Česko jako agresivní země vůči Bělorusku? Minsk utne dovoz zboží za „nepřátelské chování“
Minsk dnes označil Česko, Polsko a pobaltské státy za nejagresivnější země vůči Bělorusku, obvinil je ze snahy stát se vůdci toho, co označil za západní protiběloruskou agendu. Běloruské ministerstvo zahraničí to uvedlo ve svém prohlášení, kde zmiňuje úterní rozšíření seznamu zboží, které zakazuje Bělorusko dovážet z těchto pěti zemí a prodávat ho na svém území.
Minsk obviňuje pětici členských zemí Evropské unie z vymýšlení omezení zaměřených proti Bělorusku. „Nejde jen o ekonomická opatření,“ uvedla diplomacie v Minsku, která jmenovala mimo jiné omezení volného pohybu osob a zboží nebo to, co nazvala „přípravou bojovníků a silových scénářů protiústavního převratu“ v zemi. Podrobnosti k jednotlivým obviněním neposkytla.
„Všechny tyto bakchanálie se odehrávají s tichým souhlasem většiny členských zemí EU, jejichž zástupci prostě podepisují další protiběloruské demarše připravené 'uznávanými odborníky na Bělorusko' z Vilniusu a Varšavy, k nimž se přidali 'experti' z Rigy, Prahy a Tallinnu,“ pokračuje běloruské ministerstvo zahraničí, které označuje veškeré sankce uvalené na Minsk za marné.
EU uvalila a postupně rozšířila sankce na režim autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka kvůli porušování lidských práv a potlačování opozice v zemi a také kvůli jeho podpoře ruské vojenské agrese vůči sousední Ukrajině. Do ní se Minsk přímo nezapojil, ale poskytl běloruské území ruským vojskům k útoku na Ukrajinu. Před tím režim tvrdě potlačil protesty, které vypukly po prezidentských volbách v létě 2020, jejichž vítězem úřady opět vyhlásily Lukašenka, což opozice i Západ odmítly uznat.
Bělorusko: nepřátelské akce a agrese
„Běloruská vláda 21. května přijala rozhodnutí zavést vynucená odvetná opatření proti systematickým nepřátelským akcím Evropské unie a řady nejagresivnějších zemí EU vůči Běloruské republice,“ uvedlo dnes běloruské ministerstvo zahraničí a dodalo, že tento krok se týká dovozu některého zboží - jako jsou například nápoje, kosmetika, textil nebo obuv - z Lotyšska, Litvy, Polska, Česka a Estonska.
O rozhodnutí běloruské vlády informovala už v úterý ruská agentura TASS s odvoláním na tiskovou službu běloruské vlády. Opatření je podle ní myšleno „jako reakce na rozhodnutí Lotyšska zakázat dovoz některých potravinářských výrobků z Běloruska a také rozhodnutí Litvy zakázat na jeden rok dovoz zemědělských produktů a krmiv z Běloruska“. Kromě toho podle ní reaguje na připravované rozhodnutí EU o vyšších clech na dovoz běloruských zemědělských produktů.
Evropská komise (EK) před časem navrhla zvýšení cel na obiloviny, olejnatá semena a další odvozené produkty z Ruska a Běloruska, včetně pšenice, kukuřice a slunečnicového šrotu. ČR společně s Polskem a třemi pobaltskými státy prosazovala zavedení podobných opatření. Ministři zemědělství těchto pěti zemí vyzvali Evropskou komisi k omezení dovozu obilí z Ruska a Běloruska v dopise, kde uvedli, že Rusko ze zisků z vývozu obilí financuje pokračující válku na Ukrajině.
„V době studené války Spojené státy a jejich spojenci v mnohém překonaly Sovětský svaz. Dnes, tváří v tvář NATO a EU, nemá Rusko šanci. Musíme však zůstat jednotní,“ řekla na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.
Rusko podle ní v loňském roce utratilo na zbrojní výdaje více než celá Evropská unie, utrácí na armádu více než na zdravotnictví, vzdělávání či sociální služby. „Připravuje se na dlouhotrvající agresi. Neutrácíte tolik na vojenské vybavení, kdybyste ho nechtěli používat,“ dodala v debatě věnované nadcházejícímu summitu NATO, který se bude konat 24. a 25. června v Haagu.
Slovenská policie na pokyn úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) provedla razie patrně v souvislosti s darováním vojenského materiálu bránící se Ukrajině. Podle slovenských médií kriminalisté zadrželi bývalého šéfa jedné ze slovenských zbrojovek a chtěli zadržet také exministra obrany Jaroslava Nadě, který je ale na dovolené v Kanadě.
Podle portálu Aktuality.sk se EPPO zabývá slovenským nákupem a následným darováním munice na Ukrajinu, která se od února 2022 brání ruské vojenské invazi. Slovensku část jeho vojenské pomoci věnované sousední zemi proplatila EU.
„Čekal jsem takovéto divadýlko už několik měsíců. Potřebují překrývat svou neschopnost, ožebračování občanů a zlodějiny, tak hledají témata,“ komentoval Naď policejní akci. Dodal, že do vlasti se vrátí v závěru června a bude vyšetřovatelům k dispozici.
Počet obětí ruského útoku na Kyjev z noci na úterý vzrostl na 26, píše Ukrajinska pravda poté, co záchranáři z trosek vyprostili další mrtvá těla.
