Putin chce léky proti stárnutí? Údajně popohání vědce, kteří „zázrak" vyvíjejí
Ruský prezident Vladimir Putin podle zprávy britského deníku Daily Mail touží po dlouhověkosti. Vědci, kteří vyvíjejí léky proti stárnutí, údajně dostali podezřelé instrukce od ruského ministerstva zdravotnictví...
Ruský diktátor Vladimir Putin údajně nařídil ruským vědcům, aby pro něj a jeho okruh starších přátel vytvořili „zázračný lék proti stárnutí“, píše britský deník The Mirror. Bylo jim nařízeno, aby ohledně vývoje léků podaly detaily. Existuje podezření, že si Vladimir Putin a jeho kumpáni chtějí tímto způsobem prodloužit život.
Putin má již dlouho zájem zpomalit proces stárnutí, ale nyní se objevuje nový popud k tomu získat „aktivní dlouhověkost“.
Nezávislé ruské zpravodajství Meduza zjistilo, že ministr zdravotnictví napsal v červnu dopis, ve kterém požadoval informace o posledním vývoji léků proti stárnutí. Podle zprávy Meduzy byly přední lékařští výzkumníci šokováni.
„Největší šéf zadal úkol a úředníci se vrhli do realizace všemi možnými způsoby. Byli jsme požádáni, abychom urychleně poslali všechny naše informace o vývoji,“ popsal zdroj zpravodajství s tím, že odpovědi musely být ministerstvu odeslány velice rychle.
„Abych byl upřímný, je to poprvé v životě, co jsem se s něčím takovým setkal – obvykle jakémukoli národnímu projektu nebo federálnímu cílovému programu (FTP) předchází řada schůzek za účasti různých specialistů, je nějaká veřejná diskuze,“ pokračoval zdroj Meduzy.
Putin může vládnout až do 80 let
Ruský prezident má v současné době zákonnou pravomoc zůstat ve funkci až do roku 2036, v roce 2020 totiž bylo odhlasováno prodloužení, což znamená, že zůstane u moci až do svých 80 let.
Putin je rovněž proslulý kruhem stárnoucích přátel, jako je ministr zahraničí Sergej Lavrov (74), šéf bezpečnostní služby FSB Alexandr Bortnikov (72), hlavní poradce Nikolaj Patrušev (73), šéf špionáže SVR Sergej Naryškin (69) či předsedkyně horní komory parlamentu Valentina Matvijenková (75).
Evropské země na východním křídle NATO upravují protokoly pro krizové situace, aby byla jejich zdravotnická zařízení připravena na možnou válku s Ruskem. Vyplývá to z dnešního článku serveru Politico, jenž hovořil hlavně se zástupci Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistupují k řadě kroků: od patřičných cvičení, přes shromažďování traumatologických sad pro případ hromadných neštěstí či pořizování neprůstřelných vest a přileb pro zdravotníky až po přesouvání operačních sálů do podzemí.
„Není otázkou, zda (Rusko) zaútočí. Jde o to, kdy (tak učiní),“ prohlásil Ragnar Vaiknemets, zástupce ředitelky estonského zdravotnického úřadu, jenž dohlíží na připravenost této pobaltské země na různé krize - od pandemií po válku. „Máme špatné sousedy: Rusko a Bělorusko,“ řekl před časem náměstek litevské ministryně zdravotnictví Daniel Naumovas.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 navštívil Rakousko, kde jednal s prezidentem Alexanderem Van der Bellenem či kancléřem Christianem Stockerem. Zelenskyj se v Rakousku zdrží jen několik hodin, informovala agentura AFP.
Se Zelenským se kromě prezidenta a lidoveckého předsedy vlády setkal i sociálnědemokratický vicekancléř Andreas Babler, který chtěl nabídnout neutrální Rakousko jako místo možných mírových rozhovorů s Ruskem, píše agentura APA. První dvě kola takových jednání se odehrála v Istanbulu.
Rusko-americká schůzka k bilaterálním vztahům byla zrušena, stalo se tak z iniciativy Spojených států, uvedla dnes mluvčí ruské diplomacie. Moskva podle ní doufá, že pauza nepotrvá příliš dlouho. Plánované jednání se mělo týkat normalizace práce zastupitelských úřadů v druhé zemi.
„Další schůzka v rámci bilaterálních konzultací, věnovaná odstranění ‚dráždivých faktorů‘ s cílem normalizovat práci zastupitelských úřadů obou zemí, byla zrušena z iniciativy amerických vyjednavačů,“ řekla podle agentury TASS mluvčí Marija Zacharovová. Další podrobnosti neuvedla, píše agentura AFP.
