Expertka na řeč těla o Putinově proslovu na Den vítězství: Jemné známky hněvu a vzdoru
Ruský prezident Vladimir Putin přednesl během vojenské přehlídky na Den vítězství projev, kde prohlásil, že Rusko udělá vše pro to, aby se vyhnulo globální konfrontaci, ale nedovolí nikomu, aby jej ohrožoval. Expertka na řeč těla Judi Jamesová jeho projev nyní zanalyzovala. Podle ní byl Putin překvapivě krotký na to, že nastoupil do pátého funkčního období, píše britský deník The Mirror.
Ruský prezident Vladimir Putin měl během tradiční vojenské přehlídky k připomínce porážky nacistického Německa v Moskvě proslov před jejími účastníky. Rusko udělá vše pro to, aby se vyhnulo globální konfrontaci, ale nedovolí nikomu, aby jej ohrožoval, prohlásil Putin.
„Rusko udělá vše pro to, aby zabránilo globální konfrontaci. (...) Zároveň však nedovolíme, aby nás někdo ohrožoval. Naše strategické síly jsou vždy ve stavu bojové pohotovosti,“ řekl v projevu Putin, zatímco kolem něj zuřila na květen neobvyklá sněhová vánice. V souladu se svými předchozími prohlášeními také tvrdil, že Západ zapomněl na roli Sovětského svazu při porážce nacistického Německa, a západní země obvinil, že rozdmýchávají konflikty po celém světě.
Podle expertky Judi Jamesové Putinova řeč těla vykazovala jemné známky hněvu a vzdoru. „Jeho zrychlené mrkání je náznakem nějaké vnitřní emoce, jako je hněv a také se naježil, což působí jako vzdor, když mluví o tom, že nenechá nikoho, aby ohrožoval Rusko,“ popsala expertka.
„Putinova slova mohou být mrazivá, ale jeho výkon je překvapivě krotký na muže slavícího páté funkční období, který tvrdí, že inspiruje svou zemi k obraně před útoky ze zbytku světa,“ pokračovala Jamesová.
„Moc neřečnil, jen četl ze scénáře. Neměl žádné čtecí zařízení, které by mu umožnilo držet hlavu a oči nahoře, aby si prohlížel a inspiroval své publikum, místo toho zůstávají dole, zatímco většinu času čte. A když se krátce podívá vpřed, zdá se, že se fixuje na jedno místo. Existují určité kulturní rozdíly v řečnických stylech, ale na událost této velikosti si Putin ponechal svůj neverbální výkon slabounký,“ podotkla expertka.
Někdejší proruský ukrajinský prezident Viktor Janukovyč (75), který žije od svého svržení roku 2014 v ruském exilu, kritizoval úsilí Kyjeva o vstup do NATO. „Vždycky jsem jasně chápal, že by to pro Ukrajinu byla katastrofa. Je to cesta nikam. Je to přímá cesta do občanské války,“ prohlásil ve vzácném vystoupení, které dnes zveřejnila agentura RIA Novosti, zároveň tvrdil, že jeho cílem bylo přistoupení země k Evropské unii.
Ve videu exprezident rovněž tvrdí, že si vytyčil za cíl vstup země do Evropské unie. „Řídil jsem a poháněl vpřed tento proces přistoupení Ukrajiny k EU,“ tvrdí Janukovyč a zároveň obvinil evropské představitele, že během těchto jednání projevovali aroganci a nepochopili „složitost ekonomické situace na Ukrajině“. Od listopadu 2013 do února 2014 Ukrajinci masově demonstrovali proti jeho rozhodnutí nepodepsat asociační dohodu mezi Ukrajinou a Evropskou unií - tzv. Euromajdan.
Tématem summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) byla i válka na Ukrajině, jejíž příčinou bylo podle Vladimira Putina přibližování Ukrajiny k Západu a její snaha o vstup do NATO. Ruský prezident v této souvislosti poděkoval Číně a Indii za snahu tuto krizi vyřešit. Indický premiér Naréndra Módí vyzval zúčastněné strany, aby konstruktivně pokročily vpřed, ukončily konflikt a nastolily trvalý mír.
Ve společném prohlášení tyto zejména asijské státy komentovaly globální otázky: „Členské země jsou znepokojeny opatřeními, která narušují stabilitu globálního dodavatelského řetězce, a vyzývají k dialogu a spolupráci mezi všemi stranami,“ stojí v prohlášení. Státy také odsoudily červnové údery Izraele a USA na Írán a vyzvaly k vzájemnému respektování suverenity, nezasahování do vnitřních záležitostí a vyhýbání se použití síly.
Závěrečnou deklaraci kritizovalo ukrajinské ministerstvo zahraničí, podle něhož se dokument vyhýbá zmínce o pokračující válce na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo v únoru 2022. „Je překvapivé, že největší agresivní válka v Evropě od druhé světové války nebyla v tak důležitém a zásadním dokumentu zohledněna,“ uvedl resort.
Ceny ropy dnes kvůli obavám o dodávky z Ruska a slabšímu dolaru rostou. Brent si připisuje zhruba jedno procento a obchoduje se nad 68 USD za barel.
