Detaily návštěvy Putina u Kima v KLDR: Luxusní vůz jako dárek a diktátoři společně za volantem!
Vladimir Putin po dlouhých 24 letech navštívil Severní Koreu. A v KLDR nejen prý žasl nad tím, kam se posunula tamní metropole Pchjongjang (zatímco severokorejský venkov trápí mj. hladomor). Putin a Kim si vyměnili i dary. A ruský vůdce na Kimovi nešetřil. Daroval mu totiž luxusní vůz Aurus ruské výroby a jak fotky z KLDR ukazují, diktátoři se vydali i na společnou projížďku, kdy se vystřídali za volantem. Vedle toho však stihli podepsat i dohodu o komplexním strategickém partnerství. Putin poté uvedl, že dohoda předpokládá vzájemnou pomoc obou států v případě agrese proti některému z nich.
Šéf Kremlu Vladimir Putin tento týden přijel na první návštěvu KLDR za posledních 24 let se slibem, že s izolovanou komunistickou zemí prohloubí obchodní a bezpečnostní vazby a podpoří ji v jejím odporu proti Spojeným státům.
Washington a jeho spojenci mají podle agentury Reuters obavy, že Rusko by Severní Koreji mohlo pomoci s jejími raketovými a jadernými programy, které má zakázané na základě rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Moskva je přitom stálým členem rady s právem veta.
Podle amerických a jihokorejských činitelů Severní Korea dodává Rusku balistické rakety a dělostřelecké granáty, které ruská armáda využívá ve válce na Ukrajině. Moskva a Pchjongjang to popírají.
Ruský prezident a severokorejský diktátor si při schůzce také vyměnili dárky. Putin podle agentury Reuters daroval Kimovi již druhý luxusní vůz Aurus ruské výroby a také dýku a čajovou soupravu. Od Kima pak dostal převážně umělecká díla, která ho zobrazují.
Vedle toho podepsali i důležitou dohodu. Rusko na základě dohody nevylučuje vojensko-technologickou spolupráci s KLDR, uvedl Putin. Podle Kim Čong-una má nicméně dohoda obranný a mírový charakter. „Nepochybně urychlí vytvoření nového multipolárního světa,“ podotkl Kim.
Dvouhodinové jednání
Putin uvedl, že jednání se z velké části soustředila na bezpečnostní a mezinárodní otázky. Již před začátkem rozhovoru Putin ocenil Severní Koreu za její podporu Ruska ve válce proti Ukrajině, která je podle šéfa Kremlu také „bojem proti imperialistické hegemonistické politice Spojených států a jejich satelitů“.
Jednání mezi Putinem a Kimem trvalo asi dvě hodiny. Hodinu a půl spolu hovořili za účasti delegací, další půlhodinu pak hovořili mezi čtyřma očima, uvedla agentura Interfax.
Drzé, zní z Ukrajiny
Podpis dohody mezi Ruskem a KLDR podle poradce ukrajinského prezidenta svědčí o „globálním bezpráví“.
„Podpis 'strategického vojenského partnerství' mezi Ruskou federací a KLDR (a vlastně demonstrativní pakt o společném ničení celosvětových pravidel a organizaci masového vraždění civilistů cizích zemí) je jednostrannou a nanejvýš drzou anulací celého balíku mezinárodních rozhodnutí, rezolucí a omezení, která byla vůči KLDR kdy přijata,“ napsal Mychajl Podoljak na sociální síti X.
Putinův zahraničněpolitický poradce Jurij Ušakov podle TASS řekl, že nová dohoda nahradí předchozí smlouvy z let 1961, 2000 a 2001. Potřeba nové smlouvy je podle Ušakova dána vývojem geopolitické situace ve světě a v regionu a také změnami, ke kterým v poslední době došlo v bilaterálních vztazích mezi Ruskou federací a KLDR.
Putin zmínil velký dojem
Nynější vztahy obou zemí podle severokorejského diktátora ani nelze srovnat se vztahy Sovětského svazu a KLDR v minulém století. Kim k tomu poznamenal, že nynější svět je stále komplikovanější a rychle se mění, právě to je podle něj důvodem pro další posílení vzájemných strategických vztahů s Ruskem a jeho nynějším vedením.
Putina Kim na letišti v Pchjongjangu osobně přivítal a oba vůdci se podle severokorejských médií dohodli právě na prohloubení vztahů. Podle ruských diplomatů dnes oba činitele čeká vzájemné jednání, koncert, státní recepce i podpisy dokumentů.
„Velký dojem dělají změny metropole KLDR za poslední roky. Zanechávají dojem přeměny ve vzhledu Pchjongjangu od mé předchozí návštěvy v roce 2000,“ řekl Putin na úvod jednání a vyjádřil naději, že příští schůzka s Kimem se uskuteční v Moskvě.
Ve válce proti Ukrajině, která trvá už déle než dva roky, hledá Rusko intenzivně dodavatele zbraní, přičemž Severní Korea se ukázala ideálním partnerem, upozornila v úterý ruská redakce BBC. Krajně militarizovaná severokorejská ekonomika umožnila vytvořit jeden z největších arzenálů munice a raket na světě, což je právě to, co ruská armáda nyní nejvíce potřebuje, jednak mnohé severokorejské zbraně vycházejí ze sovětských konstrukcí, takže shodná ráže je slučitelná s ruskými zbraněmi; některé jsou přesnými kopiemi ruských vzorů.
Sankce na Rusko i Severní Koreu
Navíc jsou Moskva a Pchjongjang natolik omezeny stávajícími sankcemi, že je podle BBC těžké je zastrašit nějakými novými. „Rád bych poznamenal, že omezující opatření Rady bezpečnosti OSN vůči Severní Koreji iniciovaná USA a jejich spojenci musí být revidována,“ prohlásil Putin. Rada bezpečnosti, v níž má Rusko jako jeden z pěti stálých členů právo veta, přijala vůči KLDR sankce poprvé v roce 2006 a od té doby je opakovaně zpřísnila v reakci na pět severokorejských jaderných testů a množství raketových zkoušek. Severní Korea ale od svého kontroverzního zbrojního programu neustoupila.
Později američtí a jihokorejští představitelé opakovaně obvinili Severní Koreu, že Rusku pro jeho válku na Ukrajině dodává balistické rakety a dělostřelecké granáty. Pchjongjang a Moskva dodávky severokorejských zbraní, které by znamenaly porušení rezolucí Rady bezpečnosti OSN, popírají.
KLDR podle jihokorejského ministerstva obrany již odeslala do Ruska kontejnery s pěti miliony dělostřeleckých nábojů a také desítky raket. Kim Čong-un na oplátku podle Washingtonu počítá s ruskou pomocí při vývoji stíhaček, protileteckých raket, obrněné techniky, vesmírného programu a dalších moderních technologií.
V ruské delegaci byli kromě Putina také vicepremiéři Denis Manturov a Alexandr Novak, ministři zahraničí a obrany Sergej Lavrov a Andrej Belousov, prezidentův zahraničněpolitický poradce Jurij Ušakov a prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov, ministři zdravotnictví a dopravy Michail Muraško a Roman Starovojt, šéfové železnic a vesmírné agentury Roskosmos Oleg Belozerov a Jurij Borisov, vyjmenoval list Kommersant.
