Expertka na řeč těla o Putinově proslovu na Den vítězství: Jemné známky hněvu a vzdoru
Ruský prezident Vladimir Putin přednesl během vojenské přehlídky na Den vítězství projev, kde prohlásil, že Rusko udělá vše pro to, aby se vyhnulo globální konfrontaci, ale nedovolí nikomu, aby jej ohrožoval. Expertka na řeč těla Judi Jamesová jeho projev nyní zanalyzovala. Podle ní byl Putin překvapivě krotký na to, že nastoupil do pátého funkčního období, píše britský deník The Mirror.
Ruský prezident Vladimir Putin měl během tradiční vojenské přehlídky k připomínce porážky nacistického Německa v Moskvě proslov před jejími účastníky. Rusko udělá vše pro to, aby se vyhnulo globální konfrontaci, ale nedovolí nikomu, aby jej ohrožoval, prohlásil Putin.
„Rusko udělá vše pro to, aby zabránilo globální konfrontaci. (...) Zároveň však nedovolíme, aby nás někdo ohrožoval. Naše strategické síly jsou vždy ve stavu bojové pohotovosti,“ řekl v projevu Putin, zatímco kolem něj zuřila na květen neobvyklá sněhová vánice. V souladu se svými předchozími prohlášeními také tvrdil, že Západ zapomněl na roli Sovětského svazu při porážce nacistického Německa, a západní země obvinil, že rozdmýchávají konflikty po celém světě.
Podle expertky Judi Jamesové Putinova řeč těla vykazovala jemné známky hněvu a vzdoru. „Jeho zrychlené mrkání je náznakem nějaké vnitřní emoce, jako je hněv a také se naježil, což působí jako vzdor, když mluví o tom, že nenechá nikoho, aby ohrožoval Rusko,“ popsala expertka.
„Putinova slova mohou být mrazivá, ale jeho výkon je překvapivě krotký na muže slavícího páté funkční období, který tvrdí, že inspiruje svou zemi k obraně před útoky ze zbytku světa,“ pokračovala Jamesová.
„Moc neřečnil, jen četl ze scénáře. Neměl žádné čtecí zařízení, které by mu umožnilo držet hlavu a oči nahoře, aby si prohlížel a inspiroval své publikum, místo toho zůstávají dole, zatímco většinu času čte. A když se krátce podívá vpřed, zdá se, že se fixuje na jedno místo. Existují určité kulturní rozdíly v řečnických stylech, ale na událost této velikosti si Putin ponechal svůj neverbální výkon slabounký,“ podotkla expertka.
Rusko není v kontaktu s evropskými představiteli, přestože je ochotno jednat o osudu ruských aktiv zmrazených v Evropské unii, uvedl poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov. Moskva prý o ukončení konfliktu na Ukrajině jedná pouze se Spojenými státy - a toto jednání podle něj příznivě ovlivnily zprávy z posledních týdnů o úspěších ruských vojsk na ukrajinském bojišti.
„Víte, že Ukrajinci - alespoň prozatím - odmítli pokračovat v přímých rozhovorech v Istanbulu. Když už mluvíme o kontaktech, kontakty probíhají výhradně mezi Washingtonem a Moskvou,“ řekl podle agentury Interfax Ušakov novinářům. „Nevím o kontaktech s Evropany. Evropané odmítají veškeré kontakty, přestože Putin opakovaně hovořil o tom, že v případě zájmu rád uvítá v Moskvě kohokoliv z evropských vůdců,“ odpověděl na otázku, zda je Moskva v kontaktu s EU alespoň ohledně ruských aktiv. „Z naší strany není nic negativního v postoji k pokračování kontaktů,“ zdůraznil.
Ušakov v dnešních vyjádřeních na adresu Evropanů pominul cestu maďarského premiéra do Moskvy, kde Viktor Orbán minulý pátek jednal s Putinem o případném rusko-americkém summitu v Budapešti a o dalších dodávkách ruských energií.
Do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, se přislíbily zapojit dvě třetiny spojenců z NATO, dvě země to zvažují a účast slíbily i dva partnerské státy Austrálie a Nový Zéland. Po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Bruselu to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Celkem podle šéfa aliance spojenci do konce roku na iniciativu přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard Kč).
„Dozvěděli jsme se, že přispějí i Austrálie a Nový Zéland. První partneři NATO, kteří tak učiní,“ uvedl Rutte na závěrečné tiskové konferenci. Iniciativa Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) spočívá v tom, že spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu. Účast v iniciativě je pro země v NATO dobrovolná. Jednotlivé balíčky mají hodnotu 500 milionů dolarů a prvními zeměmi, které se do iniciativy zapojily, byly Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanada. Česko se zatím nepřipojilo. Severoatlantická aliance má 32 členů.
„Putin si myslí, že nás může přemoci, ale to se mýlí,“ uvedl Rutte. Fakt, že se do iniciativy, která vznikla v srpnu, zapojuje stále více zemí je podle něj „známkou pokračující podpory Ukrajině, ale právě i vzkazem pro ruského prezidenta Vladimira Putina“.
O zahraniční aktiva ruské ropné společnosti Lukoil projevil zájem rakouský podnikatel Bernd Bergmair, dřívější majitel Pornhubu - totiž byl v minulosti většinovým vlastníkem mediální skupiny MindGeek zahrnující pornografický internetový portál Pornhub.
Spojené státy v říjnu v souvislosti s válkou na Ukrajině uvalily na Lukoil nové sankce, které firmu přiměly k rozhodnutí prodat zahraniční aktivity. Podle dřívějších informací agentury Reuters už o tyto aktivity projevilo zájem několik podniků, včetně amerických ropných gigantů ExxonMobil a Chevron. Americké ministerstvo financí v listopadu zájemcům povolilo jednat s Lukoilem o převzetí jeho zahraničních aktivit do 13. prosince. Případná transakce by vyžadovala souhlas ministerstva.
Divize Lukoil International GmbH, která má pod kontrolou zahraniční aktiva Lukoilu, sídlí ve Vídni. Vlastní například rafinerie v Evropě, podíly v ropných polích v Kazachstánu, Uzbekistánu, Iráku a Mexiku či stovky čerpacích stanic po celém světě. Hodnota těchto aktiv se na základě údajů z loňského roku odhaduje na 22 miliard dolarů (zhruba 455 miliard Kč), píše Reuters.
