Fico: „Chceme být dobrým a solidárním sousedem Ukrajiny.“ Šmyhal děkoval Bratislavě za pomoc
Zástupci slovenské a ukrajinské vlády se na dnešním společném jednání na Slovensku dohodli na posílení energetických propojení obou zemí, novém železničním spojení i modernizaci společného hraničního přechodu. Novinářům to řekl slovenský premiér Robert Fico, jehož nynější vláda po nástupu do úřadu loni na podzim zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob. Fico rovněž podpořil ambice Kyjeva na vstup do Evropské unie. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal po jednání s kolegy na Slovensku ocenil pomoc a podporu Bratislavy.
Slovenský premiér Robert Fico na rozdíl od minulosti tentokrát nekritizoval východního souseda Slovenska a ani spojence své země v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, byť zopakoval volání po mírovém řešení konfliktu.
„Slovensko chce být dobrým, přátelským a solidárním sousedem Ukrajiny. Chceme vám projevit solidaritu v neštěstí, kterému čelíte,“ řekl na tiskové konferenci Fico.
Podle něj použití ruské vojenské síly na Ukrajině bylo hrubým porušením mezinárodního práva. Vyslovil se pro územní celistvost Ukrajiny.
Slovenský premiér uvedl, že Bratislava je připravena poskytovat zdravotní péči Ukrajincům, které postihla válka. Slovensko rovněž nabídlo pomoc Ukrajině při odminování. Na Slovensku se vyrábí odminovací systémy; například loni v prosinci šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár schválil finanční příspěvek 750.000 eur (19 milionů korun) na nákup dvou těchto systémů pro Ukrajinu.
„Uvědomujeme si, jak důležité je energetické propojení. Energetická infrastruktura je častým terčem útoků během tohoto konfliktu,“ řekl Fico, když ohlásil záměr posílit energetická propojení obou zemí. Šmyhal připomněl, že Rusko v noci na dnešek raketami a drony opět útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
Fico po schůzce v Michalovcích na východním Slovensku potvrdil, že jeho vláda je nadále připravena podpořit komerční kontrakty v oblasti dodávek zbraní na Ukrajinu. Šmyhal spolupráci v této oblasti podpořil. Bratislava už za své předchozí vlády dohodla s Kyjevem prodej svých samohybných houfnic, výrobu dalších slovenských houfnic pro Ukrajinu zase platí Dánsko, Norsko a Německo.
Na dnešním jednání se obě strany dohodly na vytvoření vlakového propojení Kyjeva a východního Slovenska. Už v březnu slovenská vláda schválila projekt nové vlakové linky po stávající širokorozchodné trati, která spojuje obě země a která končí nedaleko Košic; na košické letiště nebo vlakové nádraží by pak cestující pokračovali autobusy.
Fico řekl, že podporuje tranzit ukrajinských zemědělských produktů přes Slovensko na jiné trhy. Jednostranný slovenský zákaz dovozu vybraného agrárního zboží či potravin bude podle něj pokračovat, dokud se nepodaří najít nový mechanismus.
Slovenské ministerstvo vnitra ČTK informovalo, že během společného jednání vlád podepsalo s ukrajinskou stranou dohodu o spolupráci v oblasti předcházení a boje proti nelegálnímu pohybu zbraní hromadného ničení a zajišťování nebezpečných materiálů na ukrajinsko-slovenské hranici.
Fico před novináři hovořil zejména o společných projektech či zintenzivnění spolupráce mezi Slovenskem a Ukrajinou. V minulosti opakovaně označil Ukrajinu za jednu z nejvíce zkorumpovaných zemí a odmítl její ambice na vstup do NATO.
V minulosti také tvrdil, že rusko-ukrajinský konflikt nemá vojenské řešení a že strategie západních zemí ohledně Ukrajiny selhala. Letos v lednu zase Fico zpochybnil, že by v Kyjevě byla válka.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Od konce srpna, kdy ukrajinská vláda zmírnila pravidla pro odjezdy mladých mužů z Ukrajiny, překročilo hranici s Polskem skoro 99.000 mladíků ve věku od 18 do 22 let. Na svých internetových stránkách o tom s odvoláním na statistiky polské pohraniční stráže píše deník Rzeczpospolita.
Po začátku ruské invaze na Ukrajinu ze země nesměli odjíždět muži ve věku od 18 do 60 let, včetně těch, kteří nedostali povolávací rozkaz. Letos v létě vláda tato pravidla změnila s odůvodněním, že chce mladým mužům umožnit získat vzdělání v zahraničí, které po návratu do vlasti mohou využít k jejímu prospěchu. Podle polské pohraniční stráže od ledna do konce srpna ukrajinsko-polskou hranici překročilo 45.300 mužů ve věku 18 až 22 let, během září a října jich bylo 98.500, uvedla Rzeczpospolita. „Je to hlavní cesta pro útěk ze země,“ napsal také polský list.
Desítky lidí se dnes na terase Národního muzea (NM) dožadovaly navrácení ukrajinské vlajky na průčelí jeho historické budovy. Během happeningu s názvem Vraťme vlajku na Muzeum!, který pořádala skupina Kaputin, pořadatelé vztyčili ukrajinskou vlajku na kovovou konstrukci před hlavním vchodem do historické budovy. Několikametrovou modro-žlutou vlajku pak upevnili také na zábradlí terasy. V projevech kritizovali za svěšení vlajky ředitele NM Michala Lukeše a ministra kultury Martina Baxu (ODS).
„Vyzýváme vedení muzea, aby vrátilo zpět vlajku Ukrajiny jako symbol svobody,“ uvedla v projevu režisérka Olga Sommerová, která zdůraznila, že odstranění vlajky přivítali ruští propagandisté. Zároveň v projevu naznačila, že se ředitel muzea Lukeš chce zalíbit budoucí nové vládě.
