Putin popírá hrozbu: Jsme proti umístění jaderných zbraní do vesmíru! Tají Rusko svůj projekt?
Rusko je proti rozmístění jaderných zbraní ve vesmíru, řekl dnes prezident Vladimir Putin v rozhovoru se svým ministrem obrany Sergejem Šojguem. Reagoval tím na prohlášení Bílého domu z minulého týdne, podle kterého Moskva pracuje na vývoji zbraně proti satelitům, napsala agentura Reuters.
„Náš postoj je jasný a transparentní: vždy jsme byli kategoricky proti a jsme nyní proti rozmístění jaderných zbraní do vesmíru,“ řekl Putin na setkání se Šojguem.
„Vyzýváme nejen k dodržování všech dohod v této oblasti, ale také jsme mnohokrát nabízeli posílit spolupráci,“ uvedl ruský prezident a dodal, že ruské aktivity ve vesmíru se nijak nevymykají těm, které provádí jiné země včetně Spojených států.
Americká média minulý týden s odkazem na zdroje psala, že Spojené státy mají zpravodajské informace o nových jaderných schopnostech Moskvy, které patrně souvisí s vesmírem. Mluvčí Bílého domu John Kirby pak na dotazy novinářů uvedl, že se zpravodajské informace týkají protisatelitní zbraně, která je však ve fázi vývoje a nepředstavuje bezprostřední ohrožení.
Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu. Kyjev je podle něj připraven vyslat personál do severské země okamžitě. Ukrajina se v říjnu předběžně dohodla se Švédskem, že nakoupí 100 až 150 gripenů.
Švédský ministr obrany Pal Jonson dnes podle Reuters řekl, že Stockholm a Kyjev pokročily v otázce financování obsáhlé dohody o dlouhodobé spolupráci v letecké obraně, která zahrnuje i možnost prodeje 100 až 150 nových švédských strojů JAS-39 Gripen v nejmodernější verzi E Kyjevu.
Podle Jonsona by část nákladů mohla pokrýt švédská vojenská pomoc Ukrajině. Cenová výše potenciálního nákupu nebyla zveřejněna, ale výrobce těchto letounů, společnost Saab, prodala ve třetím čtvrtletí Thajsku čtyři letouny Gripen za 5,3 miliardy švédských korun (11,6 miliard českých korun), což vyvolalo otázky ohledně schopnosti Ukrajiny nákup financovat, píše Reuters.
Čerstvý předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tomio Okamura nechal ze sídla sundat ukrajinskou vlajku, kterou tam v předvečer vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, 22. 2. 2022, vyvěsila jeho předchůdkyně Markéta Pekarová Adamová.
První Okamurův krok v čele Sněmovny: Sundal z ní ukrajinskou vlajku - více čtěte ZDE
Ukrajinský soud uložil vůbec první doživotní trest ruskému vojákovi za zabití ukrajinského válečného zajatce, oznámila ukrajinská tajná služba SBU.
„Zaprvé, žádné takové projekty - jaderných zbraní ve vesmíru - neexistují. Za druhé, Spojené státy vědí, že takové projekty neexistují,“ řekl Šojgu při dnešním rozhovoru s Putinem. Bílý dům podobně jako už dříve mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov obvinil, že informace zveřejnil ve snaze podpořit svůj balík pomoci Ukrajině v Kongresu. Podporu v hodnotě 95,3 miliardy dolarů (zhruba 2,2 bilionu korun), jejíž je pomoc pro Kyjev součástí, se snaží prosadit americký prezident Joe Biden.
Mezi Spojenými státy a Ruskem panuje extrémní napětí kvůli vpádu ruských vojsk na Ukrajinu z 24. února 2022. Invaze vyvolala největší konfrontaci mezi Západem a Ruskem od kubánské krize v roce 1962, píše agentura Reuters. Rusko i Spojené státy, zdaleka největší jaderné mocnosti, vyjádřily politování nad postupným rozkladem vzájemných dohod o kontrole zbraní, jejichž cílem bylo zpomalit závody ve zbrojení za studené války a snížit riziko jaderné války.
