Okupanti decimují Ukrajinu klouzavými bombami, jenže...Omylem zabíjí i v Rusku
Rusko bombarduje vlastní obyvatele klouzavými bombami, uvedlo britské ministerstvo obrany. K podobným incidentům mělo dojít někokrát a vždy omylem, píše britský deník Daily Mail.
Rusko na své území shodilo 500 kg bombu, která poškodila třicet domů a deset aut a zranila pět lidí, potvrdilo britské ministerstvo obrany. V aktualizaci obranné zpravodajské služby stojí, že ruský stíhací letoun 4. května „náhodně vypustil pumu FAB-500 na civilní oblast v Belgordské oblasti - na ruské straně hranice".
Později bylo oznámeno, že krajský guvernér Vjačeslav Gladkov řekl, že ulice Razdobarkina v Belgorodské oblasti byla poškozena výbuchem. Odmítl však prozradit podezřelou příčinu výbuchu.
Britské ministerstvo obrany uvedlo, že poškození ukázalo ničivou sílu pumy. „Nejde o ojedinělý incident. 18. února byla na Soloti (venkovskou oblast) v Belgorodském regionu údajně vypuštěna puma FAB-250, což vedlo k evakuaci 150 obyvatel," prohlásilo ministerstvo.
„Ruská neschopnost"
„Podle sdělovacích prostředků to vypadá, že je takové vypouštění pum poměrně běžné. V samotné Belgorodské oblasti se to stalo dvacetkrát mezi březnem a dubnem 2024," uvedlo dále ministerstvo. „Tyto incidenty naznačují pokračující neschopnost Ruska úspěšně použít svou munici na zamýšlené cíle. Takové chyby mají pro ruské obyvatelstvo destruktivní a smrtící důsledky."
Mezitím Kyjev očekává první dodávku stíhacích letounů F-16 ze západních zemí letos v červnu až červenci, řekl Reuters nejmenovaný zdroj z ukrajinské armády.
Svá letadla slíbily na Ukrajinu dodat Belgie, Dánsko, Norsko a Nizozemsko. Kodaň uvedla, že prvních šest strojů vyšle na konci jara, Amsterodam hovoří o dodávkách v létě. Konkrétnější informace země neuvedly.
Stíhací letouny západní výroby patří mezi hlavní vojenskou techniku a vybavení, které Ukrajina žádá od svých spojenců v obraně proti ruským invazním vojskům. Očekává se, že Rusko brzy zahájí další vlnu ofenzivy.
Rusové dnes v posledním dni hlasování v regionálních volbách rozhodují o obsazení zhruba 46.000 volených funkcí, mimo jiné o 20 postech gubernátorů, složení 11 regionálních sněmů či 25 městských zastupitelstev. Hlasování, kterého se po celé zemi podle agentury TASS může zúčastnit kolem 55 milionů voličů, je v některých oblastech přímo ovlivněno válkou na Ukrajině, kterou Rusko před více než třemi a půl lety rozpoutalo.
Portál The Moscow Times k volbám píše, že i když se Kreml od začátku války na Ukrajině v únoru 2022 snaží vymýtit jakýkoli zbytek politické opozice, na regionální úrovni lze stále najít určitou míru politické konkurence. Alespoň některé z voleb tak mohou podle webu přinést skutečnou politickou soutěž místo předem připravených ukázek loajality k vládnoucí straně Jednotné Rusko.
Rusko dále provokuje, spojenci v Severoatlantické alianci (NATO) zůstávají ve střehu, Česko podporuje další protiruské sankce. Na síti X to dnes uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu) poté, co v sobotu rumunský vzdušný prostor narušil dron.
„Rusko dále provokuje. Včera v noci šlo o Rumunsko. Na ruské 'omyly' nevěřím. Jako spojenci v NATO zůstáváme ve střehu. Rusko musí za provokace proti NATO zaplatit konkrétní cenu. Proto Česko podporuje další sankce,“ uvedl dnes šéf české diplomacie.
V rafinerii v Kiriši na jihu Leningradské oblasti, která patří k největším v Rusku, vypukl požár, když se tam zřítil sestřelený dron. Na platformě Telegram o tom dnes informoval gubernátor tohoto regionu Alexandr Drozdenko. Ukrajinská armáda podle agentury Reuters uvedla, že na rafinerii zaútočila. Moskva sdělila, že v noci její síly zničily 80 ukrajinských dronů.
Reuters napsal, že rafinerie, v níž už se podle ruských činitelů podařilo plameny uhasit, patří společnosti Surgutněftěgaz a ročně zpracuje 17,7 milionu tun ropy. To představuje 6,4 procenta celkového množství ropy zpracované v Rusku.
