Ukrajinské děti bojující s rakovinou: Po ruském úderu na nemocnici je jejich léčba v ohrožení
Poté, co ruská raketa tento týden zasáhla největší ukrajinskou dětskou nemocnici, má Národní onkologický ústav v Kyjevě více práce než obvykle. Úder si vyžádal evakuaci desítek malých pacientů, kteří bojují s rakovinou. Nejmasivnější ruské bombardování ukrajinské metropole za poslední čtyři měsíce silně poškodilo dětskou nemocnici Ochmatdyt, vyděsilo rodiny a vážně zasáhlo jejich děti, které bojují s život ohrožujícími nemocemi. Teď některé rodiny řeší dilema, kde v léčbě dětí pokračovat, píše agentura AP.
Jen několik minut předtím, než ruská raketa dopadla do objektu kyjevské dětské nemocnice, čekal čtyřletý Dima Doroncov na onkologickém oddělení se svou matkou Viktorií Zavolokovou na poslední chemoterapii.
Většinu života strávil v nemocnicích. Po téměř dvou letech léčby rakoviny břicha pro něj nemocnice Ochmatdyt byla již domovem. Většina z dalších asi patnácti dětí kolem něj už byla napojena na dávkovače léků. V tu chvíli se ozval první, vzdálený výbuch, sdělila Zavoloková deníku Kyiv Independent. Poté podle ní uslyšeli bližší ránu, která spustila alarmy nedalekých aut.
Dima a další pacienti, kteří byli schopni chůze, se s ošetřovateli přesouvali na chodby a následně do krytu. „Všechno se otřáslo. Děti začaly křičet. Některé začaly plakat. Okna se rozletěla. Byla tam tma, dusno, všude byl prach,“ uvedla Zavoloková.
Nejděsivější však pro ni ale byla krev, kterou viděla na podlaze, když sešli dolů. „Bylo vidět, že tam někdo chodil zakrvácený, a kroky lidí tu krev rozmazaly,“ řekla. „Není jasné, kdy bude Ochmatdyt obnoven,“ dodala.
Oksana Halaková se o diagnóze svého dvouletého syna Dmytra dozvěděla teprve na začátku června. Zjistila tehdy, že trpí akutní lymfoblastickou leukémií. Okamžitě se rozhodla, že ho nechá léčit v Ochmatdytu. „Protože je to jedna z nejlepších nemocnic v Evropě.“
Když se Kyjevem rozezněly sirény, byli s Dmytrem v nemocnici. Nemohli běžet do úkrytu, protože chlapeček byl zrovna na infuzích. „Je životně důležité tyto infuze nepřerušovat,“ řekla Halaková. Po prvních explozích jim sestry pomohly se přemístit do místnosti bez oken, která byla bezpečnější. „Ucítili jsme silnou tlakovou vlnu. Cítili jsme, jak se místnost otřásá. A zhasla světla. Pochopili jsme, že to bylo poblíž, ale nemysleli jsme si, že to bylo v Ochmatdytu,“ popsala.
Krátce poté je evakuovali do Národního onkologického ústavu a Dmytro je nyní jedním z 31 pacientů, kteří se uprostřed těžkého boje s rakovinou musí přizpůsobit nové nemocnici. S jejich příchodem se tam počet dětí léčených s rakovinou zdvojnásobil.
Dmytrovi a ostatním pacientům byla nabídnuta evakuace do zahraničních nemocnic a Halaková by si přála, aby se syn dále léčil v Německu. „Chápeme, že v naší situaci se nám nemůže dostat pomoci, kterou bychom potřebovali, a jsme nuceni požádat o evakuaci do zahraničí,“ řekla.
Podobně přeplněné jsou po uzavření Ochmatdytu, kde se v době útoku léčily stovky dětí, i další nemocnice ve městě, které přijaly k léčbě malé pacienty. „Zničený Ochmatdyt je bolest pro celý národ,“ řekla generální ředitelka Národního onkologického ústavu Olena Jefimenková.
