Expertka na řeč těla o Putinově proslovu na Den vítězství: Jemné známky hněvu a vzdoru
Ruský prezident Vladimir Putin přednesl během vojenské přehlídky na Den vítězství projev, kde prohlásil, že Rusko udělá vše pro to, aby se vyhnulo globální konfrontaci, ale nedovolí nikomu, aby jej ohrožoval. Expertka na řeč těla Judi Jamesová jeho projev nyní zanalyzovala. Podle ní byl Putin překvapivě krotký na to, že nastoupil do pátého funkčního období, píše britský deník The Mirror.
Ruský prezident Vladimir Putin měl během tradiční vojenské přehlídky k připomínce porážky nacistického Německa v Moskvě proslov před jejími účastníky. Rusko udělá vše pro to, aby se vyhnulo globální konfrontaci, ale nedovolí nikomu, aby jej ohrožoval, prohlásil Putin.
„Rusko udělá vše pro to, aby zabránilo globální konfrontaci. (...) Zároveň však nedovolíme, aby nás někdo ohrožoval. Naše strategické síly jsou vždy ve stavu bojové pohotovosti,“ řekl v projevu Putin, zatímco kolem něj zuřila na květen neobvyklá sněhová vánice. V souladu se svými předchozími prohlášeními také tvrdil, že Západ zapomněl na roli Sovětského svazu při porážce nacistického Německa, a západní země obvinil, že rozdmýchávají konflikty po celém světě.
Podle expertky Judi Jamesové Putinova řeč těla vykazovala jemné známky hněvu a vzdoru. „Jeho zrychlené mrkání je náznakem nějaké vnitřní emoce, jako je hněv a také se naježil, což působí jako vzdor, když mluví o tom, že nenechá nikoho, aby ohrožoval Rusko,“ popsala expertka.
„Putinova slova mohou být mrazivá, ale jeho výkon je překvapivě krotký na muže slavícího páté funkční období, který tvrdí, že inspiruje svou zemi k obraně před útoky ze zbytku světa,“ pokračovala Jamesová.
„Moc neřečnil, jen četl ze scénáře. Neměl žádné čtecí zařízení, které by mu umožnilo držet hlavu a oči nahoře, aby si prohlížel a inspiroval své publikum, místo toho zůstávají dole, zatímco většinu času čte. A když se krátce podívá vpřed, zdá se, že se fixuje na jedno místo. Existují určité kulturní rozdíly v řečnických stylech, ale na událost této velikosti si Putin ponechal svůj neverbální výkon slabounký,“ podotkla expertka.
Česko od února 2022, kdy Rusko vpadlo na Ukrajinu, přijalo celkem 725 800 ukrajinských uprchlic a uprchlíků. Z nich bylo 215 000 dětí. Letos měsíčně z napadené země přichází v průměru 4200 osob. Uvedl to Dětský fond OSN UNICEF. Podle statistik ministerstva vnitra teď v ČR je 397 300 dětí a dospělých z Ukrajiny s dočasnou ochranou. Část lidí se tak už vrátila domů, část odešla jinam. UNICEF poskytl českým úřadů podporu v nastavení ochrany dětí, vzdělávání či zdravotní péče. Tříleté partnerství dnes ukončila konference v Praze.
Energetická společnost Ukrenerho, která provozuje přenosovou soustavu na Ukrajině, dnes uvedla, že ve většině oblastí země přistoupila k nuceným odstávkám elektřiny. Důvodem jsou předchozí ruské útoky.
„Dříve zveřejněné harmonogramy vypínání elektřiny v regionech, kde byly uplatňovány havarijní odstávky, nyní neplatí,“ uvedla na telegramu společnost Ukrenerho poté, co oznámila výpadek dodávek elektřiny ve většině oblastí země.
Česko na jednání v Bruselu podpořilo spolupráci s nově vznikajícím zvláštním tribunálem pro zločin agrese vůči Ukrajině, který vzniká v rámci Rady Evropy.
Ukrajinský parlament dohodu s Radou Evropy o vytvoření zvláštního tribunálu pro zločin agrese vůči Ukrajině ratifikoval již v polovině července. Normu následně podepsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová oznámila letos v říjnu v Kyjevě příspěvek ve výši deset milionů eur (243 milionů korun) právě na vznik tribunálu.
