Putin chce Moldavsko! myslí si expertka. A srovnala situaci s minulostí Ukrajiny
Podle expertky na mezinárodní vztahy z think-tanku Chatham House se ruský prezident Putin snaží destabilizovat Moldavsko podobně jako Ukrajinu před rokem 2014. V tehdejší a současné situaci obou zemí vidí spojitosti. „Putin je konzistentní ve své vizi, že mu Moldavsko patří, a jak vidíme u Ukrajiny, je ochoten unést vysoké ztráty,“ varovala odbornice. Napsal o tom britský deník The Mirror.
Ruský prezident Putin věří, že „mu patří Moldavsko“, a nyní se zemi snaží destabilizovat, tvrdí expertka.
Moldavané nedávno rozhodli v referendu o ústavním zakotvení budoucnosti své země v Evropské unii. Na síti X to oznámila moldavská prezidentka Maia Sanduová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vzápětí obyvatelům Moldavska a také prozápadní prezidentce Sanduové pogratulovala. Po sečtení všech odevzdaných hlasů se podle ústřední volební komise pro úpravu ústavy vyslovilo 50,46 procenta voličů.
Tak těsné výsledky podnítily prozápadní prezidentku k obvinění, že se do politiky její země vměšují zahraniční „zločinecké skupiny“ a snaží se podkopat hlasování v bývalé sovětské republice. Prezidentka Sanduová tvrdí, že bezprecedentní podvody s voliči a zahraniční vměšování podkopaly hlasování a označila to za „podlý útok“ na suverenitu Moldavska. „Bohužel justiční systém neudělal dost pro to, aby zabránil falšování voleb a korupci,“ řekla na tiskové konferenci. „I tady musíme udělat čáru, opravit, co se pokazilo, a poučit se z toho. Slyšeli jsme vás – víme, že pro boj s korupcí musíme udělat víc."
Existují rovněž nepodložené zprávy o tom, že bojovníci Wagnerovy skupiny cvičili proruské Moldavany v takzvaných partyzánských táborech v Srbsku na protest proti vládě.
„Putin je konzistentní“
Orysia Lucevyčová, ukrajinská politička a expertka na mezinárodní vztahy a zástupkyně ředitele programu Rusko a Eurasie v think-tanku Chatham House, řekla, že Putin se Moldavsko snaží destabilizovat.
„Putin je konzistentní ve své vizi, že mu Moldavsko patří, a jak vidíme u Ukrajiny, je ochoten unést vysoké ztráty, zaplatit vysokou cenu,“ uvedla expertka a přirovnala Putinovu taktiku v Moldavsku k taktice, kterou použil na Ukrajině k destabilizaci země a vytvoření proruské vlády.
„Je to podobné jako na Ukrajině před povstáním v roce 2013, kde se Rusové snažili prosadit politicky a korupcí s kupováním voličů,“ pokračovala. Dva regiony Podněstří a Gagauzsko jsou proruské a tvrdí se, že Putin tyto oblasti využívá jako „odrazový můstek“ pro své plány.
Lucevyčová dále řekla: „Zajímá se o Moldavsko jako celek a tato území by sloužila pouze jako způsob, jak uskutečnit své cíle. Myslím, že může použít tato území jako prostředky, aby nejprve oslabil Moldavsko a pak ho nakonec plně získal.“
Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov navštívil frontovou linii. „Přeji vám další bojové úspěchy a úplné osvobození doněcké země,“ citovala ruská státní agentura TASS Gerasimova poté, co na frontovém úseku u Pokrovsku vyznamenal příslušníky ruského vojskového uskupení Střed.
Obsazení průmyslové Doněcké oblasti patří k hlavním cílům ruského válečného úsilí. Rusko v roce 2022 anektovalo Doněckou oblast spolu s dalšími ukrajinskými regiony - Chersonskou, Záporožskou a Luhanskou oblastí. Ani v jednom případě však tato území zcela nekontroluje.
Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Keith Kellogg se v nejbližších dnech chystá odcestovat do Běloruska, aby jednal s tamním vůdcem Alexandrem Lukašenkem. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na čtyři zdroje obeznámené se záležitostí. Děje se tak v době, kdy mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem uvázla na mrtvém bodě.
Pokud se Kellogg setká s Lukašenkem, stal by se nejvýše postaveným představitelem Spojených států, který autoritářsky vedené Bělorusko za poslední roky navštívil.
Přesný program schůzky není jasný. Kellogg však v soukromí vylíčil cestu jako krok, který by mohl pomoci nastartovat mírové rozhovory vedoucí k ukončení ruské války proti Ukrajině.
Summit skupiny zemí G7 v Kanadě v úterý po předčasném odjezdu amerického prezidenta Donalda Trumpa skončil bez závěrečného společného prohlášení k Ukrajině, informují světové agentury. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj summit opustil s dalším příslibem pomoci od hostující Kanady, ale aniž měl možnost setkat se s Trumpem, který předčasně odletěl zpět do Washingtonu kvůli pokračujícímu konfliktu mezi Izraelem a Íránem.
K úternímu závěrečnému jednání kanadského premiéra Marka Carnyeho a jeho protějšků ze Spojeného království, Francie, Německa, Itálie a Japonska se připojili Zelenskyj a také generální tajemník NATO Mark Rutte. „Potřebujeme podporu od spojenců a proto jsem tady,“ řekl Zelenskyj. „Jsme připraveni na mírová jednání, bezpodmínečné příměří. Myslím, že je to velmi důležité. Ale k tomu potřebujeme tlak,“ dodal.
Přítomní lídři se dohodli na společném postupu v boji proti takzvaným netržním politikám, které by mohly ohrozit globální přístup ke kritickým nerostům. Také se zavázali omezit negativní dopady umělé inteligence na pracovní místa a životní prostředí, přičemž zároveň přijali to, co označili za možnou technologickou revoluci. Shodli se také v řadě dalších otázek, avšak summit, který měl být ukázkou jednotného postoje vyspělých zemí k hlavním globálním problémům, nakonec neskončil společným prohlášením o válce na Ukrajině.