Téměř ihned po útoku se na sociálních sítích začaly objevovat vzkazy s cílem vybrat peníze na obnovu nemocnice. Mnoho rodičů, jejichž děti se v ní léčily, psalo vděčné zprávy, že jejich děti přežily navzdory těžkým diagnózám díky péči nemocnice. Během pouhých tří dnů vybrali Ukrajinci a soukromé firmy prostřednictvím národní sbírkové platformy United24 přes 7,3 milionu dolarů (přes 170 milionů korun).
Práce na obnově nemocnice už začaly. Lékaři z Ochmatdytu ošetřují své malé evakuované pacienty a zároveň pracují na tom, aby byla dětská nemocnice znovu otevřena. Ale i navzdory prostředkům a odhodlání to může trvat měsíce.
Julija Vasylenková se už rozhodla, že její jedenáctiletý syn Denys se bude léčit s rakovinou nadále v Kyjevě. Chlapec, jenž má mnohočetné nádory míchy, měl v den útoku začít s chemoterapií. Úder jeho léčbu odložil na neurčito a Denys musí podle jeho matky podstoupit další vyšetření a testy.
Denys byl během útoku hodně vyděšený, popsala Vasylenková, zatímco syna vozila po Národním onkologickém ústavu na invalidním vozíku. „Poslední dny (nám) připadaly jako věčnost,“ řekla žena, která se spolu se synem teprve teď vzpamatovává ze stresu.
„Kdybychom někam jeli, museli bychom s naší diagnózou absolvovat všechna vyšetření znovu od začátku,“ řekla a dodala, že to může trvat tři až čtyři měsíce. „A my nevíme, jestli máme tolik času,“ podotkla.
Nedávné narušení vzdušného prostoru Ruskem v Polsku a Rumunsku je drsnou připomínkou toho, že členské státy EU musí zrychlit a prohloubit pokrok směrem ke společné obranné připravenosti Evropy do roku 2030. V dopise, kterým předsedy šéfů a vlád zemí EU pozval na říjnový summit, to napsal předseda Evropské rady António Costa. Prezidenti a premiéři budou kromě obrany a bezpečnosti řešit rovněž posílení podpory Ukrajině.
Jednodenní tzv. neformální summit pořádá Dánsko, které nyní předsedá Radě EU, a koná se 1. října v Kodani. Česko na něm bude zastupovat premiér Petr Fiala.
„Na předchozích jednáních jsme se shodli, že Evropa musí v oblasti obrany dělat více a že musíme dělat více společně,“ napsal Costa. „Směr je jasný, budujeme Evropu, která je schopná účinně, samostatně a společně reagovat na současné i budoucí hrozby,“ dodal s tím, že ambice zvýšit obrannou připravenost EU do roku 2030 tento závazek ztělesňuje.
Na západě Ukrajiny se koná druhý ročník festivalu České sny ve Lvově, který je věnovaný kulturní spolupráci a vystupují na něm čeští i ukrajinští umělci. Čtyřdenní kulturní přehlídka začala ve čtvrtek ve Lvovské opeře, zahájení se zúčastnil český generální konzul Jiří Borcel nebo vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný, uvedla lvovská regionální rada na svém webu. Festival odstartoval slavnostním koncertem violoncellisty Václava Petra a klavíristy Davida Marečka.
„Plnohodnotná invaze Ruské federace na Ukrajinu ukázala, kdo je opravdový přítel. Český lid, úřady a diplomaté nás od roku 2022 aktivně podporují a pomáhají nám ve vojenské i humanitární oblasti. Za to vám mnohokrát děkujeme,“ uvedl předseda lvovské oblastní rady Jaroslav Hasjak.
Gubernátor Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou Vjačeslav Gladkov informoval, že při ukrajinských dronových útocích utrpěli zranění dva lidé na dvou různých místech. Jedním ze zraněných je voják.
