Orbán se v Kyjevě snažil se Zelenským překonat neshody. Politici kývli na budoucí dohodu
Maďarský premiér Viktor Orbán dnes v Kyjevě vyzval k uzavření příměří, které by mohlo urychlit zahájení mírových rozhovorů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle médií trval na tom, že Ukrajina a celá Evropa potřebují spravedlivý a trvalý mír, a naléhal na pokračování vojenské pomoci umožňující Ukrajině třetím rokem se bránit ruské agresi. Orbán, známý blízkými vztahy s Moskvou, dnes do Kyjeva přicestoval poprvé od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022.
Návštěva se koná den poté, co se Maďarsko ujalo půlročního předsednictví v Radě Evropské unie. To sice dává Budapešti jen malou reálnou moc, umožňuje jí ale ovlivňovat unijní agendu. Maďarsko bylo poslední dobou terčem kritiky kvůli blokování, zpožďování či rozmělňování téměř veškeré pomoci určené Ukrajině, na které se ostatní členské státy shodly.
Orbán viní Kyjev z diskriminace maďarské menšiny v Zakarpatí a i tímto tvrzením ospravedlňuje své odmítnutí poskytnout Ukrajině zbraně nebo povolit jejich převoz přes společnou hranici.
Podle deníku Ukrajinska pravda maďarský premiér po příjezdu do ukrajinského hlavního města nejprve zamířil na maďarské velvyslanectví. Setkání se Zelenským a dalšími ukrajinskými činiteli se uskutečnilo poté.
Tématem mírové rozhovory
Zelenskyj označil dnešní jednání s Orbánem za možný základ pro příští dohodu s Maďarskem. Ochotu uzavřít dohodu vyjádřil také Orbán.
Premiér uvedl, že Maďarsko oceňuje Zelenského mírové iniciativy a že hostitele požádal, aby zvážil uzavření příměří, které by mohlo urychlit zahájení mírových rozhovorů, napsala agentura Reuters. Orbán podle ní také prohlásil, že se obě země snaží překonat dřívější neshody a že se zaměřují na budoucnost.
Orbánova návštěva přichází v době, kdy se maďarský premiér snaží získat členy do nové aliance evropských nacionalistických stran Patrioti pro Evropu, která by se podle jeho představ měla stát největší pravicovou frakcí v Evropském parlamentu, připomněla agentura AP. Skupina, jejímž spoluzakladatelem je i české hnutí ANO, čelí kritice, že sdružuje strany vstřícné vůči Rusku.
„Viktor Orbán hned druhý den předsednictví EU vyrazil na Ukrajinu. Tím dokazuje, že je především proevropský politik, protože zájmem Evropy je zastavit zabíjení a ukončit válku,“ napsal dnes v reakci šéf ANO Andrej Babiš.
Cílem maďarského předsednictví je řešit problémy, kterým čelí EU, a proto první cesta vede do Kyjeva, napsal Orbán na facebooku.
Putinův mluvčí Dmitrij Peskov význam Orbánovy návštěvy podle AP zlehčoval slovy, že Maďarsko si musí plnit své povinnosti předsedající země, a dodal, že Moskva nemá ohledně výsledku návštěvy žádná přehnaná očekávání.
Od ruského vpádu na ukrajinské území v únoru 2022 Orbán Ukrajinu ještě nenavštívil. Zároveň patří k několika málo západním lídrům, kteří se od invaze setkali s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle listu Ukrajinska pravda byl Orbán v Kyjevě naposledy v roce 2012, tehdy jednal s proruským exprezidentem Viktorem Janukovyčem.
Se Zelenským hovořil Orbán před několika dny na summitu EU v Bruselu. Ukrajinský prezident na vrcholné schůzce vyzval lídry všech zemí EU, aby dále zvýšili vojenskou pomoc Ukrajině, která se brání ruské agresi.
Více než polovina spojeneckých zemí oznámila, že se chce zapojit do iniciativy označované jako PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, za které platí země Severoatlantické aliance. Na tiskové konferenci v Bruselu to prohlásil generální tajemník NATO Mark Rutte.
Mise PURL začala fungovat v srpnu a kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na konci září uvedla, že šest zemí NATO zaplatilo celkem čtyři balíky s americkým vojenským vybavením v celkové výši přes dvě miliardy dolarů (přes 41 miliard korun). První země, které se do iniciativy zapojily, byly Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanada.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zavedl v jihoukrajinské Oděse vojenskou správu a do jejího čela jmenoval dosavadního šéfa Dněpropetrovské oblasti Serhije Lysaka. Upozornila na to dnes ukrajinská média s odvoláním na prezidentské dekrety. Hlava státu o den dříve oznámila plán vytvoření městské vojenské správy v Oděse a podle médií zbavila občanství starostu přístavního města Hennadije Truchanova.
Od začátku války věnovalo Česko Ukrajině vojenskou pomoc za 17,4 miliardy korun. V částce je zahrnutý nepotřebný materiál ze skladů, nákup či výcvik vojáků. Naopak 25 miliard korun získalo Česko nazpět, například z financování Evropské unie či na technice ze Spojených států a Německa. Po jednání vlády to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS).
ČR podle premiéra od roku 2022 do konce září dodala Ukrajině prostřednictvím všech finančních mechanismů včetně muniční iniciativy, bilaterální spolupráce či za peníze Ukrajiny přes 3,7 milionu kusů velkorážové munice. „Letos jsme už dodali 1,3 milionu kusů velkorážových nábojů. Očekáváme, že se nám do konce roku podaří naplnit ten příslib 1,8 milionu kusů munice,“ řekl Fiala. Českou muniční iniciativu kritizují zástupci stran a hnutí rodící se nové vládní koalice ANO, SPD a Motoristů.
