Konec války už brzy? Zelenskyj vidí příležitost na ukončení do roku 2025. Detaily ale tají
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při dnešní návštěvě Chorvatska uvedl, že současná situace na bojišti vytvořila příležitost pro kroky, které by do roku 2025 ukončily od února 2022 trvající rozsáhlou ruskou invazi. V čem příležitost spočívá, neupřesnil, napsala agentura Reuters.
V projevu na třetím summitu Ukrajiny a zemí jihovýchodní Evropy v Dubrovníku ukrajinský prezident řekl, že Kyjev nadále počítá s podporou svých důležitých spojenců včetně Spojených států.
„V říjnu, listopadu a prosinci máme reálnou šanci posunout situaci směrem k míru a dlouhodobé stabilitě,“ řekl. „Situace na bojišti vytváří příležitost učinit tuto volbu - volbu ve prospěch rozhodných kroků k ukončení války nejpozději do roku 2025,“ dodal, aniž by upřesnil, kde konkrétně vidí tuto příležitost.
Ruské síly nyní kontrolují necelých 20 procent ukrajinského území a po vleklé patové situaci setrvale postupují vpřed. Kyjev se snaží získat větší podporu Západu v naději, že se mu podaří zvrátit průběh války, která si vyžádala desetitisíce životů. Intenzivně také lobbuje u západních mocností, aby Ukrajině umožnily provádět dálkové útoky na vojenské cíle hlouběji v Rusku.
„Plán vítězství“
Zelenského vyjádření přichází uprostřed velké nejistoty v souvislosti s americkými volbami 5. listopadu, po nichž by se Donald Trump mohl vrátit do Bílého domu. Trump tvrdí, že bude usilovat o rychlé ukončení války, což vyvolalo obavy stoupenců Kyjeva, že Ukrajina bude donucena ke zdrcujícím ústupkům.
Zelenskyj využil projev v Dubrovníku rovněž k propagaci svého „plánu vítězství“. Představil ho jako způsob, jak zajistit Ukrajině na pevnou půdu pod nohama pro případná jednání s Ruskem.
„První bod plánu se soustředí na to, zda bude překonán problém nedostatku geopolitické jistoty v Evropě. Má Ukrajina místo v NATO? Pokud ano, a bude to řádně potvrzeno, (ruský prezident Vladimir) Putin geopoliticky prohraje,“ řekl Zelenskyj.
Zelenskyj vyzval vrcholné politiky z 12 zemí jihovýchodní Evropy, aby investovali do ukrajinské zbrojní výroby. „Pomůže nám to teď, ale po této válce to zaručí sílu vašich vlastních arzenálů,“ řekl. Účastníky summitu rovněž vyzval, aby se zapojili do poválečné obnovy Ukrajiny.
Summit mezi Ukrajinou a zeměmi jihovýchodní Evropy byl třetím svého druhu po schůzce v srpnu 2022 v řeckých Aténách a letos v únoru v albánské Tiraně. Bezprostředně před dnešní schůzkou Zelenskyj podepsal s chorvatským premiérem Andrejem Plenkovičem dohodu o spolupráci a podpoře.
Tiskový mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov popřel otázku, zda se v blízké budoucnosti plánuje telefonický rozhovor mezi ruským a americkým prezidentem, píše ruskojazyčná služba BBC.
„Ne, zatím ne. Ale pokud to bude nutné, pokud to obě strany budou považovat za vhodné, mohlo by to být zorganizováno velmi rychle,“ cituje Peskova agentura TASS.
Ve středu na otevřeném zasedání Rady bezpečnosti, kterému předsedal Putin, vystoupilo několik vysokých představitelů a vyjádřilo své zmatení ohledně záměrů USA ohledně obnovení jaderných zkoušek, jak nedávno oznámil Donald Trump. Zdůraznili však, že se jedná o vážný problém ovlivňující bezpečnost Ruska. Putin si nařídil doplňující informace o plánech USA.
Americká herečka, modelka, filmová režisérka a velvyslankyně dobré vůle UNICEF Angelina Jolie navštívila město Cherson. O návštěvě informoval zdroj agentury Ukrinform. Bývalý člen chersonské městské rady Vitalij Bohdanov také zveřejnil fotografii s herečkou na webu Facebooku.
Polsko pracuje na dohodě o dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států na Slovensko a Ukrajinu. Dnes o tom informovala agentura Reuters s odvoláním na své zdroje. Reuters poznamenal, že ujednání dále prohloubí vazby Evropské unie na americké energetické zdroje.
Podle Reuters se očekává, že společné prohlášení o dovozu LNG zúčastněné strany oznámí později tento týden po jednání na transatlantické energetické konferenci. „Poté by následovaly diskuze o podmínkách dodávek na Slovensko,“ citovala agentura svůj zdroj.
Možný roční objem plynu, který by přes Polsko mohl proudit, činí čtyři až pět miliard kubických metrů. Zhruba tolik činí roční spotřeba Slovenska.
