Wagnerovci po smrti Prigožina ožívají. Spustili nábor a cílí na Afriku
V létě roku 2023 ruské ministerstvo obrany založilo takzvaný „Africký armádní sbor", který má za úkol nahradit působení wagnerovců v některých zemích v Západní Africe, tvrdí server Business Insider. Nově vzniklá jednotka bude mít za úkol shánět a trénovat další rekruty do války proti Ukrajině.
Rusko chystá výpravu do Afriky, kde chce hledat a následně trénovat vojáky k účasti ve válce proti Ukrajině. Informoval o tom server Kyiv Post.
Podle Centra národního odporu Rusko aktuálně provádí náborovou kampaň v Kurské oblasti, kde chce rekrutovat 50 až 100 vojáků a důstojníků, kteří by doplnili takzvaný „Africký armádní sbor“.
Server Business Insider uvedl, že ruské ministerstvo obrany vytvořilo jednotku letos v létě a vyhlásilo náborovou kampaň pro bývalé wagnerovce a ukrajinské válečné veterány. Kampaň slibuje „vysoké“ platy, „kompetentní“ velitele, lékařskou péči a sociální dávky.
Vliv Západu klesá
Jednotka na sociální síti Telegram uvedla, že hledá pracovníky, kteří mají různé bojové specializace, mezi které patří například obsluha tanků, dronů, systémů protivzdušné obrany či obrněných bojových vozidel.
Tato vojenská jednotka má nahradit vojáky Wagnerovy skupiny, kteří také operovali v Africe a následně byli posláni bojovat za Rusko proti Ukrajině.
Konkrétně by měl nábor dalších bojovníků do války probíhat ve státě Burkina Faso v Západní Africe. Mezi hlavními činnostmi vojáků z Afrického armádního sboru bude trénování nových místních rekrutů, kteří budou následně připraveni k boji, píše zpravodajství Ukrajinská pravda. Analytici z amerického Institutu pro studium války uvedli, že jednotka dále navrhla, že bude operovat také v Mali a Nigeru. Údajně tento výběr nemá být náhodný, vliv Západu totiž v těchto zemích klesá. Například v Nigeru se po červencovém převratu ze země stáhla francouzská armáda.
Jednotka nosí stejný název jako nacistická armádní formace, která v Africe působila během druhé světové války v letech 1941-1943.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc. Agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj uvádí, že Spojené státy plně podporují plány Evropské unie využít zmrazená aktiva ruské centrální banky k pomoci Ukrajině. Vedoucí představitelé EU měli v úmyslu dohodnout se na plánu využití ruských aktiv během nedávného summitu, ale kvůli postoji Belgie rozhodnutí odložili na konec roku. Brusel se obává, že bude muset nést potenciální rizika spojená s používáním ruských aktiv blokovaných v belgickém depozitáři Euroclear. Publikace agentury Reuters uvedla, že se problém týká použití ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur (to je většina z 210 miliard eur aktiv zmrazených v EU), ale bez jejich konfiskace. Evropa tyto prostředky potřebuje k financování nákupu zbraní pro Ukrajinu a k poskytnutí finanční pomoci Kyjevu. Pokud se nedohodne plán využití ruských aktiv, budou muset země EU tyto prostředky najít z vlastní kapsy. Washington „absolutně podporuje [EU] a kroky, které nyní podniká k využití těchto aktiv jako nástroje,“ řekl agentuře Reuters anonymní zdroj. V den, kdy se maďarský premiér Viktor Orbán setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mimo jiné projednali nákup sankcionované ruské ropy, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nakonec zajistí, aby Evropa přestala ruskou ropu kupovat. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC. „Stále najdeme způsob, jak udržet ruskou ropu mimo Evropu. Je skvělé, že Spojené státy americké o to mají zájem. Ale my, jako země pod ruskou agresí, o to rozhodně máme zájem,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích. „Nedovolíme Rusům, aby tam prodávali ropu. Je to otázka času. Je to otázka našich pozic. Některé věci dnes prostě udělat nemůžeme. Protože v této skládačce je mnoho různých závislostí,“ pokračoval Zelenskyj. „Ale stejně dáme dílky dohromady. Rusko musí ve válce prohrát a jeho největší ztráty nastanou, když nemůže obchodovat s energetickými zdroji.“ Maďarsko nakupuje ruskou ropu, která proudí jižní větví ropovodu Družba, a to i přes ukrajinské území. Navzdory válce Ukrajina tuto větev na svém území nezničila ani neuzavřela.
