Putin je pro obnovení mírových rozhovorů, ale bez Zelenského. Není pro něj legitimní prezident
Je potřeba obnovit mírové rozhovory, prohlásil dnes v Minsku ruský prezident Vladimir Putin. Jednání ale podle něj musí být vedena s legitimním vedením Ukrajiny, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však prý podle názoru Moskvy už legitimitu nemá. Putin to podle agentury Reuters řekl na tiskové konferenci po rozhovorech se spojeneckým běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem.
Slovy o legitimitě Zelenského narážel Putin už poněkolikáté na to, že mandát ukrajinského prezidenta by za normálních okolností vypršel tento měsíc, ale kvůli stannému právu vyhlášenému na začátku války se teď v napadené zemi nové volby hlavy státu neuskuteční.
Putin, kvůli jehož setrvání ve funkci se měnila ruská ústava, dnes také znovu vyjádřil přesvědčení, že mírové rozhovory musí odrážet aktuální realitu na bojišti. Putin dnes dále řekl, že Rusko pravidelně pořádá jaderná cvičení a to nynější není eskalací. Jediným rozdílem proti těm běžným podle něj je, že se cvičení tentokrát účastní i Bělorusko.
S Lukašenkem se pak shodli na dalším posílení spolupráce v oblasti průmyslu a technologie tváří v tvář západním sankcím proti oběma zemím.
Zastavení bojů? Jenom se zachováním hranic na frontové linii
Putin je připraven zastavit boje na Ukrajině, pokud součástí příměří bude podmínka zachování hranic Ruska a Ukrajiny podle současné frontové linie. Agentuře Reuters to sdělily čtyři ruské zdroje, podle kterých je šéf Kremlu zároveň připraven bojovat dál, pokud s takovým návrhem Kyjev a jeho západní spojenci nebudou souhlasit. Kyjev ruské tvrzení vnímá jako snahu narušit mírový summit, který se uskuteční ve Švýcarsku.
„Putin se zoufale snaží zmařit mírový summit ve Švýcarsku, který se uskuteční 15. a 16. června,“ uvedl na X ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
Ukrajina opakovaně uvádí, že přímo s Putinem vyjednávat nebude, a že její podmínkou pro příměří je obnova Ukrajiny v původních hranicích z roku 1991, tedy včetně Ruskem anektovaného Krymského poloostrova. Stovky kilometrů dlouhá frontová linie nyní protíná Ukrajinu od ústí Dněpru do Černého moře na jihu po část řeky Oskil na severovýchodě, u hranic s Ruskem. Jde zhruba o 18 procent ukrajinského území.
Ruský prezident si svému nejbližšímu okolí stěžoval na neochotu svého ukrajinského protějšku Volodymyra Zelenského jednat a na to, co označuje za pokusy Západu brzdit možná vyjednávání. Uvedly to tři ze čtyř nejmenovaných zdrojů Reuters, které jsou s diskuzemi v Putinově nejbližším kruhu obeznámeny.
Zelenskyj opakovaně prohlásil, že mír za Putinových podmínek nepřipadá v úvahu. Slíbil, že znovu získá ztracená území, včetně Krymu, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo už v roce 2014. V roce 2022 podepsal Zelenskyj dekret, který formálně prohlásil jakékoli rozhovory s Putinem za nemožné.
Putinovi se rovněž nedá věřit, že případnou mírovou dohodu dodrží, domnívá se Kyjev. Poukazuje přitom na fakt, že ruský prezident opakovaně před vpádem na Ukrajinu popíral, že by chtěl vést válku. Moskva dodnes o rozsáhlém konfliktu tvrdí, že se jedná o „speciální vojenskou operaci“.
Jeden ze zdrojů oslovených Reuters se domnívá, že dohoda mezi Moskvou a Kyjevem nenastane, dokud bude na Ukrajině u moci Zelenskyj - ledaže by ho Rusko obešlo a uzavřelo dohodu s Washingtonem. Americký ministr zahraničí Antony Blinken však minulý týden v Kyjevě novinářům řekl, že nevěří, že by Putin měl zájem vážně jednat.
„Kreml dosud neprojevil žádný smysluplný zájem o ukončení války, spíše naopak,“ dodal na otázku Reuters mluvčí americké diplomacie.
Rusko i Ukrajina rovněž uvedly, že se obávají, že druhá strana využije jakéhokoliv příměří k opětovnému zbrojení.
„Putin může bojovat tak dlouho, jak jen to bude potřeba, Putin je ale také připraven na příměří - nechat konflikt zamrznout,“ uvedl jeden ze zdrojů - vysoce postavený Putinův spolupracovník blízký kremelským rozhovorům na nejvyšší úrovni.
Putin, který byl v březnových prezidentských volbách popáté zvolen do čela země, by podle anonymních zdrojů nejraději válku ukončil. Dva z nich na základě rozhovorů mezi nejvyššími představiteli v Kremlu uvedly, že se Putin domnívá, že současné zisky ruské armády jsou dostatečné na to, aby je ruská veřejnost vnímala jako vítězství.
Putin svým rozkazem vyslat ruské vojáky na Ukrajinu 24. února 2022 rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od druhé světové války. Konflikt si na obou stranách vyžádal desítky tisíc životů a vedl k tvrdým sankcím proti Rusku ze strany Západu.
Ruský prezident chápe, že jakýkoliv nový zásadní pokrok na frontě by si nyní v Rusku vyžádal další celonárodní mobilizaci, uvedly tři zdroje. To Putin, kterému po mobilizaci v září 2022 o několik procentních bodů poklesla popularita, odmítá.
Ruské útoky na Ukrajině zabily za poslední den sedm civilistů a dalších 34 zranily, uvedly regionální úřady. Ruský útok dronem v Záporožské oblasti zabil 72letého muže a zranil 67letou ženu, uvedl guvernér Ivan Fedorov.
Podle guvernéra Oleha Syniehubova byl při ruském útoku na obec Borova v Charkovské oblasti zabit 57letý muž. Dva další muži ve věku 71 a 74 let byli zraněni, dodal. V Kostiantynivce v Doněcké oblasti byli podle guvernéra Vadima Filaškina zabiti čtyři lidé a dalších 10 bylo zraněno. V Chersonské oblasti ruské síly zaútočily na 32 osad. Podle guvernéra Oleksandra Prokudina byla jedna osoba zabita a dalších osm bylo zraněno.
Do Polska dorazily tři české vrtulníky, které mají posílit ochranu vzdušného prostoru východní hranice této země. Na síti X to dnes v podvečer oznámila armáda, podle které vrtulníky do finální destinace zamíří v příštích hodinách.
Přítomnost ruských dronů v rumunském vzdušném prostoru je nepřijatelným narušením suverenity členského státu Evropské unie. Na síti X to dnes napsala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Incident se stal v sobotu a Kallasová ho označila za pokračující eskalaci, která ohrožuje bezpečnost regionu.
Rumunské ministerstvo obrany uvedlo, že nezodpovědné kroky Ruské federace představují další problém pro bezpečnost regionu a stabilitu v oblasti Černého moře. Obdobné incidenty podle něj poukazují na skutečnost, že Rusko nerespektuje mezinárodní právo, píše agentura AFP.
