Ruské děti pojedou na letní tábor do Severní Koreje. Budou leštit sochy diktátorů?
Po návštěvě ruského prezidenta Vladimira Putina v Severní Koreji a setkání s vůdcem Kim Čong-unem údajně dojde k dalšímu posílení vzájemných vztahů. Tentokrát by měly ruské děti odjet na letní tábor do severokorejského Songdowonu a leštit sochy zemřelých diktátorů, píše britský deník Daily Mail.
Vladimir Putin údajně pošle ruské děti do letního tábora v Severní Koreji, kde se od nich bude očekávat, že budou leštit sochy vůdců a podstoupí cvičení.
Plány oznámil Grigory Gurov, šéf Putinova mládežnického Hnutí prvních, navzdory námitkám ruských rodičů, kteří se obávají o svoje děti, uvádí britský deník The Daily Telegraph. Nicméně Gurov trval na svém, když prohlásil, že jsou tam „dobré podmínky“.
Děti údajně navštíví mezinárodní dětský tábor Songdowon na východním pobřeží země. To je poslední náznak toho, že vztahy mezi Putinem a Kim Čong-unem vzkvétají po červnové návštěvě ruských představitelů v Severní Koreji.
Budíček v 6:30
V Songdowonu budou děti muset vstávat v 6:30 a začít svůj den čištěním soch Kim Čong-unova otce a dědečka, dřívějších severokorejských diktátorů.
O své návštěvě tábora v roce 2015 napsal Artem Samsonov, bývalý funkcionář komunistické strany, který byl v roce 2022 odsouzen za týrání dítěte.
Samsonov zveřejnil fotografie ruských dětí, které sochu leštily. Odhalil, že děti se musí účastnit vynuceného cvičení, dalších úklidových prací a také státem schválených lekcí, i když mohou jít i na diskotéku.
Mnoho rodičů dětí vyjádřilo obavy z toho, že by své děti poslali do Severní Koreje, byť jen na letní tábor.
Jeden rodič na sociálních sítích vtipkoval, že jediným útěkem jejich dítěte bude „procházka džunglí do Jižní Koreje“. Jiná uživatelka se naopak pokusila rodiče uklidnit a napsala, že kemp byl „v pořádku“ a nabízel bazény a aquaparky, když tam byla v roce 2017.
Dokonce severokorejský letní tábor srovnala s dětským táborem na poloostrově Krym Artěkem: „Jen s jinou kulturou a úplně bez internetu.“
Ministři obrany Evropské unie se shodli, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu musí být důvěryhodné a odolné, uvedla po skončení neformálního jednání šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Většina také podpořila možné rozšíření vojenské mise EU na Ukrajinu v případě uzavření příměří. Česko na schůzce podle ministryně obrany Jany Černochové prezentovalo úspěchy české muniční iniciativy na podporu Kyjeva. Kromě ruské agrese debatovali ministři také o obranné připravenosti Evropské unie. V prvním bodě jednání o vojenské podpoře Ukrajiny se k unijním ministrům prostřednictvím videokonference připojil jejich ukrajinský protějšek Denys Šmyhal. „Vítám, že existuje široká podpora pro rozšíření mandátu vojenské mise EU, aby po uzavření příměří poskytovala výcvik a poradenství na území Ukrajiny,“ uvedla Kallasová po jednání. Na Ukrajinu by se ale vojenská mise mohla rozšířit pouze s jednomyslným souhlasem všech 27 členských států EU, informovala agentura Reuters. Německo zahájilo komerční provoz už druhého terminálu na zkapalněný zemní plyn ve Wilhelmshavenu na severozápadě země. Plovoucí jednotky na opětovné zplynování LNG fungují v Brunsbüttelu, Stade a na dvou místech ve Wilhelmshavenu. S budováním terminálů na LNG začalo Německo v roce 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Díky terminálům se země dokázala zbavit závislosti na plynu z Ruska. Druhý terminál v přístavu Wilhelmshaven zahájil dnes komerční provoz po několikaměsíčním zkušebním chodu. „Pravidelný provoz terminálu Wilhelmshaven 2 s plovoucí skladovací jednotkou a jednotkou na zpětné zplynování ‚Excelsior' může nyní přispět k zajištění dodávek a naplnění zásobníků plynu před příští topnou sezonou,“ uvedl generální ředitel společnosti DET Peter Röttgen. „Mám radost, že o zapojení do SAFE požádalo 19 států včetně Lotyšska. Investujeme společně, investujeme více a investujeme evropsky,“ prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Komise podle ní obdržela žádosti o financování na celých 150 miliard eur (3,7 bilionu korun) dostupných pro program SAFE, který umožní půjčky na vojenské vybavení. Mezi žadateli je i Česko. Evropská unie se podle von der Leyenové snaží posilovat ukrajinskou obranu, zároveň ale musí převzít odpovědnost i za vlastní bezpečnost a obranu.
