Odplata EU za pakt s Ruskem: Zakázala Bělorusku další dovoz. A růst napětí na hranicích
Evropská unie dnes rozšířila sankce proti běloruské ekonomice v reakci na podíl Minsku na ruské agresi proti Ukrajině. Podle komuniké Rady EU nová omezení zahrnují i zákaz dovážet z Běloruska zlato, diamanty, helium, uhlí a ropu. Ukrajinský server Pravda dnes také zmínil, že na hranicích s Běloruskem a Ukrajinou roste napětí.
Kromě toho unie zakázala na svém území přepravu nákladů na přívěsech a návěsech zaregistrovaných v Bělorusku a zavedla dodatečná opatření ke kontrole vývozu citlivého zboží a technologií, zbraní a munice. Unie rovněž zakázala poskytovat účetní, inženýrské, konzultační a právní služby běloruským státním orgánům a společnostem spojeným s režimem.
Nová omezení mají postihnout průmysl, obchod, služby, dopravu a se zřetelem na propojení ruské a běloruské ekonomiky zabránit obcházení stávajících sankcí, dříve vyhlášených proti Rusku a vztahujících se nově i na Bělorusko.
Bělorusko se do agrese Ruska proti Ukrajině nezapojilo přímo svými vojsky, ale poskytlo Rusku území a letecké základny jak nástupiště k útoku na sousední zemi.
Sankce EU a USA proti Bělorusku motivované situací na Ukrajině následovaly po sankcích uvalených Západem na Minsk poté, co Lukašenko rozdrtil masové protesty domácí opozice. Tyto protesty vyvolalo rozhodnutí úřadů vyhlásit Lukašenka vítězem prezidentských voleb v srpnu 2020. Opozice a Západ výsledky hlasování považují za zmanipulované. Běloruské pořádkové síly tehdy zatkly více než 35 000 lidí a tisíce z nich byly ve vazbě zbity. Úřady také nechaly zavřít desítky nezávislých médií a spolků na ochranu lidských práv.
Minsk je nejbližším spojencem Moskvy a Rusko loni ohlásilo umístění taktických jaderných zbraní v Bělorusku.
Na hranicích roste napětí
Podle ukrajinského serveru Pravda navíc roste na hranicích s Běloruskem znatelně napětí a Ukrajina zde posiluje obranu. Uvádí to s odkazem na zástupce velitele sil pro speciální operace Běloruska Vadima Lukaševiče.
„Koalice západních zemí rozpoutala v blízkosti našeho území vyhrocený konflikt. Z jejich strany jsou činěny pokusy zatáhnout naši zemi do války. V těchto obtížných podmínkách naše země dělá vše pro zachování míru na běloruské zemi. Máme informace, že Ukrajina přesouvá vojska a další vybavení včetně zbraní k našim hranicím. Zejména americká bojová vozidla,“ uvádí Lukaševič. Ukrajinští pohraničáři nicméně zdůrazňují, že jen chrání své území a nejsou agresorem ani se nesnaží o provokaci.
Běloruská strana zmínila pobouření nad tím, že ukrajinská strana sleduje elektronicky situaci na hranicích, odkud na Ukrajinu vstoupily 24. února 2022 tanky a pěchota.
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme zítra ráno, dobrou noc.
Evropské země na východním křídle NATO upravují protokoly pro krizové situace, aby byla jejich zdravotnická zařízení připravena na možnou válku s Ruskem. Vyplývá to z dnešního článku serveru Politico, jenž hovořil hlavně se zástupci Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistupují k řadě kroků: od patřičných cvičení, přes shromažďování traumatologických sad pro případ hromadných neštěstí či pořizování neprůstřelných vest a přileb pro zdravotníky až po přesouvání operačních sálů do podzemí.
„Není otázkou, zda (Rusko) zaútočí. Jde o to, kdy (tak učiní),“ prohlásil Ragnar Vaiknemets, zástupce ředitelky estonského zdravotnického úřadu, jenž dohlíží na připravenost této pobaltské země na různé krize - od pandemií po válku. „Máme špatné sousedy: Rusko a Bělorusko,“ řekl před časem náměstek litevské ministryně zdravotnictví Daniel Naumovas.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 navštívil Rakousko, kde jednal s prezidentem Alexanderem Van der Bellenem či kancléřem Christianem Stockerem. Zelenskyj se v Rakousku zdrží jen několik hodin, informovala agentura AFP.
Se Zelenským se kromě prezidenta a lidoveckého předsedy vlády setkal i sociálnědemokratický vicekancléř Andreas Babler, který chtěl nabídnout neutrální Rakousko jako místo možných mírových rozhovorů s Ruskem, píše agentura APA. První dvě kola takových jednání se odehrála v Istanbulu.
