Putin chce léky proti stárnutí? Údajně popohání vědce, kteří „zázrak" vyvíjejí
Ruský prezident Vladimir Putin podle zprávy britského deníku Daily Mail touží po dlouhověkosti. Vědci, kteří vyvíjejí léky proti stárnutí, údajně dostali podezřelé instrukce od ruského ministerstva zdravotnictví...
Ruský diktátor Vladimir Putin údajně nařídil ruským vědcům, aby pro něj a jeho okruh starších přátel vytvořili „zázračný lék proti stárnutí“, píše britský deník The Mirror. Bylo jim nařízeno, aby ohledně vývoje léků podaly detaily. Existuje podezření, že si Vladimir Putin a jeho kumpáni chtějí tímto způsobem prodloužit život.
Putin má již dlouho zájem zpomalit proces stárnutí, ale nyní se objevuje nový popud k tomu získat „aktivní dlouhověkost“.
Nezávislé ruské zpravodajství Meduza zjistilo, že ministr zdravotnictví napsal v červnu dopis, ve kterém požadoval informace o posledním vývoji léků proti stárnutí. Podle zprávy Meduzy byly přední lékařští výzkumníci šokováni.
„Největší šéf zadal úkol a úředníci se vrhli do realizace všemi možnými způsoby. Byli jsme požádáni, abychom urychleně poslali všechny naše informace o vývoji,“ popsal zdroj zpravodajství s tím, že odpovědi musely být ministerstvu odeslány velice rychle.
„Abych byl upřímný, je to poprvé v životě, co jsem se s něčím takovým setkal – obvykle jakémukoli národnímu projektu nebo federálnímu cílovému programu (FTP) předchází řada schůzek za účasti různých specialistů, je nějaká veřejná diskuze,“ pokračoval zdroj Meduzy.
Putin může vládnout až do 80 let
Ruský prezident má v současné době zákonnou pravomoc zůstat ve funkci až do roku 2036, v roce 2020 totiž bylo odhlasováno prodloužení, což znamená, že zůstane u moci až do svých 80 let.
Putin je rovněž proslulý kruhem stárnoucích přátel, jako je ministr zahraničí Sergej Lavrov (74), šéf bezpečnostní služby FSB Alexandr Bortnikov (72), hlavní poradce Nikolaj Patrušev (73), šéf špionáže SVR Sergej Naryškin (69) či předsedkyně horní komory parlamentu Valentina Matvijenková (75).
Spolek Skupina D spouští další kampaň s názvem Charlie One na obranné drony pro Ukrajinu. O jejím zahájení informoval čestný předseda spolku a náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v příspěvku na platformě X. Nový projekt má pořídit lovce dronů, takzvané interceptory. Spolek v minulosti realizoval projekt drony Nemesis, na který vybral více než 263 milionů korun.
„Projekt Charlie One přichází v situaci, kdy Rusko posílá na území Ukrajiny stovky útočných dronů každou noc a terorizuje tak téměř celé území. Přichází v situaci, kdy Ukrajina nutně potřebuje naši pomoc,“ řekl Řehka ve videu s tím, že každý dron sestřelený nad Ukrajinou je dronem, který nedoletí do Česka.
Lovec dronů je specializovaný obranný dron určený k likvidaci útočných dronů před dosažením jejich cílů v bezpečné vzdálenosti od obydlených oblastí. Startuje během několika minut, vyhledá vzdušnou hrozbu, sleduje svůj cíl a zničí ho přímo ve vzduchu. Spolek na webu uvádí, že z taktických důvodů nezveřejňuje detaily o výrobci ani přesné technické parametry. Cena jednoho obranného dronu je 60.000 korun, aktuálně je vybráno 137.500 korun.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
