Putin chce jednat o ukončení války, tvrdí zdroje z Kremlu. Jaké má podmínky?
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal USA nepřímé signály, že je ochoten jednat o ukončení války na Ukrajině, napsala dnes agentura Bloomberg s odvoláním na dvě nejmenované osoby blízké Kremlu. Podle těchto zdrojů Putin tímto způsobem testuje, zda by USA byly ochotny o ukončení války na Ukrajině jednat. Američtí představitelé ale agentuře řekli, že si takovýchto signálů vědomi nejsou.
Putin podle zdrojů blízkých Kremlu minulý měsíc vyslal přes nejmenované prostředníky signály vysoce postaveným americkým činitelům. Podle těchto zdrojů by mohl být časem Putin ochoten upustit od ruského požadavku na neutrální status Ukrajiny a od odmítavého postoje Ruska vůči členství Ukrajiny v NATO. Bylo by to však za cenu uznání ruské nadvlády nad ukrajinskými územími, nad nimiž se Rusku v posledních letech podařilo získat kontrolu. Podobný požadavek ale už Kyjev dříve opakovaně důrazně odmítl.
„O popsané změně ruského postoje nemáme informace,“ sdělila však agentuře Bloomberg mluvčí Národní bezpečností rady Bílého domu Adrienne Watsonová. „Je na Ukrajině, aby rozhodla, zda, kdy a jak s Ruskem jednat,“ dodala.
Také mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes v reakci na článek Bloombergu podle ruských médií řekl, že informace o ochotě Ruska upustit od požadavku na neutrální status Ukrajiny není pravdivá.
Devět lidí zranil ruský útok řízenými leteckými pumami na Charkov, uvedl starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov. Část Černihivské oblasti na severu Ukrajiny je po zásahu energetického objektu bez dodávek elektřiny.
Podle Terechova městem otřásly čtyři výbuchy a poškozeno bylo nejméně 15 rodinných domů.
Bulharsko je podle všeho připraveno umožnit ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi přelet nad svým územím při cestě do Budapešti na ohlášené jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Dnes o tom informovala agentura DPA s tím, že to vyplývá z prohlášení bulharského ministra zahraničí Georga Georgieva. Bulharsko je členem Evropské unie, která ruským letadlům kvůli invazi na Ukrajinu vstup do svého vzdušného prostoru zakázala.
„Když se vynakládá úsilí k dosažení míru (a) pokud je k tomu podmínkou, že se uskuteční setkání, pak je nejlogičtější, že se takové setkání proveditelným způsobem umožní,“ řekl Georgiev na okraj unijního ministerského zasedání v Lucemburku.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová má za chybné vyvíjet tlak na Ukrajinu ve snaze ukončit ruskou válku proti této zemi. Kallasová se tak vyjádřila poté, co americký prezident Donald Trump údajně opět tlačil na Kyjev, aby podstoupil část svého území Rusku, píše agentura AFP.
„Nesmíme zapomínat, že Rusko je tady agresorem a Ukrajina obětí. Takže vyvíjet tlak na Ukrajinu jako oběť není ten správný přístup,“ řekla Kallasová na tiskové konferenci po skončení jednání. Nejde podle ní jen o Ukrajinu, ale o celkovou evropskou a globální bezpečnost. „Protože pokud se agrese vyplatí, slouží to jako výzva k jejímu použití jinde. Proto je naše strategie jasná: vyvíjet tlak na Rusko, aby ukončilo tuto válku,“ dodala šéfka unijní diplomacie.
Veřejně Putin zatím ochotu zastavit boje na Ukrajině neprojevil, podotkla agentura Bloomberg. Místo toho Putin a další ruští představitelé hovoří o svém záměru pokračovat v invazi na Ukrajinu a dosáhnout dříve vytyčených ruských cílů. Kreml zároveň opakovaně uvádí, že ruská strana je dialogu otevřená, ale že rozhovory nejsou možné, protože jim Kyjev brání. Vyjádření v podobném duchu dal přímo Bloombergu kremelský mluvčí Dmitrij Peskov. „Prezident Putin mnohokrát sdělil, že Rusko bylo, je a bude otevřeno jednáním s Ukrajinou,“ sdělil.
Kyjev tvrdí, že Kreml skutečný zájem o dialog nemá. Ukrajina kromě toho případná jednání s Ruskem podmiňuje stažením ruských vojsk z celého ukrajinského území.
