Putin chce léky proti stárnutí? Údajně popohání vědce, kteří „zázrak" vyvíjejí
Ruský prezident Vladimir Putin podle zprávy britského deníku Daily Mail touží po dlouhověkosti. Vědci, kteří vyvíjejí léky proti stárnutí, údajně dostali podezřelé instrukce od ruského ministerstva zdravotnictví...
Ruský diktátor Vladimir Putin údajně nařídil ruským vědcům, aby pro něj a jeho okruh starších přátel vytvořili „zázračný lék proti stárnutí“, píše britský deník The Mirror. Bylo jim nařízeno, aby ohledně vývoje léků podaly detaily. Existuje podezření, že si Vladimir Putin a jeho kumpáni chtějí tímto způsobem prodloužit život.
Putin má již dlouho zájem zpomalit proces stárnutí, ale nyní se objevuje nový popud k tomu získat „aktivní dlouhověkost“.
Nezávislé ruské zpravodajství Meduza zjistilo, že ministr zdravotnictví napsal v červnu dopis, ve kterém požadoval informace o posledním vývoji léků proti stárnutí. Podle zprávy Meduzy byly přední lékařští výzkumníci šokováni.
„Největší šéf zadal úkol a úředníci se vrhli do realizace všemi možnými způsoby. Byli jsme požádáni, abychom urychleně poslali všechny naše informace o vývoji,“ popsal zdroj zpravodajství s tím, že odpovědi musely být ministerstvu odeslány velice rychle.
„Abych byl upřímný, je to poprvé v životě, co jsem se s něčím takovým setkal – obvykle jakémukoli národnímu projektu nebo federálnímu cílovému programu (FTP) předchází řada schůzek za účasti různých specialistů, je nějaká veřejná diskuze,“ pokračoval zdroj Meduzy.
Putin může vládnout až do 80 let
Ruský prezident má v současné době zákonnou pravomoc zůstat ve funkci až do roku 2036, v roce 2020 totiž bylo odhlasováno prodloužení, což znamená, že zůstane u moci až do svých 80 let.
Putin je rovněž proslulý kruhem stárnoucích přátel, jako je ministr zahraničí Sergej Lavrov (74), šéf bezpečnostní služby FSB Alexandr Bortnikov (72), hlavní poradce Nikolaj Patrušev (73), šéf špionáže SVR Sergej Naryškin (69) či předsedkyně horní komory parlamentu Valentina Matvijenková (75).
„Naším úkolem je udělat vše, co je v našich silách, abychom podpořili oběť a ne odměňovali agresora,“ uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová na závěrečné tiskové konferenci po zasedání Rady EU. O situaci v Ruskem napadené zemi ministři členských zemí jednali i společně s ukrajinským ministrem obrany Denysem Šmyhalem a zástupkyní generálního tajemníka NATO Radmilou Šekerinskou.
„Cílem je dosáhnout spravedlivého a trvalého míru, nikoli dohody, která položí základy pro další válku,“ dodala Kallasová s tím, že další finanční pomoc pro Ukrajinu je v tomto případě klíčová.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se sešel se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem v Paříži. „Oba lídři budou diskutovat o situaci a podmínkách pro spravedlivý a trvalý mír, a to na základě ženevských rozhovorů a amerického plánu a v úzké spolupráci s našimi evropskými partnery. Zhodnotí také práci vykonanou na bezpečnostních zárukách v rámci koalice ochotných,“ avizoval předem Elysejský palác podle agentury AFP.
Prezidenty doprovodily i jejich první dámy Olena Zelenská a Brigitte Macronová.
Bělorusko dnes předalo litevské ambasádě protest kvůli nedělnímu incidentu, kdy dron z Litvy přeletěl přes běloruské hranice a zřítil se poblíž Grodna na západě země. Běloruské ministerstvo zahraničí označilo narušení svého vzdušného prostoru za litevskou provokaci.
„Analýza trosek, videonahrávky a navigačních údajů ukázala, že trasa bezpilotního letounu západoevropské výroby počítala s přeletem nad územím Běloruska a Polska a návratem do místa vzletu v Litvě. Pokládáme toto počínání za úmyslnou provokaci, a to nejen vůči Bělorusku, ale i Polsku,“ uvedla běloruská diplomacie v prohlášení, ze kterého citoval TASS.
