Putin v plachtě na mrtvoly? Dnes bych zvolil jinou formu, tvrdí Rakušan
Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) by nyní zvolil jinou formu, jak upozornit na vraždění žen a dětí na Ukrajině, než koncem roku 2022, kdy vyvěsil na ministerstvu vnitra podobiznu ruského prezidenta Vladimira Putina ve vaku na mrtvoly. Na síti X dnes Rakušan uvedl, že v souvislosti s tehdejším rozhodnutím zpytuje svědomí a při propojení politiky s aktivismem se necítil úplně nejlépe.
Obraz Putina ve vaku na mrtvoly, umístěný mezi českou a ukrajinskou vlajku, se na budově vnitra na Letné objevil předloni v říjnu v rámci připomínky vzniku Československa. Rakušanův úřad tehdy sdělil, že má velkoplošná instalace poukázat vedle vzniku Československa také na odhodlanost bránit demokratické hodnoty svrchovaného státu. Vystavení podobizny na státním úřadu dosud Rakušanovi vyčítají někteří odpůrci a politici.
Rakušan dnes napsal, že při své pondělní debatě v Karviné dostal pytel se svou fotkou a dotazem, zda nezpytuje svědomí. „Určitě ho zpytuju. Je hranice mezi tím, co si člověk může dovolit jako občan a jako ministr. A jestli je správné k tomu využít oficiální instituci,“ dodal. Propojení politiky s aktivismem tehdy zažil poprvé a necítil se úplně nejlépe. „Jako symbol mi to ale v danou chvíli přišlo správné, protože Putin se svým režimem je vrah malých dětí a žen na Ukrajině. Nesmíme to popírat a musíme to dávat najevo. S odstupem času bych už k tomu ale zvolil jinou formu,“ doplnil.
Podobizna se vztahovala k ruské invazi na Ukrajinu, od jejíhož začátku nyní uplynuly bez měsíce dva roky. Česko od začátku konfliktu patří mezi nejvýraznější podporovatele Ukrajiny, přijalo také statisíce ukrajinských uprchlíků.
Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš souhlasí s prezidentem Petrem Pavlem, že by bylo vhodné vyvíjet tlak na Izrael, aby přehodnotil plány na dobytí města Gaza. Na předvolební akci v Turnově dnes ČTK řekl, že v řešení konfliktu v Pásmu Gazy, ale i na Ukrajině by měla hrát větší roli Visegrádská skupina (V4 - ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Na další předvolební akci v Semilech na dotaz z jednoho přítomných uvedl, že i česká vláda by měla být aktivnější.
Nedávné narušení vzdušného prostoru Polska, Rumunska a Estonska Ruskem nejsou podle senátního zahraničního výboru oddělené incidenty, ale širší kampaň Ruska. Rusko usiluje o destabilizaci členských států NATO a eskalaci bezpečnostních hrozeb, proto za následky svých provokací ponese plnou odpovědnost. Dnes se na tom usnesl senátní výbor pro zahraniční věci, když na uzavřeném jednání s vyloučením veřejnosti projednával například situaci na ukrajinském bojišti nebo zprávu o ruských dronech nad Polskem. S výsledkem novináře seznámil předseda výboru Pavel Fischer (za TOP 09).
Senátoři si k dnešnímu jednání přizvali zástupce ministerstva obrany, generálního štábu a Vojenského zpravodajství.
Komisař pro obranu Andrius Kubilius na pátek svolal jednání o takzvané zdi proti dronům podél celé východní hranice Evropské unie. On-line schůzky se zúčastní zástupci sedmi zemí v první linii - Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska, Polska, Rumunska a Bulharska - a pozvána byla rovněž Ukrajina, uvedl mluvčí Evropské komise (EK). Jednání je reakcí na sérii narušení unijního vzdušného prostoru ruskými letouny a drony.
„Jde o konkrétní krok navazující na slova předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, související i s nedávnými útoky v Rumunsku a v Polsku,“ uvedl mluvčí Thomas Regnier. Šéfka unijní exekutivy ve svém projevu o stavu EU na začátku září podpořila požadavky na vytvoření zdi proti dronům podporované unií a prohlásila, že Evropská unie musí „vyslyšet výzvy pobaltských přátel“ ohledně ochrany východních hranic bloku.
