankce, na návrh Česka bude podle informací ČTK zařazeno na sankční seznam EU dalších deset lidí v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. ČR bude na jednání zastupovat odcházející ministr zahraničí Jan Lipavský.
Velkým tématem posledních dní je i další finanční podpora pro Ukrajinu. Na stole jsou podle Evropské komise tři možnosti, z nichž jednou je takzvaná reparační půjčka Kyjevu. Očekává se, že definitivní rozhodnutí by mělo padnout na summitu EU v prosinci.
Nový americký mírový plán, který by zastavil ruskou invazi na Ukrajinu, schválil prezident Spojených států Donald Trump. V noci na dnešek to uvedla televize NBC News s odvoláním na zdroje v Bílém domě.
Server Axios už v úterý s odkazem na nejmenované americké a ruské představitele napsal, že Trumpova administrativa v utajení konzultuje s Ruskem nový mírový plán pro Ukrajinu. Návrh, inspirovaný Trumpovým plánem příměří v Pásmu Gazy, má údajně 28 bodů a zahrnuje mír na Ukrajině, bezpečnostní záruky, bezpečnost v Evropě a budoucí vztahy USA s Ruskem a Ukrajinou.
Ukrajina se na vzniku dokumentu nepodílí. USA ji sice v hrubých obrysech informovaly, podrobnosti ale nezná a ani nebyla požádána o podněty, uvedla NBC.
