Rusové zuří, kvůli velitelství na Baltu si předvolali německého velvyslance. Ministr krotí emoce
Rusko si předvolalo německého velvyslance na protest proti otevření taktického velitelství NATO pro Baltské moře v Rostocku na severu Německa. Dnes to podle agentury TASS oznámilo ruské ministerstvo zahraničí, které kvůli rozšiřování infrastruktury Severoatlantické aliance na území někdejší Německé demokratické republiky (NDR) pohrozilo následky. Německé ministerstvo zahraničí podle veřejnoprávní stanice NDR záležitost považuje za nedorozumění, neboť velitelství nespadá pod NATO, ale je německým štábem.
„Washington, Brusel a Berlín musí vědět, že rozšiřování vojenské infrastruktury NATO na území někdejší NDR bude mít ty nejnegativnější důsledky a neobejde se bez příslušné reakce ruské strany,“ uvedla ruská diplomacie.
Pistorius krotí reakce: Nepatří to NATO!
Německé ministerstvo zahraničí kauzu považuje za nedorozumění. Ministr obrany Boris Pistorius, který se v pondělí v přístavním Rostocku otevírací ceremonie zúčastnil, v projevu poznamenal, že nové velitelství nepatří NATO.
„Není to velitelství NATO, je to národní velitelství s mezinárodní účastí mimo jiné a nejen baltských států, ale i mnoha dalších partnerů,“ řekl Pistorius. Řekl také, že Německo má ze zemí NATO největší flotilu v Baltském moři, proto přebírá zřízením velitelství v regionu větší roli.
Sebastian Bruns z Institutu pro bezpečnostní politiku na Kielské univerzitě podle NDR dnes poznamenal, že velitelství není porušením smlouvy známé jako dva plus čtyři. Smlouva podepsaná v roce 1990 po dohodě vítězných mocností druhé světové války, tedy USA, Británie, Francie a Sovětského svazu, byla základním kamenem pro německé znovusjednocení. Smlouva mimo jiné ustavila, že sjednocené Německo bude členem NATO a že sovětští vojáci se ze země stáhnou.
Nové velitelství má za úkol plánovat námořní operace a cvičení, vést námořní síly přidělené Severoatlantickou aliancí a posílit obranyschopnost aliance v oblasti Baltského moře. Od letošního vstupu Švédska do NATO je Baltské moře obklopené téměř výhradně členy Aliance. Jedinou nečlenskou zemí s přístupem k němu je Rusko.
Ministři zahraničí členských zemí Evropské unie se dnes budou zabývat ruskou agresí na Ukrajině a situací na Blízkém východě a v Súdánu. V souvislosti s Ukrajinou budou diskutovat o dalších krocích proti takzvané ruské stínové flotile, pokračují rovněž debaty o novém, již dvacátém balíčku sankcí proti Rusku. Česko by uvítalo, kdyby byl přijat co nejrychleji, zatím ale žádný harmonogram stanoven nebyl. Ministři budou probírat rovněž další sankce, na návrh Česka bude podle informací ČTK zařazeno na sankční seznam EU dalších deset lidí v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. ČR bude na jednání zastupovat odcházející ministr zahraničí Jan Lipavský.
Velkým tématem posledních dní je i další finanční podpora pro Ukrajinu. Na stole jsou podle Evropské komise tři možnosti, z nichž jednou je takzvaná reparační půjčka Kyjevu. Očekává se, že definitivní rozhodnutí by mělo padnout na summitu EU v prosinci.
Nový americký mírový plán, který by zastavil ruskou invazi na Ukrajinu, schválil prezident Spojených států Donald Trump. V noci na dnešek to uvedla televize NBC News s odvoláním na zdroje v Bílém domě.
Server Axios už v úterý s odkazem na nejmenované americké a ruské představitele napsal, že Trumpova administrativa v utajení konzultuje s Ruskem nový mírový plán pro Ukrajinu. Návrh, inspirovaný Trumpovým plánem příměří v Pásmu Gazy, má údajně 28 bodů a zahrnuje mír na Ukrajině, bezpečnostní záruky, bezpečnost v Evropě a budoucí vztahy USA s Ruskem a Ukrajinou.
Ukrajina se na vzniku dokumentu nepodílí. USA ji sice v hrubých obrysech informovaly, podrobnosti ale nezná a ani nebyla požádána o podněty, uvedla NBC.
