Putin chce Moldavsko! myslí si expertka. A srovnala situaci s minulostí Ukrajiny
Podle expertky na mezinárodní vztahy z think-tanku Chatham House se ruský prezident Putin snaží destabilizovat Moldavsko podobně jako Ukrajinu před rokem 2014. V tehdejší a současné situaci obou zemí vidí spojitosti. „Putin je konzistentní ve své vizi, že mu Moldavsko patří, a jak vidíme u Ukrajiny, je ochoten unést vysoké ztráty,“ varovala odbornice. Napsal o tom britský deník The Mirror.
Ruský prezident Putin věří, že „mu patří Moldavsko“, a nyní se zemi snaží destabilizovat, tvrdí expertka.
Moldavané nedávno rozhodli v referendu o ústavním zakotvení budoucnosti své země v Evropské unii. Na síti X to oznámila moldavská prezidentka Maia Sanduová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vzápětí obyvatelům Moldavska a také prozápadní prezidentce Sanduové pogratulovala. Po sečtení všech odevzdaných hlasů se podle ústřední volební komise pro úpravu ústavy vyslovilo 50,46 procenta voličů.
Tak těsné výsledky podnítily prozápadní prezidentku k obvinění, že se do politiky její země vměšují zahraniční „zločinecké skupiny“ a snaží se podkopat hlasování v bývalé sovětské republice. Prezidentka Sanduová tvrdí, že bezprecedentní podvody s voliči a zahraniční vměšování podkopaly hlasování a označila to za „podlý útok“ na suverenitu Moldavska. „Bohužel justiční systém neudělal dost pro to, aby zabránil falšování voleb a korupci,“ řekla na tiskové konferenci. „I tady musíme udělat čáru, opravit, co se pokazilo, a poučit se z toho. Slyšeli jsme vás – víme, že pro boj s korupcí musíme udělat víc."
Existují rovněž nepodložené zprávy o tom, že bojovníci Wagnerovy skupiny cvičili proruské Moldavany v takzvaných partyzánských táborech v Srbsku na protest proti vládě.
„Putin je konzistentní“
Orysia Lucevyčová, ukrajinská politička a expertka na mezinárodní vztahy a zástupkyně ředitele programu Rusko a Eurasie v think-tanku Chatham House, řekla, že Putin se Moldavsko snaží destabilizovat.
„Putin je konzistentní ve své vizi, že mu Moldavsko patří, a jak vidíme u Ukrajiny, je ochoten unést vysoké ztráty, zaplatit vysokou cenu,“ uvedla expertka a přirovnala Putinovu taktiku v Moldavsku k taktice, kterou použil na Ukrajině k destabilizaci země a vytvoření proruské vlády.
„Je to podobné jako na Ukrajině před povstáním v roce 2013, kde se Rusové snažili prosadit politicky a korupcí s kupováním voličů,“ pokračovala. Dva regiony Podněstří a Gagauzsko jsou proruské a tvrdí se, že Putin tyto oblasti využívá jako „odrazový můstek“ pro své plány.
Lucevyčová dále řekla: „Zajímá se o Moldavsko jako celek a tato území by sloužila pouze jako způsob, jak uskutečnit své cíle. Myslím, že může použít tato území jako prostředky, aby nejprve oslabil Moldavsko a pak ho nakonec plně získal.“
Spolek Skupina D spouští další kampaň s názvem Charlie One na obranné drony pro Ukrajinu. O jejím zahájení informoval čestný předseda spolku a náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v příspěvku na platformě X. Nový projekt má pořídit lovce dronů, takzvané interceptory. Spolek v minulosti realizoval projekt drony Nemesis, na který vybral více než 263 milionů korun.
„Projekt Charlie One přichází v situaci, kdy Rusko posílá na území Ukrajiny stovky útočných dronů každou noc a terorizuje tak téměř celé území. Přichází v situaci, kdy Ukrajina nutně potřebuje naši pomoc,“ řekl Řehka ve videu s tím, že každý dron sestřelený nad Ukrajinou je dronem, který nedoletí do Česka.
Lovec dronů je specializovaný obranný dron určený k likvidaci útočných dronů před dosažením jejich cílů v bezpečné vzdálenosti od obydlených oblastí. Startuje během několika minut, vyhledá vzdušnou hrozbu, sleduje svůj cíl a zničí ho přímo ve vzduchu. Spolek na webu uvádí, že z taktických důvodů nezveřejňuje detaily o výrobci ani přesné technické parametry. Cena jednoho obranného dronu je 60.000 korun, aktuálně je vybráno 137.500 korun.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
