Expertka na řeč těla o Putinově proslovu na Den vítězství: Jemné známky hněvu a vzdoru
Ruský prezident Vladimir Putin přednesl během vojenské přehlídky na Den vítězství projev, kde prohlásil, že Rusko udělá vše pro to, aby se vyhnulo globální konfrontaci, ale nedovolí nikomu, aby jej ohrožoval. Expertka na řeč těla Judi Jamesová jeho projev nyní zanalyzovala. Podle ní byl Putin překvapivě krotký na to, že nastoupil do pátého funkčního období, píše britský deník The Mirror.
Ruský prezident Vladimir Putin měl během tradiční vojenské přehlídky k připomínce porážky nacistického Německa v Moskvě proslov před jejími účastníky. Rusko udělá vše pro to, aby se vyhnulo globální konfrontaci, ale nedovolí nikomu, aby jej ohrožoval, prohlásil Putin.
„Rusko udělá vše pro to, aby zabránilo globální konfrontaci. (...) Zároveň však nedovolíme, aby nás někdo ohrožoval. Naše strategické síly jsou vždy ve stavu bojové pohotovosti,“ řekl v projevu Putin, zatímco kolem něj zuřila na květen neobvyklá sněhová vánice. V souladu se svými předchozími prohlášeními také tvrdil, že Západ zapomněl na roli Sovětského svazu při porážce nacistického Německa, a západní země obvinil, že rozdmýchávají konflikty po celém světě.
Podle expertky Judi Jamesové Putinova řeč těla vykazovala jemné známky hněvu a vzdoru. „Jeho zrychlené mrkání je náznakem nějaké vnitřní emoce, jako je hněv a také se naježil, což působí jako vzdor, když mluví o tom, že nenechá nikoho, aby ohrožoval Rusko,“ popsala expertka.
„Putinova slova mohou být mrazivá, ale jeho výkon je překvapivě krotký na muže slavícího páté funkční období, který tvrdí, že inspiruje svou zemi k obraně před útoky ze zbytku světa,“ pokračovala Jamesová.
„Moc neřečnil, jen četl ze scénáře. Neměl žádné čtecí zařízení, které by mu umožnilo držet hlavu a oči nahoře, aby si prohlížel a inspiroval své publikum, místo toho zůstávají dole, zatímco většinu času čte. A když se krátce podívá vpřed, zdá se, že se fixuje na jedno místo. Existují určité kulturní rozdíly v řečnických stylech, ale na událost této velikosti si Putin ponechal svůj neverbální výkon slabounký,“ podotkla expertka.
Lídři Evropy, Kanady a Japonska odmítají americký plán na ukončení války na Ukrajině v jeho současné podobě: „Prvotní návrh osmadvacetibodového plánu obsahuje důležité prvky, které budou klíčové pro spravedlivý a trvalý mír. Domníváme se tedy, že tento návrh je základem, který bude vyžadovat další práci,“ uvedla v prohlášení skupina zemí, která je připravena se do procesu zapojit.
Lídři zdůraznili princip, že hranice není možné měnit silou. „Také nás znepokojují navrhovaná omezení ukrajinských ozbrojených sil, která by nechala Ukrajinu zranitelnou vůči budoucímu útoku. Opakujeme, že realizace prvků týkajících se Evropské unie a NATO by vyžadovala souhlas členských států EU a NATO,“ uvedly také státy.
Česko důkladně studuje americký návrh na ukončení války na Ukrajině a diskutuje o něm se spojenci v takzvané koalici ochotných, uvedl ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS). Jde o skupinu asi třiceti převážně evropských zemí, které podporují Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi. „Existenci plánu bereme my i naši evropští kolegové jako výchozí bod pro další jednání o mírovém uspořádání mezi Ukrajinou a Ruskem,“ uvedl ministr.
Jakékoliv mírové uspořádání přímo ovlivní bezpečnost na celém evropském kontinentu na desítky let dopředu. „Musíme tedy k němu přistupovat s maximální zodpovědností, opravdu se nás to přímo týká. Zároveň platí, že evropská bezpečnost rovná se bezpečnosti české,“ uvedl. I kvůli české bezpečnosti mají podporu představitelé států E3 (Německo, Francie, Velká Británie) a další země, které už vstoupily do diplomatických jednání s USA za účelem vytvoření další verze mírového plánu, doplnil.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko udělil milost 31 občanům Ukrajiny, kteří podle běloruských úřadů spáchali trestné činy. Informuje o tom dnes agentura TASS, podle níž je krok výsledkem dohody Lukašenka s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Lukašenkova mluvčí uvedla, že běloruský vůdce k tomuto „gestu dobré vůle“ přistoupil na žádost ukrajinské strany a za účelem vytvoření podmínek pro urovnání ozbrojeného konfliktu v sousedním státě. Na mysli tím měla válku na Ukrajině, kterou Rusko s běloruskou podporou vede už tři a tři čtvrtě roku.
