1°C
Češi chtějí bojovat na Ukrajině, Pavel schválil 60 žádostí. Kreml zuří
Prezident Petr Pavel dosud povolil 60 Čechům vstup do ukrajinských ozbrojených sil, celkem obdržel 181 takových žádostí. Českému rozhlasu to řekl prezidentův mluvčí Filip Platoš. Podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marije Zacharovové český prezident tímto krokem ukázal, že mu nezáleží na vlastních občanech. České a ukrajinské vedení se pak bude vůči světu tvářit, že si dělá starosti o osud válečných zajatců, uvedla Zacharovová podle státní agentury TASS.
Podle Platoše prezident vyhověl šedesátce žádostí o povolení ke službě v ukrajinských ozbrojených silách vzhledem k souhlasnému stanovisku ministerstev obrany, vnitra a zahraničí.
„Prezident České republiky nepotřebuje své občany a z pohledu České republiky je těch šedesát lidí zjevně nepotřebných,“ reagovala na to dnes mluvčí ruské diplomacie.
Bez povolení trestní stíhání
Pokud se čeští občané chtějí do bojů na straně Kyjeva legálně zapojit, musí předem požádat prezidenta o povolení služby v cizích ozbrojených silách. V případě, že se na Ukrajinu vydali bez získání této výjimky, za což jim hrozí trestní stíhání, mohou zpětně požádat o abolici, kterou ještě spolupodepisuje předseda vlády. Čeští dobrovolníci se do bojů na Ukrajině, která čelí ruské agresi od předloňského 24. února, zapojili zřejmě měsíc po vypuknutí konfliktu.
Česká diplomacie eviduje čtyři české občany, kteří padli v bojích na území Ruskem napadené země. Prezident Petr Pavel udělil jednomu z nich, Petru Kučerovi 28. října medaili Za hrdinství. Naposledy v polovině února padl český dobrovolník u města Avdijivka.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov dnes podle agentury TASS prohlásil, že Rusko ve svém válečném tažení na Ukrajině ustane, až budou splněny všechny cíle stanovené prezidentem Putinem. „Těchto cílů lze dosáhnout v důsledku vojenské akce, nebo v důsledku odpovídajících jednání,“ uvedl mluvčí Kremlu.
Putin před zahájením invaze mimo jiné uváděl, že Rusko bude usilovat o „demilitarizaci a denacifikaci“ Ukrajiny. Později vpád vojsk do sousední země vysvětloval například záminkou „osvobození, ochrany a podpory“ proruských separatistických regionů na východě Ukrajiny. Letos Putin kladl jako podmínku pro jednání o ukončení bojů stažení ukrajinských vojáků ze čtyř regionů, které Rusové zčásti okupují, nebo závazku Kyjeva nevstoupit do NATO.
Polský premiér Donadl Tusk podle Reuters uvedl, že mírové rozhovory by teoreticky mohly začít ještě tuto zimu, byť se kolem toho vznáší otazníky. Varšava bude podle něj do případných jednání výrazně zapojena, až se od 1. ledna ujme rotujícího předsednictví Evropské unie.
„Opravdu chci, aby Polsko bylo nejen zemí, která bude přítomná, ale která bude udávat tón těmto rozhodnutím, která nám mají přinést bezpečnost a zajistit polské zájmy,“ uvedl Tusk.
Varšava patří od začátku ruské invaze mezi jedny z nejvěrnějších spojenců Kyjeva. Premiér je podle svých slov ve stálém kontaktu se skandinávskými a pobaltskými zeměmi a z kraje polského předsednictví EU se do Varšavy chystá britský premiér Keir Starmer, byť Británie už členem EU není.
Nobelovou cenou za mír pro japonskou organizaci sdružující přeživší jaderných útoků na města Hirošima a Nagasaki dnes začalo slavnostní předávání letošních Nobelových cen. Tři spolupředsedové organizace Nihon Hidankjó převzali ocenění při oficiálním předání na radnici v norském Oslu.
Dvaadevadesátiletý Terumi Tanaka při ceremoniálu přednesl jménem organizace Nihon Hidankjó tradiční řeč před zhruba tisícovkou hostů, mezi nimiž byl i norský královský pár a korunní princ s princeznou.
Tanaka také podle AFP vyjádřil znepokojení nad obnovením jaderné hrozby a vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby ji přestal rozdmýchávat v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. „Nemyslím si, že prezident Putin skutečně chápe, co jaderné zbraně pro člověka znamenají, jaký typ zbraně to je,“ řekl. „Myslím, že o tom ani nepřemýšlel,“ dodal.
